Realismus

realismus a jeho principy

• jako umělecký směr nastupuje ve Francii proti romantismu ve 40.letech 19st. Vrchol je v 50. a 60.letech

• v akademické podobě přežívá i v době impresionismu. Z Francie působí na ostatní země Evropy

• pokrok vědy a pozitivismus ovládá všechny vědy, filozofii aj. Realismus se nejprve ukazuje v literatuře a v malířství. Sochařství a architektura ho příliš nepřijímá.

• název realismus je sporný - užíval se i v rané reanesanci a holandském malířsví 17st.

• v 19st měl pejorativní obsah - barbarská, ošklivá malba - kritici mluvili o Courbetovi

• znaky francouzského realismu 19st.:

  • objektivnost - objektivní pozorování skutečnosti

  • kult věci - místo romantické imaginace. Co je neviditelné, abstraktní do malby nepatří

  • přítomnost - místo romantických vzdálených krajů a historie se zaměřují na tady a teď

  • přitahování vědou

  • optimismus - víra v pokrok a společenský vývoj

  • materialistický názor nebo agnosticismem

• v období realismu pokračuje historismus, novogotiku však často střídá novorenesance - lépe splňuje funkci architektury. Spojeno s rozmachem stavebního podnikání raného kapitalismu

• Francie: velkolepá přestavba Paříže - prefekt Haussmann - široké bulváry a uvolněny památné stavby. Založen Buloňský lesík. Dostavba Louvru (Visconti a Lefuel) - spojeno s Tuileriemi - novobarokní prvky

• novobarok s novorenesančními prvky - pařížská Opera (Charles Garnier), kostel sv.Augustina v Paříži (Victor Baltard) - železná konstrukce s kameným obkladem.

• víra v pokrok se projevuje novými materiály - železo, ocel. Pařížská tržnice (Baltard), Severní nádraží (Hittorff), most v Bordeaux (Eiffel). Oba průmyslové paláce na výstavy byly z železa.

• železobeton prvně užit na stavbu domu v Saint-Denis - Francois Cognet 1852

• Anglie: novogotika se drží i v druhé půli 19st. Buržoazie stále dává přednost dekorativnímu eklekticismu - novogotika a novorenesance. Střídavé pásy cihel a kamene, malovaná okna. Kostel všech svatých v Londýně (William Butterfield)

• nové materiály byly užity na Křišťálovém paláci - John Paxton na popud prince Alberta v Hyde Parku pro Světovou výstavu 1851. Železo a sklo se užilo i na londýnských nádražích - King´s Cross, Paddington

• Belgie: novogotická burza v Antverpách (J.Schadde), novobarokní Justiční palác v Bruselu (Joseph Poelaert)

• Německo: eklekticismus. Snaha o vytvoření národního slohu - "bismarckovský sloh". Gustav Ebe v Berlíně a Julius Benda. Georg von Dollman - Linderhof, řídil stavbu Neuschwansteinu (podle Riedla). teoretikem byl Gottfried Semper - profesor v Drážďanech - navrhl tam divadlo a galerii

• Rakousko: 1858 nechal František Josef I. strhnout hradby a rozšířit bulváry. Na místě hradeb veřejné budovy a sady - Ringstrasse. Votivní kostel (Heinrich von Ferstel) a Nová univerzita (Ferstel). Novorenesanční opera (der Null a von Sicardsburg). Ve stejném slohu i Severní a Jižní nádraží. Restaurování sv. Štěpána, dostavba katedrály v Kolíně a novogotická radnice Vídně - Friedrich von Schmidt.

• Čechy: první český novorenesančí architekt byl Ignác Ullmann - farní kostel Cyrila a Metoděje v Karlíně, budova České spořitelny (dnes AV), Prozatimní divadlo (součást ND), budovu Sokola v Sokolské třídě, Česká technika na Karlově náměstí - u všech vliv pozdně renesančních paláců. Vídeňská architektura je cítit na paláci Lažanských a Šebkově paláci. Domácí renesanční tradicí se inspiroval u Vyšší dívčí školy ve Vodičkově

• Josef Hlávka - pražská porodnice. Působil ve Vídni (např.: Opera). Do tohoto období spadá i velmi raná tvorba Josefa Zítka