DP-Klimešová-Lucie

přičemž u dětí do 3 let nesmí podávat intramuskulární injekce. Praktická sestra je způsobilá

k odsávání sekretů z horních cest dýchacích, dále k aplikování inhalační a kyslíkové terapie.

Je kompetentní po indikaci lékaře odebírat biologický materiál (žilní, kapilární krev a jiný

biologický materiál) a provádět jeho vyšetření. Je také kompetentní k ošetřování

nekomplikovaných chronických ran a stomií. Dále může vykonávat činnosti specializované

ošetřovatelské péče pod přímým vedením všeobecné sestry, dětské sestry nebo porodní

asistentky. Stejně je tomu při poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče, kterou

však musí vykonávat pod přímým vedením všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí,

dětské sestry se specializovanou způsobilostí nebo porodní asistentky.

K samostatnému poskytování vysoce specializované péče je nezbytné získat odbornou

způsobilost k výkonu, případně ji lze získat prostřednictvím akreditovaných studijních

programů, dodávají Magerčiaková a Kober (2023).

2.3.3 Osobnost praktické a všeobecné sestry

Osobní vyzrálost je nezbytným předpokladem pro úspěšný výkon profese, tvrdí autorky

Hosáková a kol. (2015). Dle Mellanové (2017) a Špirudové (2015) je pro vykonávání profese

sestry zásadní splňování osobnostních předpokladů, přičemž ty jsou nejen odborné, ale

i psychosociální, morální a etické. Autorka Mellanová (2017) ve své publikaci zahrnuje

podstatné aspekty osobnosti sester, a to na základě proběhlých výzkumů. Mezi osobnostní

předpoklady sester by měla patřit empatie, odolnost vůči stresu a schopnost spolupráce v týmu.

Mezi klíčové vlastnosti sester dle Hosákové a kol. (2015) patří také tolerance nebo schopnost

21

racionálního rozhodování. Marková a kol. (2020) souhlasí a doplňují, že za významné

osobnostní vlastnosti považují trpělivost, sebekázeň a samozřejmě smysl pro organizaci

a odpovědnost. Špirudová (2015) zmiňuje aspekty jako: diskrétnost, láska k nemocným,

obětavost, otužilost, sociální cítění aj. Špirudová (2015) si dovoluje doplnit, že v praxi není

vždy možné naplnit osobnostní rysy ideálně deklarované v etických kodexech.

Drahošová a Jarošová (2016) na základě svých poznatků dodávají, že z pohledu pacienta

jsou důležité osobní kvality sester zahrnující odborné znalosti, postoje a dovednosti.

Za podstatné je dle odborných poznatků a výzkumů z publikace Mellanové (2017) považována

také schopnost komunikace a získání důvěry pacientů. Drahošová a Jarošová (2016)

k poznatkům Mellanové (2017) doplňují, že sestry tak působí jako obhájkyně a strážkyně práv

pacientů. Kabátová a Puteková (2017) ve své výzkumné studii zjistily, že laická veřejnost

považuje za nejdůležitější vlastnost sestry lidskost. Taktéž pečlivost, spolehlivost mají zásadní