DP-Klimešová-Lucie

PDF

Stáhnout kompletní materiál zdarma (1.14 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

Stáhnout soubor

Výsledky popisné statistiky

Tabulka 3 Výsledky jednotlivých domén nástroje ProQOL (zdroj: vlastní zpracování)

Doména ProQOL

Počet (n)

Průměrné skóry

Směr. odchylka

CS – Spokojenost z pomáhání

200

37,73

6,4

BO – Syndrom vyhoření

200

25,93

5,5

STS – Sekundární traumatický stres

200

24,13

6,7

Tabulka 3 představuje hodnoty všech tří domén spadající do pásma průměrné úrovně

podle metodiky nástroje ProQOL. Nejvyšší průměrný skór byl zaznamenán v oblasti

spokojenosti z pomáhání, činící 37,73 (SD 6,4), což může naznačovat mírně vyšší úroveň

spokojenosti u participantů. Naopak u domén syndromu vyhoření a sekundárního

traumatického stresu, kde vyšší skór indikuje vyšší úroveň psychické zátěže, činily průměrné

hodnoty 25,93 (SD 5,5) a 24,13 (SD 6,7). I když výsledky domén syndromu vyhoření

a sekundárního traumatického stresu spadají do průměrného pásma, skutečnost,

že se nepohybují v oblasti vysokých hodnot, lze považovat za příznivý výsledek z hlediska

duševní pohody participantů.

Výsledky statistického testování hypotéz

Hypotéza 1

V souboru praktických a všeobecných sester vykazují všeobecné sestry vyšší úroveň

spokojenosti z pomáhání než sestry praktické.

•

H1₀: Mezi praktickými a všeobecnými sestrami není statisticky významný rozdíl

v úrovni spokojenosti z pomáhání.

• H1A: Všeobecné sestry vykazují statisticky významně vyšší úroveň spokojenosti

z pomáhání než sestry praktické.

Histogram: CS - Skóre spokojenosti

K-S d=,08452, p<,15 ; Lilliefors p<,01

Očekávané normální

x <= hranice kategorie

oč

Graf 1 Histogram rozložení skóru v doméně Spokojenost z pomáhání (zdroj: vlastní zpracování)

Graf 1 ukázal, že data nevykazují normální rozložení (křivka je vychýlena doprava)

a jsou významně odchýlena od normálního rozdělení (p = 0,01). Z tohoto důvodu nebylo možné

využít parametrický t-test, a proto byl zvolen neparametrický Mann–Whitneyho U test.

Tabulka 4 Výsledky Mann–Whitneyova U testu –profesní zařazení a spokojenost z pomáhání (zdroj: vlastní
zpracování)

Spokojenost z
pomáhání

Profesní
zařazení

Počet (n)

Součet pořadí

p-hodnota

Všeobecná
sestra

159

16 947,50

2291,50

2,932

0,003

Praktická
sestra

3 152,50

Pozn.: U – testové kritérium, Z – standardizovaná hodnota, p – hladina významnosti. Statisticky významné
rozdíly byly vyhodnoceny při hladině významnosti α = 0,05.

Krabicový graf dle skupin

Proměnná: CS - Spokojenost z pomáhání

Medián
25 % - 75 %
Min - Max

všeobecná sestra

praktická sestra

Profesní zařazení (všeobecná sestra x praktická sestra )

áh

án

Graf 2 Krabicový graf domény Spokojenost z pomáhání dle profesního zařazení (zdroj: vlastní zpracování)

Výsledky statistické analýzy v tabulce 4 ukázaly, že mezi všeobecnými a praktickými

sestrami existuje statisticky významný rozdíl v úrovni spokojenosti z pomáhání (p = 0,003).

Proto zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme alternativní.

Pro lepší názornost uvádíme také krabicový graf 2, ze kterého je patrné, že medián,

jakožto prostřední hodnota v seřazeném souboru dat, činí u všeobecných sester 39, zatímco

u praktických sester 36, což ukazuje, že všeobecné sestry dosahují vyšší střední hodnoty.

Lze tedy konstatovat, že soubor všeobecných sester vykazuje vyšší úroveň spokojenosti

z pomáhání oproti souboru praktických sester.

