Umění v 19. století - pseudoslohy atd.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
eklekticismus
eklekticismus je směr historizujících slohů, který nenapodobuje jediný historický sloh, ale vybírá si prvky z vícero slohů a skládá si tak stavbu po svém. Často užívá i orientálních prvků (např. byzantská kopule)
rozlišujeme simultánní (oba slohy jsou v kontrastu), syntetický(všechny slohy se slévají v jeden), formální (zdůrazňuje pouze krásný sloh)
klasickým příkladem je třeba zámek Neuschwanstein, New Yorský palác v Budapešti, Sagrada Familia a mnoho dalších - málokterá stavba je slohově čistá
nové pojetí funkce a urbanismu, světové výstavy
v 19 st. dochází k urbanistickým přestavbám velkých měst
velkolepá přestavba Paříže - prefekt Haussmann - široké bulváry a uvolněny památné stavby. Založen Buloňský lesík.
Vídeň 1858 nechal František Josef I. strhnout hradby a rozšířit bulváry. Na místě hradeb veřejné budovy a sady - Ringstrasse.
v Čechách - zakládání nových anglických parků (Stromovka, Chotkovy sady), výstavba Národního divadla (Zítek; Schulz po požáru), Národního muzea a Uměleckoprůmyslového muzea (Schulz).
pražská asanace - vyvlastnění, zbourání a přestavba židovského ghetta v Praze - 1897 první vlna demolic. Vymklo se z rukou, radní neposlouchali odbornou komisi, docházelo k úpravám dle soukromých zájmů. Měla skončit 1903, ale běžela až do 1943 i když největší zásahy jsou před první světovou válkou
světové výstavy
v devatenáctém století se poprvé uskutečňuje světová výstava (dnešní Expo)
první je 1851 v Londýně, koná se každých pár let. V 19st. se konala nejčastěji v Paříži
kromě okázalé reprezentace a vyměnování zkušeností a vlivů vzniká mnoho budov, které nejsou zničeny
Eiffelova věž (1889), Crystal Palace (1851 - Paxton), Petit a Grand Palais (1900), palác Trocadéro, či Strojírenská hala
utopické projevy a inženýrská architektura
v kontrastu s přebujelou nádherou historického eklekticismu (Garnierova Opera v Paříži) se šíří tzv. inženýrská architektura - užitkové stavby - nádraží, mosty aj. se staví bez historismu.
víra v pokrok se projevuje novými materiály - železo, ocel. Pařížská tržnice (Baltard), Severní nádraží (Hittorff), most v Bordeaux (Eiffel). Oba průmyslové paláce na výstavy byly z železa (i když byla u Grand Palais zakryta konstrukce historizujícími obklady)
nové materiály byly užity na Křišťálovém paláci - John Paxton na popud prince Alberta v Hyde Parku pro Světovou výstavu 1851. Železo a sklo se užilo i na londýnských nádražích - King´s Cross, Paddington
první obchodní dům v Paříži Bon Marché (Eiffel, Boileau) - ještě dle typu renesančního paláce
Le Printemps (1881-1889) - obchodní dům od Paula Sédilla - železná konstrukce je vevnitř odkryta
železobeton prvně užit na stavbu domu v Saint-Denis - Francois Cognet 1852
na monumentální architekturu byl železobeton užit při stavbě kostela St. Jean na Montmartru (Hennebique a Baudot)
utopické tendence reprezentuje hnutí Arts and Crafts - snaha o návrat do ideální společnost, před průmyslovou revoluci