11. Etika celoplošného očkování

Tato seminární práce se zabývá etickým pohledem na celoplošné očkování a zahrnuje dva protichůdné názory rodičů – matek. První část prezentuje pohled matky dítěte, která je proti očkování a primárně argumentuje pro přirozenou imunitu a proti možným vedlejším účinkům vakcinace. Následující druhá část se naopak zaměřuje na argumenty pro očkování z perspektivy matky, která jej považuje za nezbytnou ochranu zdraví nejen svého dítěte.

Kritika a pochybnosti o očkování

Autor: Nikola Zderčíková

Role: matka odpírající očkování

Tato část je zaměřena na “Argumenty matky znehodnocující očkování,” přičemž analyzuje hlavní důvody, které matka uvádí, a hodnotí jejich relevantnost a věrohodnost z hlediska dostupných poznatků.

Za posledních pár let vzrostla nedůvěra a pochybnosti o očkovacích vakcínách. Oprávnění k těmto obavám je dáno několika faktory, které odpůrci očkování zohledňují.

V České republice je povinnost očkování legislativní záležitostí, jak již zaznělo v úvodu. Povinné očkování lze však v určitých případech odmítnout. Jedním z příkladů je příběh jedné rodiny z Tišnova na Brněnsku, kteří byli přesvědčeni o přirozené imunitě svého dítěte. Rodiče obdrželi pokutu za to, že nenechali naočkovat své dítě hexavakcínou, což je jedna z povinných dětských vakcín. Z důvodu osobního přesvědčení na očkování touto vakcínou se proto rodiče dítěte rozhodli odvolat na Ústavní soud, který jim po skončení procesu dal za pravdu. Ne vždy tyto případy končí úspěšně. Za nedodržení očkovací povinnosti lze uložit pokutu až 10 tisíc korun. Soud rozhoduje na základě 4 kritérií prostřednictvím nichž lze vyhovět druhé straně. Mezi tyto kritéria je zařazena naléhavost, konzistentnost a sílu přesvědčení rodičů. V tomto případě byli rodiče přesvědčeni o možné újmě na zdraví svého dítěte, poté co by jej nechali naočkovat (Smutná, 2016).

ARGUMENTACE: Jakožto matka svého dítěte zaujímám negativní postoj k očkování. Domnívám se, že očkování může ohrozit nebo dokonce poškodit zdraví mého dítěte. Existuje totiž mnoho důkazů, kdy došlo k újmě na zdraví dítěte, poté co mu byla podána vakcína. Už jen z tohoto důvodu bych své dítě nenechala naočkovat.

Ve společnosti se vede debata o nežádoucích účincích vakcín, jež byly v některých případech potvrzeny. Očkování může nejen ohrozit, ale dokonce i poškodit imunitní systém, což může vést k rozvoji autoimunitních onemocnění. Tento fakt potvrzuje lékařka a místopředsedkyně Společnosti pacientů s následky po očkování, Zálešáková Magda, která se ve své praxi nejčastěji setkává s pacienty s následky po očkování, u nichž došlo rovněž i k poškození nervového systému (ČT24, 2016).

Očkování s sebou přináší rizika podobně jako ostatní způsoby podání léčiv. Za jedny z nejčastěji pozorovaných nežádoucích účinků jsou pozorovány projevy, jako je únava, zvýšená teplota nebo horečka, zarudnutí či vyrážka, popřípadě lokálně vytvořený otok (Tancerová, 2020). Nejzávažnějším nežádoucím účinkem je anafylaxe, jež může vyústit v anafylaktický šok, díky němuž se u dotyčného mohou vyskytnout následné komplikace, v jejichž důsledku dojde k úmrtí pacienta. Tyto reakce se sice vyskytují v menším měřítku, avšak mohou nastat kdykoliv a u kohokoliv (SZÚ, d), 2024). Každým rokem se eviduje na milion dávek podávaných vakcín, včetně těch nepovinných. Na lékový ústav je každým rokem nahlášeno 500 až 600 mírných vedlejších účinků, u čtyř až pěti dětí to jsou vážné následky po očkování (ČT24, 2015).