Tabulka 5 Úroveň spokojenosti z pomáhání dle profesního zařazení

Profesní
zařazení

Nízká úroveň
CS

Průměrná
úroveň CS

Vysoká
úroveň CS

Celkový
součet (n)

Průměr
skóru

Směr. Odchylka

Počet (n)

Praktická
sestra

37,63

7,1

Všeobecná
sestra

113

159

37,75

6,2

Celkem

140

200

37,73

6,4

Rozdělení v tabulce 5 byla stanovena na základě součtu bodového skóru jednotlivých

participantů, který byl dle oficiální metodiky ProQOL přiřazen ke třem kategoriím: nízká

(≤ 22), průměrná (23–41) a vysoká úroveň (≥ 42). Výsledná čísla odpovídají počtům

participantů, jejichž bodový skór spadal do těchto rozdělení. Podrobný postup součtu

a kategorizace úrovní je blíže popsán v kapitole metodiky.

Z rozložení domény spokojenost z pomáhání (dále jen CS) podle metodiky nástroje

ProQOL z tabulky 5 vyplývá, že všeobecné sestry dosáhly mírně vyššího průměrného skóru

CS, který činil 37,75 (SD 6,2), než sestry praktické, u nichž činil 37,63 (SD 7,1). I když jsou

průměry velmi podobné, rozložení jednotlivých kategorií vykazuje odlišnosti. Vysoký skór

spokojenosti z pomáhání byl zaznamenán častěji u všeobecných sester (n = 46) než u sester

praktických (n = 12). Nízká úroveň CS se objevila pouze u dvou praktických sester, zatímco

všeobecné sestry ji nevykazovaly vůbec. Celkově převládala průměrná úroveň CS, kterou

vykazovalo 140 participantů napříč oběma profesními skupinami. Průměrný skór celé skupiny

činil 37,73 (SD 6,4).

Hypotéza 2

Úroveň spokojenosti z pomáhání se mezi sestrami s různým dosaženým vzděláním statisticky

významně liší.

• H2₀: Neexistuje statisticky významný rozdíl v úrovni spokojenosti z pomáhání mezi

sestrami se středoškolským, vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním.

•

H2A: Existuje statisticky významný rozdíl v úrovni spokojenosti z pomáhání mezi

sestrami se středoškolským, vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním.

Tabulka 6Výsledky Kruskal–Wallisova testu – dosažené vzdělání a spokojenost z pomáhání

Spokojenost z
pomáhání

Dosažené
vzdělání

Součet
pořadí

Stupeň
volnosti

Průměr
Pořadí

p-hodnota

SZŠ

8900,50

93,69

0,2726

2,596

7442,50

107,86

VOŠ

3757,00

104,36

Pozn.: H – testové kritérium, p – hladina významnosti.

Krabicový graf dle skupin

Proměnná: CS - Spokojenost z pomáhání

Medián
25 % - 75 %
Min - Max

střední zdravotnické vzdělání

vyšší odborné vzdělání

vysokoškolské vzdělání

Nejvyšší dosažené vzdělání

pokoje

nost

pom

áhá

ní

38,5

Graf 3 Krabicový graf domény Spokojenost z pomáhání dle dosaženého vzdělání

Na základě výsledků Kruskal–Wallisova testu nebyly zjištěny statisticky významné

rozdíly v úrovni spokojenosti z pomáhání mezi sestrami s různým stupněm dosaženého

vzdělání (p = 0,2726). Nemůžeme zamítnout nulovou hypotézu.

V krabicovém grafu 3 lze pozorovat pouze malé rozdíly v mediánech mezi jednotlivými

skupinami dle dosaženého vzdělání. Nejvyšší medián 40 byl zaznamenán u sester

s vysokoškolským vzděláním.

Tabulka 7 Úroveň spokojenosti z pomáhání dle dosaženého vzdělání

Nejvyšší dosažené
vzdělání

Nízká
úroveň
CS

Průměrná
úroveň CS

Vysoká
úroveň
CS

Celkový
součet (n)

Průměr
skóru

Směr.
odchylka

Počet (n)

Střední
zdravotnické
vzdělání

37,00

6,8

Vysokoškolské
vzdělání

38,00

6,5

Vyšší odborné
vzdělání

38,5

4,7

celkem

140

200

37,73

6,4

Z rozložení domény spokojenosti z pomáhání (CS) podle metodiky nástroje ProQOL

z tabulky 7 vyplývá, že sestry s vyšším odborným vzděláním dosáhly nejvyššího průměrného

skóru CS, který činil 38,5 (SD 4,7). Ve skupině 36 participantů byla zaznamenána průměrná

úroveň CS u 28 sester a vysoká úroveň CS u 8 sester. Nízká úroveň CS nebyla v této skupině

zaznamenána.

