Etika a etnografie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Zodpovědnost vůči studentům a posluchačům
vést své kurzy bez jakýchkoli diskriminací
snažit se rozvíjet svou kvalifikaci a schopnosti, být otevření vůči žákům, být čestní a spolehliví, pomáhat studentům při uplatnění
vést studenty k etickým reflexím, diskusím a etickému vzdělání
uvádět své studenty jako asistenty při výzkumu („nechlubit se cizím peřím“), přiměřeně oceňovat jejich spolupráci
nenavazovat vztahy sexuální povahy, ani jiné (--- uvědomovat si rizika)
Současná legislativa platná v ČR vztahující se k antropologické disciplíně
Tyl se ve svém článku zabývá problematikou užívání a ochrany osobních údajů v souladu s právním systémem ČR. Jedná se o Zákon na ochranu osobních údajů 101/2000 Sb., který se neustále novelizuje a mění. Takže např. zatímco v r. 2000 za osobní údaj nebyl pokládán takový údaj, pokud je třeba ke zjištění identity subjektu údajů nepřiměřené množství času, úsilí či materiálních prostředků…“ Ovšem po novelizaci z roku 2004: „Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla (i tel.číslo), kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou (jak vypadá), fyziologickou, psychickou (zda mluví nářečím), ekonomickou (jeho příjem), kulturní nebo sociální identitu (bezdomovec)…“
Co ale zůstává problematické, to je míra určitelnosti subjektu (osoby) – jinak řečeno, od kdy se dá údaj označit za nepochybně určitelný, od kdy je možné říci, že údaj identifikuje konkrétního člověka a od kdy je tedy potřeba jeho souhlasu.
Dále je třeba si dát pozor na tzv. „citlivé osobní údaje“ = „osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, trestné činnosti, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů.“ Z novely zákona z r. 2005 se navíc přidává jakýkoliv biometrický nebo genetický údaj subjektu údajů (tzn. I pohlaví, barva pleti, věk).
Paradoxně se obvykle podle údaje citlivého osoba identifikovat nedá (narozdíl od údaje běžného!) tzn. že není zapotřebí písemný souhlas.
A máme tu další problém – co je to „nakládání s údaji“? Podle zákona je to synonymum pro „zpracování osobních údajů“, a to zákon definuje takto: „Zpracováním osobních údaje (je) jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky. Žádnou část údajů už nelze použít k vědeckým účelům bez souhlasu objektu výzkumu.
Souhlas by měl mít základní náležitosti smluv např. nesmí odporovat zákonu; ústní souhlas je nedostatečný.