Předlitavsko

Předlitavsko

Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867-1918 s hlavním městem Vídní. Od druhé části, Zalitavska (Translajtánie) neboli Uherska, jej zčásti oddělovala řeka Litava. Pojem „Předlitavsko“ byl neoficiální. Do roku 1915 se oficiálně užívalo spojení Království a země na říšské radě zastoupené, v roce 1915 se oficiálně začalo užívat názvu Rakousko. Předlitavsko vzniklo v roce 1867 jako výsledek tzv. rakousko-uherského vyrovnání (něm. Ausgleich).

Předlitavsko bylo tvořeno těmito korunními zeměmi:

• Horní Rakousy

• Dolní Rakousy

• Salcbursko

• Štýrsko

• Korutany

• Tyrolsko

• Vorarlbersko

• Istrie

• Gorice a Gradiška

• Terst

• Dalmácie

• Čechy

• Morava

• Slezsko (rakouská část)

• Halič

• Bukovina

Znak Předlitavska (neboli Rakouska jako části Rakousko-Uherska)

Předlitavsko

Zalitavsko

Bosna

Politický systém Předlitavska

Budova Říšské rady ve Vídni.

Přestože vyrovnáním nedošlo ke vzniku dvou samostatných státních celků, byl vývoj politického systému v Předlitavsku v některých ohledem odlišný než v Zalitavsku. Především je možné si všimnout větších snah o demokratizaci a poněkud vyrovnanější národnostní politiku (i když ta zůstávala problémem v Předlitavsku stejně jako Zalitavsku až do konce monarchie).

Základem politického systému Předlitavska byla tzv. prosincová ústava (také prosincovka) z prosince roku 1867. Jednalo se v podstatě o soubor ústavních zákonů přijatých Říšskou radou ve Vídni. Tento soubor zákonů zahrnoval především ústavní zákony týkající se Říšské rady (zastupovaní obyvatelstva), základních občanských práv, soudcovské, vládní a výkonné moci, které byly od nyní organizovány na principu tři oddělených mocí (zákonodárné - výkonné - soudní). Významnou součástí byly také ústavní zákony o svobodě shromažďování a spolků. Prosincová ústava také zaručovala svobodu slova, vědeckého bádání a uchování poštovního tajemství. K závažným změnám patřil také konec privilegovaného postavení římsko-katolické církve, kterou ji zaručoval konkordát z roku 1855. Svoboda náboženství byla ústavně potvrzena.

Říšská rada

Interiér bývalé Říšské rady, centra politického života Předlitavska

Říšská rada byla ustanovena jako nejvyšší zákonodárný orgán Předlitavska. Skládala se ze dvou komor: poslanecké sněmovny a panské sněmovny. Do poslanecké sněmovny byly poslanci voleni na principu kuriálního volebního systému a zemského zastoupení (každá země posílala daný počet poslanců rekrutovaných a rozdělených podle kurií) a měla celkem 353 poslanců (po reformě v roce 1873) respektive 425 (po další reformě v roce 1896) a 516 (po reformě v roce 1907). Panská sněmovna byla složena z dědičných členů pocházejících z řad rakouské aristokracie, církevních hodnostářů a císařem (za zásluhy) doživotně jmenovaných členů. Panská sněmovna měla v roce 1914 celkem 291 členů. K přijetí zákona bylo zapotřebí souhlasu obou komor. Volební období Říšské rady bylo 6 let.