DP-Klimešová-Lucie

2.4.2 Poznatky výzkumných studií zaměřených na kvalitu profesního života

a související faktory u sester

Králová, Andraščíková a Vévoda (2018) v úvodu svého článku informují, že

v posledních dvou dekádách počet zahraničních studií zaměřených na kvalitu

pracovního/profesního života sester roste, avšak u nás zůstávají tyto výzkumné studie spíše

ojedinělé.

Moon a Jang (2022) se ve své průřezové výzkumné studii zaměřili na problematiku

faktorů, které ovlivňují kvalitu profesního života sester na jednotkách intenzivní péče (dále jen

JIP). Výzkumná studie také věnovala velkou pozornost osobní rovině (odolnost sester),

interpersonální rovině (spolupráce sestra–lékař) a organizačním faktorům. Soubor participantů

zahrnoval 171 sester z univerzitních nemocnic v Jižní Koreji. Na základě vyhodnoceného

dotazníku ProQOL bylo za pomocí tří subškál zjištěno, že sestry s vyšší odolností mají lepší

schopnost zvládání stresujících situací a také prožívají větší radost ze své práce. Naopak bylo

zjištěno, že u sester s nízkou odolností se zvyšuje riziko syndromu vyhoření. Taktéž rigidní

a přísné pracovní prostředí způsobuje frustraci a vyčerpání. Autoři Moon a Jang (2022)

na základě této studie závěrem doporučují pro zlepšení kvality profesního života sester zvýšit

odolnost sester tím, že sestrám budou poskytnuty programy na zvládání stresu (arteterapie,

fyzické aktivity aj.). Dále podpořit inovativní prvky pracovního prostředí, snížit pracovní zátěž,

naslouchat potřebám sester a podporovat flexibilitu, respekt, nápady sester. Autoři korejské

studie zdůrazňují, že je také vhodné vyhýbat se přehnaným pravidlům a tlakům na výkon sester,

neboť zvyšují riziko vzniku syndromu vyhoření a sekundárního traumatického stresu.

Moon a Jang ve své průřezové výzkumné studii z roku 2022 doporučují výzkum

zaměřený na identifikaci dalších faktorů ovlivňujících sekundární traumatický stres, zejména

v kontextu pandemie COVID-19.

29

Další deskriptivní průřezová studie od autorek Burešové a Jarošové (2015) se zabývá

zkoumáním kvality života a kvality pracovního života u sester pracujících v nemocnici

Moravskoslezského kraje v České republice. Studie se zúčastnilo 188 participantů, přičemž

podmínkou pro účast byla minimálně roční praxe v nemocnici. Nástrojem pro sběr dat byl opět

použit ProQOL, která doplnil standardizovaný dotazník Personal Well-being Index-Adult (dále

jen PWI-A). Tato studie si klade za cíl zjistit, jak demografické údaje (věk, vzdělání, délka

praxe, úvazek) a jejich profese ovlivňují pracovní spokojenost a kvalitu života jedinců. Přitom

tedy z výsledků studie vyplývá, že demografická data výrazně ovlivňují jak obecnou kvalitu

života, tak kvalitu pracovního života. Nejvyšší kvalita života a vysoký pocit spokojenosti byly