Meziválečné umění

Marcel Duchamp

• bratr malíře Jacquesa Villona a sochaře Raymonda Duchamp-Villona.

• vyzkoušel fauvismus i kubismus

• jeho Akt sestupující ze schodů (1912) vzbudil největší pozdvižení na Armory show a Duchamp se tak stal v Americe obrovsky populární. Tato výstava měla obrovský dopad na rozvoj moderního umění v USA

• jeho první dadaistický počin bylo vystavení prvního ready-made roku 1913 (ještě před založení hnutí dada), šlo o jízdní kolo na kuchyňské sedačce

• ready-made označuje průmyslově vyrobený předmět, který je doplněn nebo postaven do nového kontextu a vzniká tak z něho umělecké dílo

• ready-madey popírá manuální dovednost, tvořivost a styl

• Sušák (1914) - stojan na sušení lahví pouze podepsal

• Lékarna (1914) - barvotisk, který doplnil dvěma skvrnami a podepsal

• Fontána (1917) - pisoár postavený na zadní stěnu - porota Salónu nezávislých v NY ho odmítla vystavit

• od roku 1915 pracuje na stěžejním díle Velké sklo neboli Nevěsta svlékaná svými mládenci, dokonce - dvě části - dole mechanické stroje, nahoře vysněná "princezna". Materiálem je kov a sklo

• 1919 domaloval knír na reprodukci Mony Lisy a doplnil slovní hříčkou

• postupem času opouští umění a začíná se věnovat šachu

• poslední velké dílo "Je li dáno" - velký výjev viditelný pouze přes malou dírku - instalace z různých materiálů, předchůdce konceptualismu a enviromentalismu

surrealismus

• hnutí vznikající na půdě Pařížských dadaistů a oficiálně manifestačně vystupuje r. 1924 - Sur. manifest

• hlava hnutí je André Breton. Název je odvozen od podtitulu Apollinairova díla Prsy Tireziovy

• snaží se vypovídat o tom co se děje v nevědomí a podvědomí, bez kontroly lidského rozumu

• působí na ně objevy Sigmunda Freuda a jeho psychoanalýzy - základ je psychický automatismus

• věří ve splynutí snu a skutečnosti v nadskutečnost

• jenom zázračné je krásné

• prohlašují že nemají talent - odhalují svoje osobnosti, nikoliv talent

• surrealistická skupina vydává časopis Surrealistická revoluce a zakládá Úřad pro sur. výskuzmy

• první kolektivní výstavy se účastnili Hans Arp, Max ERmst, Paul Klee, Man Ray, André Masson, Joan Miró, Pablo Picasso a Peirre Roy.

• r. 1927 byla založena sur. galerie

• 1929 Druhý manifest surrealismu - Breton kritizuje nedůslednost při automatickém psaní, chce ovládnutí inspirace. Breton rozšiřuje pojem surrealismu na životní a politický postoj. Směřuje ho k Marxismu. Časopis se přejmenovává ze Surrealistické revoluce na Surrealismus ve službách revoluce.

• veristický surrealismus - iluzionisticky zpodobňuje vnitřní vize a představy - Dalí, Ernst, Delvaux

• absolutní surrealismus - psychický automatismus je užit i při vytváření díla - Miró, Masson

• druhá vlna obohacuje původní jádro v 2 pol. 20. let - Dalí, Giacometti, Magritte, Delvaux, Dominguez aj.

• surrealistický objekt - měl vyjadřovat sílu nevědomí a přání snů, Dalí vynalezl "objekt se symbolickou funkcí", v nichž se život dal do služeb umění.

• první Mezinárodní výstava surrealismu proběhla 1936 v Londýně

• předchůdci surrealistů byl Bosch, Arcimboldo, Chirico, Goya, Redon, Ucello

• Max Ernst - v malbě prolínání lidí se zvířaty. Objevují se Rousseaovi džungle. Vynalezl frotáž - kresba přes materiál, třeba dřevo, která otiskuje jeho strukturu

• Joan Miró - uvolněná imaginace na hraně mezi snem a bděním, udržuje rovnováhu mezi imaginativním a reálným, ale nikdy nepřešel k abstrakci. Od španělské občanské války (1936) maloval hrůzyplné vize. V roce 1983 vztyčil v Barceloně sochu Žena a pták

• Salvátor Dalí - antimalířskost (přebírá klasicismus Meissonierův) - malba má být rukodělně vyrobená momentka jevů konkrétní iracionality. Provokoval sexuální a antináboženskou tématikou. Hlásal práo na bláznovství. Byl všestranně aktivní - obrazy, objekty (Humrový telefon), ilustrace, film (Zlatý věk, Andaluský pes), teorie. Zkoušel Arcimboldovu metodu podvojných obrazů (Španělsko)

• Yves tanguy - námořník, hodně cestoval. Tvořil obrazy u kterých není zřejmé zda jde o podmořské nebo imaginativní prostory. Maluje do nich poloorganické a polotechnické objekty.

• René Magritte - nejprve znázorňuje myšlenku bez výtvarného účinku, později si tvoří osobitý magickorealistický styl. Snaží se navodit dojem tajemnosti

• Paul Delvaux - přeludné obrazy. Ženské akty na klasicistním pozadí, od Chirica se odlišuje literární symbolikou a smyslem pro anekdotičnost a detail

• Alberto Giacometti - v letech 1931-4 vytvářel surrealistické objekty - bez okázalé ošklivosti a provokativnosti - klecy, hlavy, sochy-objekty na sezení a opírání. Později se vrací k figuře

• Marcel Duchamp - surrealistické sochy (sur. neuznával hranice mezi druhy umění) - Optický stroj (1929) - sbližuje výtvor se strojem, poradce je inženýr, provaděčem mechanik. V roce 1935 vytváří cyklus Rotoreliéfy - spirálové kresby na kotouči kartonu - pouštěly se na gramofonu a navozovaly dojem pohybu

• Hans Arp - tvoří reliéfy (bílé reliéfy), od r. 1932 plnoplastické sochy. Razí cestu konkrténímu umění - materializuje základní přírodní principy - Konfigurace, Torsa, Plody

• Meret Oppenheim - Snídaně v kůži 1936