38. Středověké dějepisectví západního civilizačního okruhu - s přihlédnutím k českému prostoru

red91;38.Středověké dějepisectví západního civilizačního okruhu– s přihlédnutím k českému prostoru

Středověké evropské dějepisectví

Od7.století vznik panovnické genealogie-evidují posloupnost panovníků,ospravedlňují nároky na trůnDějepisectví oficiální– spisy psané z pověření panovníka

• oslava jeho vlády
• autor působí u panovnického dvoraCírkevní historiografie
  • myrtyologia
    • seznamy mučedníků s daty úmrtí
      • v8.století rozšíření Bedou Ctihodným
      • nekrologia
      • legendy– latinské od7.století,vrchol ve13.století
    • V prvních staletích středověku byli autoři historických spisů především biskupové
    • od9.století píší i mniši v klášterech
    • Vlastní dějiny klášterů se vyskytují až později– v8.století Beda Ctihodný,vetší rozšíření až v11.století.Genealogie šlechty
      • V západní Evropě od10.století dynastická historiografie (forma gest nebo kronik),kteráklade velký důraz na genealogii
      • má doložit starobylost,význam a zásluhy rodu a jeho příslušníků a jejich právní nárokyMěstské kroniky
        • Vznik z análů
        • velká pozornost věnována hospodářským otázkám,lokální politice
        • Určeny laikům,psány v národních jazycích,často obsahují bájea pověsti o starém původu města

České středověké dějepisectví

Především kronikářská tvorba

• Nekrologia
  • stručné záznamy vedené většinou církevními institucemi (kláštery),informují o úmrtí významných osob.
  • Letopisy
    • rozsáhlejší,s tím,že zaznamenávají jednotlivé události,aniž by záznamy třídily,kombinovali a komentovali
    • Kroniky
      • záznamy událostí v chronologické řadě,ale může už být i rozbor situace a komentář,sleduje souvislosti záznamů
      • Legendy
        • specifické literární útvary,které můžeme označit jako životopisy svatých– popisují život a skutky světce (spojují reálně existující osobu se skutky,které třeba vůbec neudělal);pro naše území jsou nejčastější legendy o sv.Václavovi,o Vojtěchovi,Sv.Prokopovi,o sv.Ludmile a cyrilometodějské.
        • Kristiánova legenda (přesný název Život a umučení sv.Václava a báby jeho sv.Ludmily)
          • Je sporná-řada historiků tvrdí,že není původní,ale že je to pozdější kompilaceKosmova kronika česká
        • Veškerá nejstarší písemná produkce je psaná latinskyaautoři jsou církevní hodnostáři
        • Líčí děje krajiny od nejstarších dob,do roku1125 (do Kosmovy současnosti),kde jsou tedy počátky Čechu?Ta nejstarší doba?
          • Vidí počátky Čechů při stavbě babylonské věže a při zmatení jazyků
          • Chtěl psát pravdu,ale uvědomoval si mýty;na některých místech informace obchází,nebo je nezmiňuje
          • Upřednostňoval formu nad obsahem– důležité bylo,aby se to dobře četlo
          • I tak je to nejvýznamnější kronika
          • Kosmas rozděluje naše dějiny na dobu bájnou a historickou a předělem těchto dob je přijetí křesťanství
          • Obsahuje velké množství přímé řeči-není autentická,takže k ní přistupujeme velmi kriticky
          • Kosmas je stoupencem latinské liturgie (západního křesťanství),proto zamlčuje zmínky o slovanské liturgii a Sázavském klášteře
          • byl stoupencem silné Přemyslovské vlády (i přes spory s Vratislavem),byl proti cizincům– je proti Němcům a Polákům
          • Kosmas byl na svou dobu mimořádně vzdělaný člověk,který asi studoval na Pražské katedrální škole,pak studoval v Lutichu,pak se stal kanovníkem a děkanem Svatovítské kapituly;jak v době ve které žil a psal,bylo běžné,že byl ženat,manželka Božetěcha.Měl s ní syna Jindřicha– objevily se úvahy o tom,že to byl nejvýznamnější biskup v Olomouci Jindřich Zdík
          • Byla mnohokrát popisovánaa její texty přepisovány do dalších a dalších kronikZbraslavská kronika-někdy nesprávně označována jako Zbraslavská kronika Petra Žitavského
            • 1278– 1338;důležitý je fakt,kdo založil zbraslavský klášter a inicioval napsání
            • 1292založil klášter Václav II.,poblíž Prahy
            • Mniši si říkali,že by bylo dobré oslavit zakladatele kláštera– tak chtěli napsat oslavný spis
            • Ale oslavný spis a vrcholliteratury není nic moc dobrého
            • opat Petr (ze Žitavy)podnítil napsání kroniky– autoři ale byli dva,proto není kronika
            • Text je tedy bohatý na informace a hlavně velice informovaný
            • Považuje se za kroniku za spolehlivý pramen
            • ukazuje nám,jak vidí špička společnosti události,které probíhali kolem ní– máme zachycení příchodu Lucemburků,opat Petr vítápříchod Lucemburků na český trůn,vkládá do nich naděje,chce totiž pořádek a stabilní vládu.Ale vláda tohle nesplnila– kriticky kronika potom hodnotí vládu Jana Lucemburského (velké naděje a potom velké zklamání– velký kontrast ve knize– zachycuje působivě dobovou náladu)Kronika takzvaného Dalimila (Dalimilova kronika)
              • Popisuje osudy tohoto prostoru od nejstarší doby do r.1314
              • Jedná se o první česky psanou veršovanou kroniku.
              • Není faktograficky spolehlivá,autor daleko více používáfantazii
              • v mnohých věcechjezajímavá– kronika nadržuje a oslavuje společenské skupiny,které předchozí kronikáři nevyzdvihovali
              • Je ostře proti cizincům– ostatní kroniky nejsou tak výrazně proti cizincům jako Dalimilova kronika
              • Pomáhal si Kosmovou kronikou,kterou opisoval s chybami,jinak si vymýšlel
              • Kdo to byl Dalimil?
                • Dnes je jediná jistota,že to nebyl Dalimil
                • Proč Dalimil?
                  • Kronikář v 16.Století Václav Hájek z Libočan (Kronika česká),uvádí mezi svými zdroji,že čerpal z kroniky Dalimila Meziříčského.O sto let pozěji,jiný autor,pisatel (Tomáš Pešina z Čechorodu)měl před sebou veršovanou,česky psanou kroniku,kde chyběla úvodní strana;on si přečetl Hájkovu kroniku– kde píše,že čerpal z Dalimila;a tak spojil existující kroniku bez názvus neexistující kronikou,o které věděl jen názevVita Caroli