ZÁKLADY SOCIOLOGIE

-

kvantitativní přístup: zabývá se celkem - četnostmi, poměry a distribucí jejích částí
kvalitativní přístup: zpravidla rezignuje na ambici vysvětlit celek (nemožné), zabývá
se menšími celky či jedinci, porozuměním motivace a jednání

-

konsenzus: A) makro: jeden systém dělený na části (subsystémy), což mu

umožňuje fungovat; metafora: části “souhlasí” se svým
úkolem a jsou si vědomy vyššího zájmu funkčnosti celku

B) mikro: souvisí s konformitou a potřebou sociability a závislosti;

jedinci si uvědomují, že případná podřízenost přináší
benefity

konflikt: A) makro: spol. je struktura produkující nerovnosti, kt. vytvářejí soc. pnutí,

dynamika moci umožňuje vývoj spol. - cyklus nárustu pnutí,
konfliktu a jeho řešení (produkujícího jiné ale další nerovnosti)

B) mikro: jednání je usilováním jedince o změnu (zlepšení) svého

postavení

Chápání kultury

A) axiologické (normativní)

-

vymezuje, co je kulturní a co není

-

ve filozofi spojované s axiómy (tvrzení, kt. se předem pokládá za platné,
tudíž se nedokazuje) např. mravnost, poznávání (a kultivace ducha)

-

prostřednictvím vzdělá(vá)ní (i sebepoznávání) a/nebo prizmatem
uměleckého kánonu

-

typické dělení: vysoká a nízká kultura; kulturní a nekulturní (rodina, člověk,
společnost…)

B) antropologické: vše, co není přírodní; vše vytvořené člověkem

Common sense = selský rozum (“všichni víme, že…”)

-

každodenní, sebepotvrzující se pravdy, (neoprávněně) zevšeobecňující, mimo
kontext

Sociologické myšlení

1. zjišťování důkazů o soc. jevech výzkumem
2. široká základna pro vysvětlování (větší množ. zdrojů poznání, ne ojediněné

zkušenosti jako u c. s.)

3. zodpovědnost a transparentnost

-

odkazuje na zdroj poznání

-

nezevšeoběsňuje (“jak se říká”, “i naše prabáby věděly…”)

4. kritický pohled na svět

-

i na to, co se jeví jako evidentní

-

nejít po jednoduchých řešení (složitých vztahů a situací)

-

hledat skryté vlivy (skryté proměnné)

5. “sociologická imaginace”

-

komplexní pohled (neoddělitelnost individuálních a soc. jevů)

-

důležitá pro konceptualizaci významu (operacionalizace = převedení
výzkumného záměru do měřitelných indikátorů)

6. inspirace → bádání

-

c. s. se může stát inspirací pro soc. bádání, ale to musí jít ZA něj

SOCIÁLNÍ ŘÁD, TŘÍDY A SOCIÁLNÍ MOBILITA

Sociální řád:

-

stabilní a komplexní shluk propojených principů a pravidel, na jejichž základě se
něco (sociální vztahy, jednání) děje

-

rozlišujeme vědomý (hierarchický) a spontánní řád

-

2 zákl přístupy vzniku:

● konsensuální (Parsons) a konfliktualistický (Marx)

-

specifické teoretické přístupy:

● teorie donucení (lidé se bojí potrestání)
● zajímavé teorie:

-

klasický přístup: řád je dobrovolná, vědomá spolupráce, kt. přináší
výhody