37. Přehled vývoje diplomatického materiálu patrimoniální správy v českých zemích

37. Přehled vývoje diplomatického materiálu patrimoniální správy v českých zemích

Pravomoce panství vyplývala z vrchního vlastnictví půdy a s tím spojeným poddanstvím. Důležitým mezníkem se stal přechod k režijnímu hospodářství, které vyžadovalo početnější a složitější správní aparát. Úroveň správy odpovídala potřebám jednotlivých panství. Do první poloviny 18. století si patrimoniální úřady zachovávají soukromý ráz. Od 2. pol. 18. stol se projevují zásahy státu a výrazně narůstá objem politické správy (vyhlašování zákonů, policejní záležitosti, vybíraní daní a veřejných dávek, záležitosti školní, duchovní, silniční, vojenské atd.)

Správa panství byla zajišťována jednotlivými úředníky, v jejichž čele stál jako nejvýše postavený úředník hejtman (někdy též nazývaný jako správce), jenž byl bezprostředně podřízen vrchnosti. V případě, že vrchnost vlastnila více panství, byl na jednotlivými hejtmany zřizován vrchní hejtman (inspektor, administrátor), jemuž byl svěřen dohled nad panstvím, hospodářstvím a účty. Hejtman /správce stál rovněž v čele vrchnostenské kanceláře, zprostředkovával styk se zeměpanskými úřady a vykonával i soudní pravomoc nad poddaným. Jako pomocný personál v kanceláři sloužili písaři, koncipisti, sekretář.

V kanceláři byly vedeny – manuály, protokoly, kopiáře korespondence, knihy přísah úřednictva, knihy výhostů, knihy rychtářské (pro jmenování vesnických rychtářů), knihy nařízení vrchnosti, knihy zpráv hospodářského úřednictva vrchnosti, hospodářská korespondence; ve prospěch poddaných byly vydávány výhosty, listy zachovací, listy řádného splození, propouštěcí listy na učení a jiné vrchnostenské konsensy (např. k sňatku).

V čele vlastní hospodářské správy stál purkrabí, který byl na větších panstvích podřízen hejtmanovi, na menších statcích byl sám vedoucím úředníkem. Na větších panstvím mohli dále působit jako pomocný orgán obročníci pro agendu obročí, správce pro obilní hospodaření, lesmistr (lesníci, polesný), správce rybničního hospodářství, příp. pojezdný.

Agendu důchodů vedl důchodní písař, jenž přijímal důchody z celého panství od všech stran, včetně jednotlivých hospodářských úřadů a vyplácel mzdy úředníkům aj. Jeho povinností bylo vést účetní registra a účty důchodů, míval též dohled nad některými obory hospodářství. Část důchodní agendy však mohla být na některých panstvích oddělena a svěřena zvláštním písařům – písař kontribuční, písař sirotčí.

Způsob hospodaření i způsob úřadování umožňují poznat hospodářské instrukce, vydávané majitelem panství nebo jeho zástupcem pro úředníky panství, jež určovaly rozsah, povinnosti a kompetence úředníků.

Kromě vrchnostenské správy byla na panství v jednotlivých obcích vesnická samospráva, kterou vykonával rychtář, jakožto čelní představitel obce, a konšelé. Tato samospráva představovala nejnižší článek ve vrchnostenské správě panství.