Předlitavsko

Postavení císaře a krále bylo upraveno ústavními zákony z roku 1867 takovým způsobem, že země byla v podstatě přeměněna na konstituční monarchii. Nicméně i přesto měl panovník v některých oblastech stále silné pravomoci. Na prvním místě rakousko-uherský monarcha zůstal panovníkem z Boží Milosti i po roce 1867. Mimo to mu ústava zaručovala posvátnost, nedotknutelnost a neodpovědnost. V otázkách vedení, velení a organizace rakousko-uherské armády mu byla ponechána samostatnost vycházející z jeho funkce vrchního velitele. Podobně mohl samostatně rozhodovat v otázkách udělování řádů a vyznamenání a udělování milostí. V zahraniční politice měl pravomoc uzavírat mezinárodní smlouvy (k závažnějším ale potřeboval souhlas parlamentu) a měl také vyhlašovat válku. Kromě toho měl jmenovací a propouštěcí pravomoci v exekutivě. Na druhou stranu zákon o odpovědnosti ministrů učinil z ministrů nikoliv pouhý poradní orgán panovníka ale parlamentu odpovědný kabinet. V celé řadě případů bylo nutné mít kromě podpisu panovníka i podpis ministra. Tento systém znamenal, že panovník měl v zemi stále poměrně velký vliv, nicméně jeho postavení už nebylo absolutní. Vedle toho ztratil monopol na zákonodárnou iniciativu, která teď příslušela také parlamentu.

Vláda

Jako soustátí mělo Rakousko-Uhersko společné tři oblasti:

• zahraniční politika spravované společným ministerstvem zahraničí

• vojenství spravované společným ministerstvem vojenství

• finance spravované společným ministerstvem financí (pouze společný rozpočet)

Počet a portfolia ministrů předlitavské vlády se mezi roky 1867-1918 měnil. Předlitavsko mělo v tomto období tyto ministerstva:

• vnitra

• financí (pro Předlitavsko)

• kultu a vyučování

• spravedlnosti

• veřejných prací

• obchodu

• zemědělství (orby)

• zeměbrany

• železnic

• sociální péče

• zdravotnictví

• ministr-krajan (český a německý)

• ministr bez portfeje (včetně ministra pro haličské záležitosti).

V čele vlády byl ministerský předseda

Čeští zástupci v předlitavské vládě mezi léty 1867 - 1918:

• jako ministr kultu a vyučování Josef Jireček (únor až listopad 1871)

• jako správce ministerstva spravedlnosti Alois Pražák (leden až listopad 1881)

• jako ministr bez portfeje Alois Pražák (1879-1892)

• jako ministr financí Josef Kaizl (1898-1899)

Antonín Rezek byl českým ministrem-krajanem v letech 1900-1904

• jako český ministr-krajan Antonín Rezek (1900-1904)

• jako český ministr-krajan Antonín Randa (1904),(1905-1906) a (1906)

• jako ministr obchodu Josef Fořt (1906-1907)

• jako ministr obchodu František Fiedler (1907-1908)

• jako ministr-krajan Bedřich Pacák (1906-1907)

• jako ministr krajan Karel Prášek (1907)

• jako správce ministerstva kultu a vyučování Josef Kaněra (1908-1909)

• jako český ministr krajan Jan Žáček (1908-1909)

• jako ministr zemědělství Albín Bráf (1911-1912).

• jako ministr veřejných prací Otakar Trnka (1911-1917).