4. Archaické období - kultura - základní teze
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
základní charakteristika písma a vývoje literatury:
písmo: znovu začíná být používáno asi od první poloviny 8. století př. n. l., vycházelo z hláskového písma užívaného ve foinické oblasti, ale Řekové ho doplnili o znaky pro samohlásky, vznik řecké alfabety,
literatura: v této době se rozvíjí především epická a lyrická poezie, epika – Homéros a Hésiodos, lyrika - sólová a sborová,
Homér: jeho dva eposy Íllias a Odysseia jsou považovány za nejstarší díla evropské literatury, dlouhou dobu nejprve kolovaly ústně a byly předávány ústní tradicí, až později byly sepsány (Íllias nejspíše v 8. století př. n. l., snad v jeho druhé polovině, Odysseia se považuje za dílo o půl století mladší), už ve starověku také existovaly pochybnosti o autorovi obou děl, tato diskuze trvá do dnešní doby,
jádrem Ílliady je líčení posledních deseti dní trójské války, ústředním motivem Odysseie desetileté bloudění jednoho z hrdinů války ithackého krále Odyssea a návrat domů, obě díla nejsou historickými spisy, ale epickým vyprávěním, v němž se mísí události mykénského a temného období řeckých dějin,
Hésiodos (kolem roku 700 př. n. l.), autor naučných eposů Práce a dni a O zrození bohů (O původu bohů), první epos je důležitým pramenem pro poznání hospodářských a sociálních poměrů v Boiótii, kde žil, ale pro nedostatek informací o událostech archaické doby i jiných řeckých obcí, ve druhém eposu systematizoval mýty o pokoleních řeckých bohů od počátku světa až po nastolení vlády olympských bohů v čele s Diem,
lyrika: pojem označoval původně jen báseň (píseň) za doprovodu lyry nebo později píšťaly, obsah lyriky byl mnohem rozmanitější než dnes, reflektovala např. i tehdejší politické a sociální zápasy v řeckých obcích (např. Archilochos ze Samu, Tyrtaios ve Spartě, athénský Solón),
klasikové lyrické sólové písně: Alkaios a Sapfó oba žili na ostrově Lesbos), Anakreón z Teu, Alkaios – náměty básní byly jednak politické poměry v jeho obci, jednak víno, veselí a láska, Sapfó: na Lesbu vytvořila sdružení mladých dívek, které byly vychovávány v tradičním aristokratickém způsobu života, věnovala se ve svých básních drobným starostem, zábavám a událostem tohoto kroužku, včetně erotických motivů (lesbická láska), Anakreón – hlavním tématem jeho hravých veršů jsou víno a láska (pozdější oblíbená anakreontská poezie),
sborová lyrika: svého vrcholu dosáhla na přelomu 6. a 5. století př. n. l., Simónidés z Keu, Pindaros (Boiótie), Bakchylidés, z nich vynikal zejména Pindaros – jeho básně byly oslavou bohů a vznešených lidí, oslavoval ctnosti staré aristokracie, mnoho jeho básní také opěvuje vítěze celořeckých, zejména olympijských her,
počátky řecké filozofie:
vysvětlení pojmu filozofie: filein-milovat, sofos-moudrý, láska k moudrosti, z této základní vědní discipliny se pak později začaly vydělovat další vědní discipliny (Aristotelés),