ZÁKLADY SOCIOLOGIE

-

charakteristiky:

-

vznikají v rámci nejdříve neformálních aktivit, postupně se ale formalizují

-

vytvářejí kolektivní identitu (“my chceme”)

-

konfliktní charakter (chtějí nějakou změnu, ke které nutí)

-

vytvářejí institucionalizovaný charakter (organizují se, bojují…)

-

epizodické modely podob SH

-

evolucionistický model SH

-

typy SH: 1) všeobecné, 2) hromadně orient., 3) normativně orient.

SOCIÁLNÍ INTERAKCE, HODNOTY, NORMA(LITA)

Sociální interakce

-

procesy, kt. spočívají v působení jednoho jednajícího (nebo jedné skup. jednajících)
na jiného jednajícího (čiskup. jednajících)

-

zahrnující procesy: vliv (ovlivňování) a moc, kooperace, soc. konflikt, komunikace

-

Weberovo pojetí jednání:

● jednání je takové jednání, kt. podle smyslu, subjektivně míněného jednající

osobou,..

● pospolité jednání: jednání jedněch se vztahuje “ke” smyslu jednání druhých
● zespolečenštěné / společenské jednání: se svým smyslem orientuje podle

očekávání, kt. máme...

● jednání je definováno jeho:

smyslem
očekáváním
řádem
(účelem)
(cílem)

● rozlišuje

A) racionální: hodnotově nebo účelově
B) neracionální: afektové nebo tradiční

-

pojetí jednání A. Schütze

● není tak důležitá racionalita, jako spíš prostředí (zkušenosti)
● jednání je realizací žitého světa (Lebenswelt):

každodenní život
každodenní komunikace
každodenní poznání

● typizace (ritualizace) soc. jednání - jedinec zjednodušuje rozhodování a

komunikaci (nevstupuje do toho racionalita, ale automatizace)

● jedinec vše typizuje podle: vlastní zkušenosti a vlastní komunikace

● jednání se realizuje ve vztazích k sobě / k nám / k nim
● aspekt prostoru a času (proměna jednání v čase - v mládí jedinec interaguje

jinak než ve stáří)

● typy soc. jednání:

-

typy jedinců jako rolí (ředitel)

-

-

G. Homans

● interakce jako směnný vztah
● princip odměny a trestu - behaviorismus
● hypotézy:

-

podnětová: podobné jed. při dříve odměněné situaci

-

úspěchu: opakování při odměňování

-

hodnotová: čím cennější

-

nasycení:

-

spravedlnost:

● umí vysvětlit např. vyšší konformitu lidí stř. třídy, nebo proč se nesetkávají lidi

různých soc. tříd, ale je problematické vztáhnou teori směn k větším celkům

-

E. Goffman (1960s)

● soc. jednání je podobné divadlu (někt. lidi jsou herci, jiní jsou publikum atp.)
● hl. prvkem je sebevyjádření (I = vnitřní já vs. me =jak se prezentuju na

venek), dalšími jsou maska/fasáda (tvář nebo figurace), rekvizity, jeviště -
hlediště - zákulisí

● jevy/podoby: fasáda, idealizace, zkreslování, mystifikace;

-

Jürgen Habermas

● teorie komunikativního jednání (zdroj: jednání)
● racionalitu jednání nazývá instrumentálním (účelové)
● typy jednání:

-

instrumentální: zaměř. na objekty (tady a teď), cílem je manipulace