České moderní umění

české moderní umění

skupina osma

• volná skupina mladých malířů (1882-1886) české i německé národnosti, kteří se sešli na pražské akademii v letech 1903-4 v ateliérech Bukovace a Thieleho, podnikli řadu studijních cest a uspořádali dvě výstavy

• Emil Filla, Bedřich Feigl, Max Horb, Otakar Kubín, Bohumil Kubišta, Antonín Procháza, Willi Nowak a Emil Artur Pittermann, později se přidávají Vincent beneš a Linka Scheithauerová. Stýká se s nimi V.Špála

• spojoval je odpor k akademismu a impuls od Edvarda Muncha (výstava 1905), scházeli se v kavárně Union

• první výstava r.1907 v nepoužívaném krámě a sklidila negativní kritiku (až na Šaldu a Broda)

• druhá výstava r.1908 v Topičově salonu - učastníků bylo 7. Opět negativní kritiky vč. Čapků

• další výstavy se nekonaly jenžto je na společnou výstavu pozval SVÚ Mánes a do r.1910 se staly členy

• snažili se o bezprostřední vyjádření svých vnitřních stavů bez manýry a konvencí - působil na ně německý impresionismus (Liebermann), Munch a postimpresionisté (hlavně Gogh)

• Emil Filla (1882-1953) - vůdčí osobnost skupiny, hodně cestoval, každý rok zajížděl do Paříže. Snažil se i ostatní inspirovat a směřovat k novým směrům a tendencím. Maloval pod Liebermannovm vlivem (krajiny), expresionistické obrazy - Vlastní podobizna, Dítě u lesa, Červené eso, Čtenář Dostojevského (1907)

• Bohumil Kubišta (1884-1918) - nejsilnější uměleckou osobností skupiny. Hodně studoval a cestoval (Itálie), navštívil několikrát Paříž, navázal kontakt s kubisty. Publikoval články a kritiky. Byl členem Mánesu, zúčastnil se protestního odchodu, ale pak se vrací. Potkal se s členy Die Brucke. Vystavoval s Berlínskou secesí (1911,1913). Existenční problémy řeší vojenskou službou. Umírá na španělskou chřipku. Měl osobní a názorové neshody s Fillou - proto nebyl člen Skupiny. Vývoj od impresionismu, přes expresionismus ke kubismu. Cestující ve vlaku, Kavárna

český kubismus

• v Čechách byly příhodné podmínky pro kubismus. Většina českých malířů řešila nové obrazové konstrukce nastartované postimpresionismem.

• zároveň však existovala silná expresionistická tendence - vznik kuboexpresionismu - užití kubistických forem k vyjádření duchovních - symbolicko-expresionistických náplní (Kubišta)

• kubismus české malíře rozděluje. Přijímá ho jenom část. Všichni (Beneš, Čapek, Dilla, Kubín, Kubišta, Procházka) se potkávají v Mánesu - kvůli rozporům z něj na protest odcházejí a zakládají Skupinu

Skupina výtvarných umělců (1911-1914)

• malíři: Beneš, Filla, Čapek, Vratislav Hugo Brunner, Zdeněk Kratochvíl, František Kysela, Antonín Procházka, Ladislav Šíma, Václav Špála, sochař Otto Gutffreund

• architekti Gočár, Janák, Hoffman, Chochol, Josef Rosípal, a Max Urban

• spisovatelé Karel Čapek, Langer, Thon a teoretikové Jan Borovička, Vilém Dvořák, Václav Vilém Štěch

• Kubišta a Kubín se členy nestaly kvůli názorovým a osobním neshodám

• roku 1912 další názorová roztržka - ortodoxní kubisté (Filla a Beneš) uznávají jen dílo Picassovo a Brauquovo - ostatní chtějí svobodně užít kubistických přístupů - odcházejí Brunner, bratři Čapkové, Hofman, Chochol, Šíma a Špála a vrací se do SVÚ Mánes.

• Skupina rozvíjí intenzivní činnost - časopis Umělecký měsíčník, pořádá výstavy v Obecním domě (na nich zastoupeny i Picasso, Braque, Derrain, Die Brucke, Munch

• 1911 návštěva Mullera a Kirchnera v ČSR

• první kubistická díla jsou od Kubišty - Vlastní podobizna (1910), zátiší (s košíkem, Kuchyňské), obraz Kuřák

• v r. 1910 ke kubismu dochází i Filla, Beneš, Procházka

• nejprve nejde o kubistickou analýzu ale pouze o geometrickou redukci bez ztráty plastické celistvosti

• rozvíjí se kuboexpresionismus - geometrizace byla užita k dramatizaci námětu - je stále důležitý námět a symbolický význam děje. Analytismus kubismu byl odmítán, aby nenarušoval děj, hledá se syntéza - s duchem.

• Až v r. 1912 dochází k důsledné analýze - Fillovi Dvě ženy. Tvarosloví analytického kubismu užívali Beneš a Procházka. Beneš a Filla důsledně sledují vývoj Picassa a Braqua

• Kubišta - v letech 1911-14 - Staropražský motiv, Truhlářské zátiší, Svatý Šebestián

• Václav Špála - stále tvoří osobitý fauvisticko-expresionistický styl a v r.1913 je krátce ovlivněn kuboexpresionismem. Tři pradleny, Duha II, Krajina z Dalmácie. Studená modrá a teplá červená.

• Josef Čapek - zprvu ovlivněn fauvismem a Daumierem. Později Picassovými krajinami. Spojuje civilistní zájem o moderní život s expresionisticky podanou banalitou. Piják (1913). Později jásavá barevnost Harmonikář, Kolovrátkář, Námořník (1913). Syntetický kubismus, redukce tvarů na geometrické tvary. Smysl pro humor, půvabné neobratnosti (naivní prvky). Přátelil se se Špálou 1914 zjednodušuje na plošné tvary a uvolňuje kresbu - Chlapec s obručí (1914)

• Otto Gutfreund - kubistický sochař světového významu. Kubismus nepřebírá jako program, ale sám k němu došel, Studoval u Bourdella. Objemová stavebnost. Úzkost (1911). Analytické - Koncert, Objímající se postavy, Ležící žena s pohárem. Později i některé problémy futurismu - hlavně dynamika. Hlava Viky (1912), Cellista (1913) - první sochařská obdoba synteticého kubismu. Kubistické medaile pro Hlávkův most (1912)