U vysokoškolsky vzdělaných sester činil průměrný skór CS 38,00 (SD 6,5). Z celkového

počtu 69 participantů vykazovalo průměrnou úroveň 43 a vysokou úroveň 26 sester. Ani zde

nebyla přítomna nízká úroveň.

I když sestry s vyšším odborným vzděláním dosáhly nejvyššího průměrného skóru,

největší zastoupení vysoké úrovně spokojenosti z pomáhání bylo zaznamenáno u sester

s vysokoškolským vzděláním (n = 26). Tento rozdíl může souviset s menším počtem

participantů s vyšším odborným vzděláním ve srovnání s vysokoškolsky vzdělanými sestrami.

Skupina sester se středoškolským zdravotnickým vzděláním dosáhla nejnižšího průměrného

skóru – 37,00 (SD 6,8). Z celkového počtu 95 participantů měla tato skupina 69 průměrných,

24 vysokých a 2 nízké úrovně CS – jako jediná skupina vykázala výskyt nízké úrovně CS.

Napříč všemi vzdělanostními skupinami převládala průměrná úroveň spokojenosti z pomáhání

(n = 140). Vysoká úroveň byla nejčastěji zastoupena u sester s vysokoškolským vzděláním

(n = 26).

Celkový průměrný skór celého souboru činil 37,73 (SD 6,4), což odpovídá průměrné

úrovni CS dle metodiky ProQOL.

Hypotéza 3

V souboru praktických a všeobecných sester vykazují sestry pracující ve vícesměnném

provozu vyšší úroveň syndromu vyhoření než sestry v jednosměnném provozu.

•

H3₀: Mezi sestrami pracujícími ve vícesměnném provozu a sestrami v jednosměnném

provozu není statisticky významný rozdíl v míře syndromu vyhoření.

•

H3A: Sestry pracující ve vícesměnném provozu vykazují statisticky významně vyšší

úroveň syndromu vyhoření než sestry v jednosměnném provozu.

Tabulka 8 Výsledky Mann–Whitneyova U testu – směnnost a syndrom vyhoření

Syndrom
vyhoření

Směnný provoz Počet (n)

Součet pořadí

p-hodnota

Jednosměnný

5986,50

3501,50

–2,690

0,007

Vícesměnný

130

14113,50

Krabicový graf dle skupin

Proměnná: BO - Syndrom vyhoření

Medián
25 % - 75 %
Min - Max

Ano

Směnnost (ne x ano)

oř

Graf 4 Krabicový graf domény Syndrom vyhoření dle směnného provozu

Výsledky v tabulce 8 Mann–Whitneyho U testu ukázaly, že mezi sestrami pracujícími

ve vícesměnném a jednosměnném provozu existuje statisticky významný rozdíl v míře

syndromu vyhoření (p = 0,0073). Na základě těchto výsledků zamítáme nulovou hypotézu

a přijímáme hypotézu alternativní.

Krabicový graf 4 znázorňuje medián, který činí u souboru sester pracujících

ve vícesměnném provozu skór 26, zatímco u souboru sester v jednosměnném provozu činí

medián 23. Lze tedy konstatovat, že soubor sester ve vícesměnném provozu vykazuje vyšší

úroveň syndromu vyhoření než sestry, které pracují v jednosměnném režimu.

