Moderní sochařství
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Medardo Rosso (1858-1928)
studoval na milánské Akademii, kterou předčasně opouští. Poté pracuje v Paříži jako pomocník Daloua a seznamuje se s Rodinem.
stejně jako Rodin modeluje světlem, ale vede to do krajnosti - lze ho považovat za impresionistu v sochařství. Patří ale již k postimpresionistické generaci. Zdůrazňuje optické hodnoty v sochařství. Tvrdil že v prostoru není nic materiálního - ruší obrysy a potlačuje hmotu. Zachycuje prchavé okamžiky - pracuje rychle, odmítá složité, kombinované, sestavené, či jinak vymyšlené sochy. Působil na něj nejsilněji Rodin a působil na něj zpět. Současníci jeho význam nedoceňovali, navazují na něj futuristé
stará smějící se žena, žena se závojem, madame X
Emile Antoine Bourdelle (1861-1929)
studoval na akademii v Toulouse a v Paříži, v pětatřiceti vstupuje do Rodinova ateliéru. Od roku 1904 vede ateliér na menší Akademii v Paříži. 1909 měl velkou výstavu v Praze (SVÚ Mánes), kde přednášl o Rodinovi a sochařství. Mezi jeho žáky patří Otto Gutfreund, Alberto Giacometti a Germaine Richierová
snažil se o dokonalou syntézu. Věřil že všechno krásné jde vyjádřit čísly, nějakým vztahem. Snažil se o silné zobecnění, v němž by se forma stala obecně sdělitelným znakem. Umění bere jako přetváření přírody pomocí řádu. Nemodeloval to co viděl, ale to co věděl. Nehnětl - z velkého bloku hlíny odřezával - jako Egypťané. V obecnění občas dochází až k abstraktní stylizaci
r.1900 - Apollónova hlava - první samostatné dílo
Beethovenova podobizna - Rodinův vliv
Umírající kentaur, Ingresova podobizna
Herkules lučištník (1905, odlitek v NG) - archaické vlivy - považuje řecké umění za nejlidštější a zároveň nejvěčnější. Inspiroval se i románskou a gotickou skulpturou.
výzdoba divadla na Champs-Elysées (1912) - fresky a monumentální reliéfy. Jako pomocník de Velda a Perreta se podílel i na kompozici fasády
Aristide Maillol (1861-1944)
Bourdellův současník, také z jižní Francie. Zprvu studuje v Paříži malířství. Navrhuje gobelíny a maluje pod vlivem Gaugaina s nímž se seznámil. První dřevěné sošky byly ovlivněny Gaugainem, díla po roce 1900 již Rodinem.
stejně jako Bourdell hledal obecné vyjádření, ale byl přesvědčen, že neexistuje pravidlo, nýbrž pouze cit. Nepracuje s modelem jako Rodin, už má představu a hledá k ní model. Jeho dílo je oslavou ženského děla. Má rád plné tvary, jasná tvář, klidný postoj a mírné gesto - přesto nejde o sochy statické, poklidně trvají na svém gestu. Sochy řeší jako soustavu objemů. Vychází z geometrického tvaru, který se nejlépe drží v prostoru (čtverec, kosočtverec, trojúhelník). Inspiroval se antickým uměním, obdivoval Egypt, neměl rád Řím. Oceňoval primitivní národy, ale neměl rád, když to někdo napodoboval ve Francii.
Cyklista 1904, Spoutaná akce 1905
Noc, Vítr 1938, Řeka - všechno ženské figury
pomník Paula Cézanna (ležící žena) 1912-1925