34. Přehled vývoje diplomatického materiálu státní správy v českých zemích

1. URBÁŘE

• urbář – soupis jednotlivých vesnic, počty lánů a předepsané platy a další povinnosti

• výčet držitelů jednotlivých pozemků a jejich odvody z těchto pozemků

• nejstarší z konce 13. století – pro Pražské biskupství

• ve 14. století – klášterní urbáře

• 1379 – nejstarší světský urbář – Rožmberský

1. ÚČTY

• registrovaly příjmy a vydání, které se vybraly z celkového panství

• na jednotlivých statcích v čele purkrabí – purkrabské účty – sumy, které vybral purkrabí (sv. Jiří, sv. Havel)

• vydání vedl hradský kněz

• 14. století – nejstarší účty, většina zlikvidována

VIII. KATASTRY

• panovník vybíral daně – hlavně ze zemědělské půdy – výši stanovila stavovská obec

• po Obnoveném zřízení zemském – právo zůstalo šlechtě

• 15. století – nesrovnalosti ve výběru daní z půdy

• 16. - 17. století – zavedení AKCÍZY – spotřební daň z prodeje potravin – bez stavovské kontroly – revize soupisu půdy – Zemský katastr

• 1652-53 – zřízeny komise, které revidovaly půdu jednotlivých krajů – Berní rola – soupis poddanské půdy v Čechách – základní jednotkou 1osedlý – ideální poddanská usedlost – 1667-82 – revizitace (doplňky a opravy) – jména poddaných, rozsah poplatků, jejich řemesla, majetek

• Lánské rejstříky – Morava – 1656 – předloha pro daňová přiznání jednotlivých vrchností – pouze půda poddanská, bez údajů o královských městech – 1669-79 – II.lánová vizitace – berní jednotkou 1 lán – výměry polí podle výnosností - v dalších letech doplňováno

• 1712 – Rektifikační kancelář- příprava vlastního nového sepisování majetku – 1757 – Tereziánský katastr – základem byla daňová přiznání

1. fase duchovenská – farář sepisuje příjmy církevního majetku

2. přiznávání majetku a důchodů dominikálů

3. přiznání rustikálního majetku – povinnosti na poddanské usedlosti – stav majetku, řemesla, atd. – na Moravě doložená i pečeť rychtáře

4. fase městské – majetek poddanských měst a údaje hlavně o pivovarnictví

• Josefský katastr – po roce 1785 – platil do roku 1860

• Stabilní katastr – od roku 1817 – v přílohách katastrální mapy 1:2880 – tištěny v litografické podobě – Indikační spisy – Protokol pozemkových parcel – údaje o druhu a majiteli parcely, výkaz o využití půdy, změny majitelů

• listina se stává čím dál tím více obecnějším prostředkem pro fixování právního počinu a vedle kanceláří panovnických se setkáváme i s kancelářemi dalšími, vesměs primitivními

• v 13. století se důsledkem rozvoje diplomatického materiálu objevují – formulářové sbírky, kopiáře, desky zemské a urbáře

• Desky zemské byly pomocné zápisy zemského písaře a až později, dobou se staly veřejnou knihou, vznikly někdy v letech 1260, jako produkt zemského soudu, zprvu královské instituce, později výrazně stavovské, zachovaly se plně až od let1541, neboť při požáru vzaly za své, vyjma jednoho svazku 1316 – 1320

• Desky dvorské – pro poměry manské, osoby, které byli v lenním vztahu k českému králi, vedeny u soudu dvorského

• Urbáře jako další diplomatický materiál jsou především církevního rázu zpočátku a jsou dva typy – urbář – soupis a účet (pro tento typ se dochoval rejstřík plzeňského kraje z r. 1381)

• Kopiáře se vyvíjeli u nás od pol. 13. století a zvláštní výjimku tvoří kopiáře českého korunního archivu, v městech nejprve pro tyto účely užívány městské knihy památné a nejstarší je z poč. 15. století z Kadaně

• Doba lucemburská přináší rozmach v psaní vlastních listin a rozvoj samostatných kanceláří, dosvědčena již registra z roku 1312, formulářové sbírky a ty jsou spojeny se jménem kancléře Karla IV. Janem ze Středy

• Ve 14. století byla česká dvorská kancelář spojena s kanceláří říšskou s jednotným úřednictvem i agendou

• počátkem novověku se vytvářejí ještě samostatně centrální státní kanceláře, jsou to kanceláře české komory založené 1527, dále kancelář apelační z roku 1548

• v markraběcí době existovala i samostatná markraběcí kancelář