Tabulka 9 Úroveň syndromu vyhoření dle směnného provozu

Směnný provoz

Nízká
úroveň
BO

Průměrná
úroveň BO

Vysoká
úroveň BO

Celkový
součet (n)

Průměr
skóru

Směr.
odchylka

Počet
(n)

Počet (n)

Vícesměnný

130

26,71

5,5

Jednosměnný

24,49

5,0

Celkem

141

200

25,93

5,5

Z rozložení domény syndrom vyhoření podle metodiky nástroje ProQOL z tabulky 9

vyplývá, že nejčastěji zastoupenou úrovní napříč oběma skupinami je průměrná úroveň

syndromu vyhoření (dále jen BO) (n = 141). Tuto úroveň vykazovalo celkem 98 participantů

pracujících ve vícesměnném provozu a 43 participantů z jednosměnného režimu. Průměrný

skór syndromu vyhoření u sester ve vícesměnném režimu činil 26,71 (SD 5,5), zatímco u sester

v jednosměnném provozu činil 24,49 (SD 5,0). Nízkou úroveň BO vykazovalo 32 sester

z vícesměnného provozu a 27 sester z jednosměnného provozu. Vysoká úroveň syndromu

vyhoření nebyla zaznamenána u žádné z těchto skupin. Celkový průměrný skór celého souboru

činil 25,93 (SD 5,5), což odpovídá průměrné úrovni syndromu vyhoření dle metodiky ProQOL.

Hypotéza 4

V souboru praktických a všeobecných sester je úroveň sekundárního traumatického stresu

odlišná podle typu pracoviště.

•

H4₀: Typ pracoviště nemá statisticky významný vliv na úroveň sekundárního

traumatického stresu.

•

H4A: Sestry z lůžkových oddělení vykazují statisticky významně vyšší úroveň

sekundárního traumatického stresu než sestry z jiných typů pracovišť.

Tabulka 10Výsledky Kruskal–Wallisova testu – typ pracoviště a sekundární traumatický stres

Sekundární
traumatický stres

Typ
pracoviště

Součet
pořadí

Stupeň
volnosti

Průměr
pořadí

p-hodnota

Akutní péče

4477,00

93,2708

0,7747

1,1098

Standardní
oddělení

8768,50

101,9593

Terénní a
sociální péče

3078,50

106,1552

Ambulance

3776,00

102,0541

Krabicový graf dle skupin

Proměnná: STS - Sekundární traumatický stres

Medián
25 %-75 %

Min-Max

Akutní péče

standardní oddělení

Terénní a sociální péče

Ambulance

Typ pracoviště

- S

ekundá

rní

tra

ati

cký s

tre

23,5

Graf 5 Krabicový graf domény Sekundární traumatický stres dle typu pracoviště

Výsledky v tabulce 10 Kruskal–Wallisova testu neprokázaly statisticky významné

rozdíly v míře sekundárního traumatického stresu mezi sestrami působícími na různých typech

pracovišť (p = 0,7747). Lze tedy konstatovat, že typ pracoviště v našem výzkumném souboru

neovlivňuje úroveň sekundárního traumatického stresu (dále jen STS) na statisticky významné

úrovni.

V krabicovém grafu 5 lze pozorovat pouze malé rozdíly v mediánech mezi jednotlivými

typy pracovišť. Nejvyšší střední hodnoty sekundárního traumatického stresu byly zaznamenány

u souboru sester pracujících v ambulancích a v oblasti terénní a sociální péče.

Tabulka 11 Úroveň sekundárního traumatického stresu dle typu pracoviště

Typ
pracoviště

Nízká
úroveň STS

Průměrná
úroveň STS

Vysoká
úroveň STS

Celkový
součet (n)

Průměr
skóru

Směr.
odchylka

Počet (n)

Akutní péče

23,44

6,9

Ambulance

23,78

5,5

Standardní
oddělení

23,38

6,8

Terénní a
sociální péče

24,97

7,1

Celkem

115

200

24,13

6,7

Z rozložení tabulky 11 domény sekundárního traumatického stresu podle metodiky

nástroje ProQOL vyplývá, že napříč všemi typy pracovišť převažovala průměrná úroveň STS

(n = 15). Nejvyšší počet participantů s touto úrovní byl zaznamenán u sester ze standardních

oddělení (n = 47), následovala akutní péče (n = 26), ambulance (n = 25) a terénní a sociální

péče (n = 17). Průměrný skór STS činil u sester ze standardních oddělení 23,38 (SD 6,8),

u akutní péče činil 23,44 (SD 6,9), u ambulancí činil 23,78 (SD 5,5) a nejvyšší byl zaznamenán

u pracovníků v terénní a sociální péči, kde činil 24,97 (SD 7,1). Nízká úroveň STS byla

nejčastěji přítomna právě u participantů ze standardních oddělení (n = 39), následovala akutní

péče (n = 21), ambulance (n = 12) a terénní a sociální péče (n = 11). Vysoká úroveň STS byla

zaznamenána pouze výjimečně – u jedné sestry z akutní péče a u jedné z terénní a sociální péče.

