Gotické sochařství a malířství
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
zpočátku ovlivněno Francií a Německem. Osobitosti dosahuje až v druhé půlce 14st. V 15st. už stálo v čele.
hlavní středisko pozdně gotické malby. Působí na celé zaalpské malířství.
Nizozemí bylo připojeno k Francii - vzrůstá jeho význam. Bruggy nejdůležitější obchodní středisko Z Evropy
hlavní střediska na dvoře Filipa Smělého a na dvoře vévodů z Berry
malba vychází z realismu knižní malby (Přebohaté hodinky vévody z Berry, bratři z Limburka)
Mistr z Flémalle (1380-1444) a hlavně Jan van Eyck (1390-1441) - Gentský oltář - 1432 (začíná Hubert, ale umírá a přebírá práci Jan) - zavřený: Zvěstování, podobizny donátorů, otevřený: Klanění Božímu beránkovi, Adam a Eva, Kristus, Jan a Marie, hudoucí andělé
středověké téma realistickými prostředky - perspektiva, napodobené rostliny, podobizny, první zátiší
perspektivu empiricky odvodil, využívá šerosvitu. Přisuzuje se mu vynález olejomalby
neměl přímého pokračovatele. Návrat k středověkému spiritualismu:
Rogier van der Weyden (1400-1464) - patetický, expresivní - vzor pro zaalpské malířství (Snímání z kříže)
Dieric Bouts (1410-1475), Hugo van der Goes (1440-1482) - oltář Portinari, Hans Memling (1433-1494) - Legenda o sv. Uršule. Holandskou větev reprezentuje Albert van Ouwater (1440-1475).
Holandská škola se rozdělila na dva typy - meditativní, klidné zátiší (Gerard David) a vizionářsky expresivního (Hieronymus Bosch)
Bosch (1450-1516) - bohatá fantazie, symbolické obrazy neřestí, hrůzná monstra (nesmyslnost a marnost), očekává poslední soud a konec světa. Ovlivnil Breughela st. a Francisca Goyu, ve 20st. se k němu hlásili surrealisti
malba na skle - podobný vývoj jako ve Francii, ve 12st ji prováděli francouzští mistři. Nástěnná malba pod její nadvládou(dochovaly se jen fragmenty)
knižní malba ve 13st. ovlivňovala malířství ve Francii. Zdobené žaltáře a perem a akvarelem dělané ilustrace Apokalypsy v Evropě napodobované.
nejstarší deskové obrazy až z konce 13st. - lineární sloh a jemný kolorit. Ve 14st. vliv italského malířství
maířství se značně odlišuje od zbytku Evropy. Někdy se malba 14st. řadí jako 1. vývojový stupeň renesance
jiné ekonomicko-sociální a politické poměry (raný kapitalismus, zrušení nevolnictví, manufaktury, banky aj)
kulturní podmínky - stálá přítomnost antiky, spojení s Byzancí, národní literatura
nástěnná malba byla stále nejdůležitější, desková malba ji doháněla. V obou prakticky nulový vliv Francie
do konce 13st. v područí pozdně románsko-byzantického slohu.
Říman Pietro Cavallini (1250-1340) - mozaiky a fresky - překonává byzanské schéma a tvoří klasické malířství inspirované raně křesťanskými malbami. Působil i v Neapoli. Vzájemně se ovlivňoval s Giottem
Florenťan Giotto di Bondone (1266-1337) - všestraný umělec (na sklonku života hlavní architekt florentského dómu - zvonice, výzdoba). Osobní přítel Dantův - namaloval jeho podobiznu v kapli radnice.
Nejprve pomáhal Cimabuovi v kostelu sv. Františka v Assisi, kde pak se svou dílnou vytvořil nástěnné malby. Hlavní dílo je kaple Scrovegniů zvaná Arena (1303-1310) - 37 výjevů (P.Maria, Kristus, alegorie Ctností a Neřestí a obraz Posledního soudu). Ve Florencii dvě kaple kostela S.Croce - kaple Peruzziů a Bardiů.
deskové obrazy: kolosální Krucifix (1295), obraz Madony na trůně s anděly
mozaika: Navicella (Kristus zachraňuje loď s apoštoly) - bazilika sv.Petra ve Vatikáně
působil i ve Veroně,Ravenně, Bologni a Neapoli
realistické zobrazení - postavy zezadu, z profilu, rozlišené dle věku, pohlaví, povahy a úlohy. Nový kompoziční princip - prostorový výsek, v jednotě času a prostoru - dramaticky vyhrocený děj s psychologickou motivací - trojrozměrný neiluzivní prostor: jeviště, kde mají postavy své vymezené místo
vytvořil nové typy lidí - životné a plné lidské důstojnosti, monumentalita v antickém smyslu. Jejich duševní stavy povýšil na hlavní náplň obrazů - snadno navazuje renesance
se svou dílnou ovlivnil italské, ale i zaalpské malířství
florentská škola (Giottovi žáci - Taddeo Gaddi a Bernardo Daddi)
sienská škola (Duciio di Buoninsegna, Simone Martini, Pietro a Ambroggio Lorenzetti)
v druhé půli 14st. v severní Itálii působí Tommaso da Modena (oltářní obrazy na Karlštejně)