Geochemie v archeologii - fosfátová analýza
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Geochemie v archeologii – fosfátová analýza
Nelze sice předpokládat, že by archeolog geochemickou prospekci běžně prováděl sám, nicméně pro efektivní spolupráci s příslušným specialistou je znalost jejích základů a praktických možností nezbytná. Některé jednodušší analýzy, např. polní test na fosfáty, by sice archeologové za určitých okolností sami vykonávat mohli, není však (zejména u nás) známo, že by k tomu docházelo. I to svědčí o problémech, které chemická analýza zemin a její interpretace přinášejí. Patří k nim mj. i fakt, že chemickou analýzu zemin nelze technologizovat do podoby automatizovaného sběru a vyhodnocení dat, jako je tomu např. u soudobých metod geofyzikální prospekce.
Vlastní sběr a vyhodnocení vzorků tedy zpravidla provádí odborník, který je hlouběji seznámen s problematikou zemin, klasickou chemickou a moderní fyzikálně chemickou analýzou, přístrojovou technikou, zásadami bezpečné práce v laboratoři a s postupy matematicko-statistického vyhodnocení dat. Užitečná je pro něj i rámcová znalost geologie kvůli posouzení, zda interpretovaná zjištění jsou antropogenní povahy, nebo zda jsou přirozeného původu (např. důsledkem změn půdně geologického typu). Specialista na chemickou analýzu zemin ovšem musí spolupracovat s archeologem, neboť pro správnou interpretaci dat je nezbytná znalost charakteru sídelních aktivit v tom kterém období.
S ohledem na to, že naše archeologická literatura dosud postrádá ucelenější pojednání o prospekčních metodách založených na analýze zemin, popisujeme v této kapitole některé postupy detailněji. Ještě podrobnější informace nalezne čtenář v literatuře, na kterou je v této kapitole odkazováno.
Stanovení analyzovaných prvků v zemi dnes provádíme většinou instrumentálními postupy fyzikální chemie a tedy velice rychle v porovnání s klasickou chemickou analýzou; příprava vzorku k analýze (odběr, sušení, prosévání, vážení) a izolace hledaného analytu extrakcí vhodnými činidly však trvá mnohem déle. To občas vrhá na chemickou prospekci stín určité těžkopádnosti a malé produktivity při poměrně vysoké ceně prací. Je pravda, že chemické metody by neměly být používány tam, kde můžeme s úspěchem použít např. metody geofyzikální, a neměly by být nasazovány k řešení takových otázek, jako je vyhledání nepočetných objektů na velké ploše atd. Předností a velkou výhodou chemické prospekce však je, že za určitých podmínek je schopna prokazovat i jevy, jejichž příčiny a vyvolavatele dnes již nemůžeme zjišťovat ani geofyzikálně, ani archeologicky. Do této oblasti spadá např. vznik fosfátových anomálií v blízkosti obytných objektů (důsledek ukládání odpadu) nebo hospodářských staveb (ustájení domácích zvířat). Důležitou úlohu může sehrát fosfátový průzkum hrobů s atypickým uložením kosterních pozůstatků a v případech, kdy hrob byl nalezen prázdný.