DP-Klimešová-Lucie

Copingové strategie

Dle Hosákové a kol. (2015) kvalitně odvedenou ošetřovatelskou péči mohou poskytovat

pouze zdravé a vyrovnané sestry.

Vzhledem k emoční zátěži a stresovým podmínkám, jež povolání všeobecné a praktické

sestry přináší, jsou copingové strategie nezbytné pro prevenci syndromu vyhoření. Stamm

(2010) ve svém manuálu pro standardizovaný dotazník ProQOL, o kterém bylo zmíněno výše,

doporučuje v rámci copingových strategiíí „péči o sebe samotného“. Autorka Stamm (2010)

uvádí sebepéči jako základní preventivní opatření a dodává, že pomáhající profese, které

si aktivně vymezují čas na fyzickou i psychickou regeneraci, jsou méně náchylné

k dlouhodobému stresu a emočnímu vyčerpání. Pravidelný odpočinek, fyzická aktivita,

vyvážená strava a koníčky mimo práci jsou dle autorky zásadními způsoby, jak podpořit

psychickou pohodu. Mimo jiné je důležité zajistit rovnováhu mezi pracovním a osobním

životem, což zahrnuje i schopnost říct „ne“ nadměrnému pracovnímu vytížení. A to nejen

pokud by to mělo negativní dopad na zdraví jedince, doplňuje Stamm (2010). Autor také

navrhuje, že v rámci zvládání stresu mohou techniky, jako je mindfulnessneborelaxační

cvičení, výrazně pomoci snižovat emoční i fyzické napětí. Kowitlawkul a kol. (2018)

doporučují na základě své výzkumné studie zavedení programů na podporu fyzického

a duševního zdraví, a to fyzické cvičení, jako např. jógu, meditaci či intervenci všímavosti

33

(tj. vědomé zaměření pozornosti na přítomný okamžik). Tyto techniky se uvádějí jako vysoce

funkční, přičemž přispívají k lepší psychické pohodě, zlepšují koncentraci, snižují stres

a prevenci vyhoření.

Vévodová a kol. (2016) doporučují pravidelné supervize. Supervize je v pomáhajících

profesích chápana jako forma podpory a poradenství, která pomáhá těmto profesím zvládat stres

a předcházet syndromu vyhoření, popisuje autorka Dynáková (2018). Hosáková a kol. (2015)

navrhují efektivní Balintovské skupiny a za klíčové považují zavést edukaci o dopadech

duševní nerovnováhy na pracovní výkon a vztahy s pacienty. Stamm (2010) taktéž uvádí,

že velmi účinná je podpora mezi kolegy a pravidelná supervize, která poskytuje prostor

pro vzájemné sdílení pocitů, zkušeností, dojmů, čímž lze snižovat psychické napětí

pomáhajících. Podobné preventivní opatření je uvedeno také v metodickém doporučení SPIS

aktualizovaném v roce 2020, vydaném Ministerstvem zdravotnictví České republiky

(dále jen MZ ČR). Taktéž doporučují systematické zavádění supervize, která poskytuje prostor

pro odbornou reflexi a podporu pracovníků. V metodickém doporučení je doplněno,

že supervize by měla být pravidelná a zaměřená na zvládání stresu a krizových situací

(Metodické doporučení pro poskytování psychosociální podpory ve zdravotnictví, 2020). Dále