Destruktivní a nedestruktivní výzkum + nálezová zpráva
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Rozdíl mezi destruktivním výzkumem a nedestruktivním výzkumem
nedestruktivní zachovává památky, nebo je mírně poškozuje (ale úplně je neničí)
destruktivní výzkum → v terénu je zásah na památce, vede k jejímu zániku
Archeologie se snaží zakládat svá tvrzení na základě tzv. archeologických pramenů. Pro jejich získávání se většinou volí postup destruktivního archeologického výzkumu, tj. ohledání místa, provedení archeologických vykopávek, deskripce nálezových okolností a nálezů (obecně analýza), syntéza a následné vyvození závěru (interpretace). Terénní dokumentace a výsledky laboratorní analýzy tvoří velmi podstatnou součást archeologické dokumentace.
Další archeologickou metodou je tzv. nedestruktivní archeologie, kdy zpravidla nedochází k jakémukoli (nebo jen minimálnímu) porušení terénu a archeologických situací. Využívá se například leteckého snímkování při hledání antropogenního reliéfu krajiny, nebo specializovaných detektorů pro zjištění fyzikálních či chemických anomálií dané lokality. Nedestruktivní archeologie se také dá využít v místech, kde není možné z jakýchkoli důvodů provést destruktivní archeologický výzkum.
Oba tyto dva způsoby archeologického výzkumu se navzájem doplňují, každý přináší jiný a v jistých směrech jinak omezený druh informací.
Nálezová zpráva
Části zprávy:
lokalizace a okolnosti výzkumu – název obce, traťová jména = názvy částí pozemku, zopakování prostorové identifikace)
podnět k provedení výzkumu – investor a druh stavby, spolupracující instituce, dodavatelé nástrojů či provaděčů terenních prací pokud je výzkum dlouhý, je vhodný seznam konferentů, kteří dohlížejí na provádění výzkumu → jméno instituce časové vymezení výzkumu
geografický a sídelní kontext naleziště – čerpání nejen z nových map, ale i z map historických, důležité řeky...
geologická a geomorf. Situace naleziště - podloží, soustava (např. Pardubická kotlina), půdní pokryv
autor zpracovávající tytp body má uvést čísla map, datace, prameny...
historie naleziště - ,, rekapitulace‘‘ toho, co bylo v nejbližším okolí v minulosti zkoumáno a nalezeno
odkazy na literaturu, databáze, nálezové zprávy z minula
cíle a metoda výzkumu – dnes spíše záchranný druh výzkumu
závislost na druhu umístění
stručný popis a odůvodnění důvodu postupu druhu výzkumu daného a vyvolaného
musí zde být informace kdo, kde a jak měřil
přidat info o uložení provedené datace, nebo alespoň nákresy s body
5. popis terenní situace – popis sond ,,čtverců‘‘ (výplň, dno, sklon stěn)
popis objektů včetně jejich částí a dílčích částí vrstev
nutné provést dataci i když nic nenajdeme
vývojový diagraf ,,Harrisova Matice‘‘: od nejstarších vrstev k nejmaldším, dělá se u velkých projektů, od začátku 90. let