DP-Klimešová-Lucie

pracovní zátěží se zvyšuje i pravděpodobnost vzniku syndromu vyhoření.

Související pojem „syndrom pomocníka“ je stav nadměrné potřeby pomáhat, který

se v pomáhajících profesích může stát rizikovým faktorem (Vachová, 2020). Tento syndrom

často vede k emoční závislosti na pacientech, kdy zdravotníci kompenzují vlastní nenaplněné

potřeby péčí o druhé. Vachová (2020) upozorňuje, že může být jedním z předchůdců syndromu

vyhoření, jelikož přehnaná snaha pomáhat bez sebereflexe může vést k vyčerpání, úzkosti

či depresi.

Vachová (2020) ve svém článku zmiňuje případ všeobecné sestry působící v domácí

hospicové péči. Tato sestra častokrát překračovala hranice profesionálního chování

např. sdílením svého osobního života nebo prací a návštěvami mimo pracovní dobu. Toto

chování vedlo k narušení jejích vlastních hranic a vyčerpání.

Sekundární traumatický stres (Secondary Traumatic Stress)

Tato poslední oblast se zaměřuje na stres a emoční vyčerpání, které vznikají v důsledku

opakovaného vystavení traumatickým událostem druhých osob (pacientů), o které zdravotničtí

pracovníci pečují, uvádí Stamm (© 2009–2012). V této oblasti vysoký skór signalizuje riziko

psychického a emočního vyčerpání, které může vést k celkovému zhoršení kvality života

a zvýšenému riziku vyhoření.

Sesterská profese je náročné povolání, jelikož sestry procházejí četnými stresovými

situacemi, a to jak v interakci s pacienty, tak se svými kolegy. Pokud dochází k častým

konfliktním situacím mezi kolegy, dochází tak k narušení pracovních vztahů, což negativně

ovlivňuje celkovou atmosféru na pracovišti, jak uvádějí autorky Škochová a Němcová (2018).

Václavíková a Kozáková (2021) zároveň upozorňují, že stres na pracovišti může být umocněn

opakovaným nepřátelským chováním, což je autorkami definováno jako mobbing. Stamm

(2010) souhlasí a dodává, že pomáhající profese čelí pozitivním a negativním aspektům svého

povolání, přičemž doplňuje, že pozitivní aspekt představuje spokojenost z práce, zatímco

negativní aspekty zahrnují vyčerpání a stres spojený s povoláním jedince. Autorka tedy

argumentuje, že spokojenost z pomáhání zvyšuje kvalitu profesního života, zatímco syndrom

vyhoření a sekundární traumatický stres ji naopak snižuje.

28

Další nástroje ke sběru dat, využívané u profesionálů v pomáhajících profesích

a zaměřující se na konkrétní aspekty profesního života, jsou Maslach Burnout Inventory (dále

jen MBI), Copenhagen Burnout Inventory (dále jen CBI) a Secondary Traumatic Stress Scale

(dále jen STSS). Tyto nástroje se běžně používají k hodnocení syndromu vyhoření

a sekundárního traumatického stresu, jak uvádí a doporučuje U.S. Department of Veterans

Affairs (2024).