Rozdíl mezi pozitivismem a naturalismem
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Kritika realismu u N = metodologické uvažování, konstruktivismus a kulturní relativismus nejsou kompatibilní v rámci etnografie – jsou-li sami etnografové konstruující sociální svět skrze vlastní interpretace, pak existuje konflikt v naturalistickém realismu v rámci etnografické metodologie. Na tuto kritiku měl vliv i posun ve filosofii vědy, které přestal dominovat positivismus, velký vliv měl Thomas Kuhn a jeho studie „The structure of scientific revolution“ = kritizuje model vědy jakožto kumulativní proces vývoje k pravdě dosažené racionálním bádáním na základě důkazů (další posun od newtonské fyziky k teorii relativity). Paradigmata jsou nadále neslučitelná a zobrazují svět v nekompatibilních obrazech, validita výroků se stává RELATIVNÍ v rámci paradigmatu, v kterém jsou posuzovány, nejsou jen odrazem nějaké nezávislé sféry reality. Podle Kuhna neexistuje Theory-neutral pozorování a základ, na němž by teorie mohly být ověřovány a validita teorií nemůže být nikdy zcela podpořena nějakým důkazem, kritizoval jak N (že je badatel přímo v kontaktu s realitou), tak P (všechna znalost je ovlivněná paradigmatickými předpoklady).
Nová forma filosofické hermeneutiky ve 20. století = překonán Dilthey a rozdílu mezi socio-kulturním porozuměním a porozuměním fyzikálních jevů. V novém pojetí interpretace textů a rozšířeně i porozumění sociálnímu světu už nemůže být nahlíženo jako záležitost zachycení sociálních významů v jejich vlastních termínech, neboť získané výsledky jsou chápány jako nevyhnutelně reflektující socio-historickou pozici badatele (Weber?).
Post-strukturalismus
Derridova dekonstrukce = jako hermeneutika i dekonstrukce vedla k pochybám možnosti etnografa zachytit význam na základě lidského jednání: významy nejsou stálé a nejsou záležitostí jednotlivce, spíše odrážejí konstituci subjektivit skrze JAZYK, dekonstrukce různých žánrů psaní – jazyk užívaný etnografy není transparentním médiem, které by nám umožnilo vidět realitu, je spíše konstruktem, který využívá mnoho rétorických strategií žurnalismu a psaní – anti-realismus = odmítá poznatelnost objektivní reality.
Foucault = rovněž odmítá realismus, zdůrazňuje, že sociální výzkum je socio-historický fenomén, který funguje jako součást procesu ovládání a kontroly, což vnímá jako centrální rys moderní společnosti. Produkty moderní společnosti odrážejí její sociální charakter spíše než aby reprezentovaly nějaký svět, který je na nich nezávislý. Různé koncepty pravdy (regimes of truth) existují v různých kontextech, reflektují hru různých zdrojů moci a vzdoru – to, co je považováno za ne/pravdivé v sociálním výzkumu i jinde, je konstituováno skrze užití moci (exercise of power).
Gupta, Ferguson: zapříčiněním velkého vlivu Malinowského na antropologii se stalo, že se nestudují texty autorů označených jako difuzionisté. Difuzionistům jsou vyčítány spekulativní schémata, konjukturální historie a nedostatek terénního výzkumu. Avšak difuzionismus umožňuje nahlédnout na širší ekonomické a politické souvislosti v dynamice historických souvislostí.