DP-Klimešová-Lucie

a všeobecných sester podle dosaženého vzdělání a její rozdíly mezi vzdělanostními

skupinami.

3. Zjistit úroveň syndromu vyhoření u zkoumaného souboru praktických a všeobecných

sester podle typu směnného provozu a její rozdíly mezi jednosměnným a vícesměnným

provozem.

4. Zjistit úroveň sekundárního traumatického stresu u zkoumaného souboru praktických

a všeobecných sester podle typu pracoviště a její rozdíly mezi jednotlivými pracovišti.

5. Zjistit úroveň sekundárního traumatického stresu u zkoumaného souboru praktických

a všeobecných sester podle délky profesní praxe a její rozdíly mezi skupinami

s odlišnou profesní zkušeností.

3.2 Metodika studie

Struktura této podkapitoly vychází z manuálu ke tvorbě DP od Marečkové (2023).

36

Design výzkumné studie

Byl uplatněn kvantitativní přístup ke zkoumání, konkrétně deskriptivní korelační studie,

jak ji vymezuje Marečková (2023). Konkrétní limitace této studie jsou podrobně rozebrány

v kapitole Diskuze.

Zkoumaný soubor

Byl uplatněn nenáhodný příležitostný výběr, tzv. convenience sampling (dostupný

výběr), založený na dobrovolnosti a dostupnosti zkoumaného souboru. Tento typ výběru

je běžný v ošetřovatelském výzkumu a je charakteristický zařazením účastníků, kteří splňují

předem stanovená zařazovací kritéria, bez uplatnění dalších výběrových strategií (Gurková,

2019). Výběr participantů byl dále cílen na konkrétní profesní skupinu (praktické a všeobecné

sestry), a proto nese i prvky záměrného výběru.

Tento výběrový postup s sebou nese určitá omezení (Gurková, 2019). Výběr byl založen

na dobrovolné účasti a dostupnosti participantů, což mohlo vést ke zkreslení výzkumného

souboru. Nelze proto zobecnit zjištěné výsledky na celou populaci praktických a všeobecných

sester v České republice, ale výhradně na daný výzkumný soubor. Výzkumný soubor tvořilo

200 participantů.

Kritéria pro zařazení osob do souboru byly následující: osoby vykonávající povolání

na pozici všeobecné sestry (včetně dětské sestry) nebo praktické sestry, s minimálně jedním

rokem praxe v oboru (minimálně roční expozice pracovní zátěži) a pracovním úvazkem 1,0.

Vylučujícími kritérii byly vyřazeny osoby, které nevykonávají povolání na pozici

všeobecné sestry (včetně dětské sestry) nebo praktické sestry, dosud nemají odpracovaný

minimálně jeden rok praxe v oboru, pracují na částečný (nebo jiný) úvazek nebo aktuálně

nepůsobí ve zdravotnictví.

Souhrnná sociodemografická charakteristika souboru je uvedena ve výsledcích studie.

Uplatněná výzkumná metoda a nástroj ke sběru dat

Ve studii byla uplatněna metoda standardizovaného dotazníku, kterou Chráska (2016)

popisuje jako jednu z nejčastěji používaných metod pro získávání písemných odpovědí