DP-Klimešová-Lucie

skóru byla provedena podle metodiky ProQOL uvedené v Tabulce 1. Skór 22 a méně značí

nízkou úroveň, skór v rozmezí 23–41 střední a skór 42 a více vysokou úroveň domény.

Při deskriptivním zpracování dat byly u sociodemografických proměnných

a charakteristik výzkumného souboru vypočítány absolutní četnosti (n) a relativní četnosti

(v %). U jednotlivých domén nástroje ProQOL byly kromě počtu participantů vypočteny také

aritmetické průměry a směrodatné odchylky.

Výsledky jsou prezentovány v tabulkách, které ilustrují rozložení průměrného skóru

v rámci jednotlivých kategorií. Sloužily také k doplnění interpretace při testování hypotéz.

Deskriptivní statistika tak poskytla základní rámec pro přehledné zhodnocení výsledků

a naplnění cílů výzkumu.

Formulace hypotéz ke statistickému testování

Hypotézy byly zformulovány na základě hlavního cíle a dílčích cílů, které se zaměřují

na zkoumání vztahů/rozdílů mezi proměnnými v rámci zkoumaného souboru praktických

a všeobecných sester.

Hypotéza 1: V souboru praktických a všeobecných sester vykazují všeobecné sestry vyšší

úroveň spokojenosti z pomáhání než sestry praktické.

•

H1₀: Mezi praktickými a všeobecnými sestrami není statisticky významný rozdíl

v úrovni spokojenosti z pomáhání.

• H1A: Všeobecné sestry vykazují statisticky významně vyšší úroveň spokojenosti

z pomáhání než sestry praktické.

Součet bodů

Úroveň pro CS, BO, STS

22 a méně

nízká

23–41

průměrná

42 a více

vysoká

43

Hypotéza 2: Úroveň spokojenosti z pomáhání se mezi sestrami s různým dosaženým vzděláním

statisticky významně liší.

•

H2₀: Neexistuje statisticky významný rozdíl v úrovni spokojenosti z pomáhání mezi

sestrami se středoškolským, vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním.

• H2A: Existuje statisticky významný rozdíl v úrovni spokojenosti z pomáhání mezi

sestrami se středoškolským, vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním.

Hypotéza 3: V souboru praktických a všeobecných sester vykazují sestry pracující

ve vícesměnném provozu vyšší úroveň syndromu vyhoření než sestry v jednosměnném

provozu.

•

H3₀: Mezi sestrami pracujícími ve vícesměnném provozu a sestrami v jednosměnném

provozu není statisticky významný rozdíl v míře syndromu vyhoření.

• H3A: Sestry pracující ve vícesměnném provozu vykazují statisticky významně vyšší

úroveň syndromu vyhoření než sestry v jednosměnném provozu.

Hypotéza 4: V souboru praktických a všeobecných sester je úroveň sekundárního

traumatického stresu odlišná podle typu pracoviště.

•

H4₀: Typ pracoviště nemá statisticky významný vliv na úroveň sekundárního

traumatického stresu.

• H4A: Sestry z lůžkových oddělení vykazují statisticky významně vyšší úroveň