Celkový průměrný skór celého souboru činil 24,13 (SD 6,7), což odpovídá průměrné

úrovni STS dle metodiky ProQOL.

Hypotéza 5

V souboru praktických a všeobecných sester dosahují sestry s delší profesní praxí vyšší

úrovně sekundárního traumatického stresu než sestry s kratší profesní praxí.

•

H5₀: Sestry s delší profesní praxí dosahují stejné úrovně sekundárního traumatického

stresu jako sestry s kratší profesní praxí.

•

H5A: Sestry s delší praxí vykazují statisticky významně vyšší úrovně sekundárního

traumatického stresu než sestry s kratší praxí.

Tabulka 12 Výsledky Kruskal–Wallisova testu – délka praxe a sekundární traumatický stres

Sekundární
traumatický stres

Délka
praxe

Součet
pořadí

Stupeň
volnosti

Průměr
pořadí

p-
hodnota

1–10 let

9038,500

97,1882

0,8412

0,8346

11–20 let

3712,000

106,0571

21–30 let

3 974,50

104,5921

31 a více
let

3375,000

99,2647

Krabicový graf dle skupin

Proměnná: STS - Sekundární traumatický stres

Medián
25 % - 75 %
Min - Max

1-10 let

11-20 let

21-30 let

31 a více let

Délka praxe

dá

í t

ký

Graf 6 Krabicový graf domény STS dle délky praxe

Výsledky v tabulce 12 Kruskal–Wallisova testu ukázaly, že mezi skupinami souboru

sester rozdělených podle délky praxe nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v míře

sekundárního traumatického stresu (p = 0,8412). P-hodnota přesahuje hladinu statistické

významnosti 0,05, a proto nemůžeme zamítnout nulovou hypotézu. Hypotéza se nepotvrdila.

Krabicový graf 6 nejvyšší medián STS se skórem 25 znázorňuje u sester s 11–20 lety

praxe, nejnižší medián (23) vykázala skupina sester s nejkratší praxí (1–10 let). Rozdíly však

mezi skupinami našeho souboru jsou mírné a nejsou statisticky významné.

Tabulka 13

Úroveň sekundárního traumatického stresu dle délky praxe

Délka
profesní
praxe

Nízká úroveň
STS

Průměrná
úroveň STS

Vysoká
úroveň STS

Celkový
součet (n)

Průměr
skóru

Směr.
Odchylka

Průměr (n)

1–10 let

23,95

7,08

11–20 let

24,57

6,51

21–30 let

24,39

5,64

31+ let

23,88

6,68

Celkem

115

200

24,13

6,67

Z rozložení Tabulky 13 domény sekundárního traumatického stresu podle metodiky

nástroje ProQOL vyplývá, že nejčastěji se v rámci všech skupin podle délky profesní praxe

objevovala průměrná úroveň STS (n = 115). Nejvyšší zastoupení této úrovně bylo zaznamenáno

u sester s praxí do 10 let (n = 47), následovala skupina s praxí 21–30 let (n = 24), sestry s praxí

31 a více let (n = 23) a 11–20 let (n = 21). Průměrný skór STS činil u sester s délkou praxe 11-

20 let 24,57 (SD 6,51), u praxe 21–30 let činil 24,39 (SD 5,64), u skupiny s praxí 1–10 let činil

23,95 (SD 7,08) a nejnižší průměrný skór byl zaznamenán u skupiny s praxí 31 a více let, kde

činil 23,88 (SD 6,68). Nízká úroveň STS byla přítomna u 83 participantů, přičemž nejvíce ji

vykazovaly sestry s nejkratší profesní praxí (n = 45), následovaly skupiny s praxí 21–30 let

(n = 14), 11–20 let (n = 13) a 31 a více let (n = 11). Vysoká úroveň STS byla identifikována

pouze u dvou participantů – jedna ze skupiny s praxí 1–10 let a druhá z kategorie 11–20 let.

Celkový průměrný skór celého souboru činil 24,13 (SD 6,67), což odpovídá průměrné úrovni

STS dle metodiky ProQOL.

4 DISKUZE

Tato kapitola zahrnuje popis postupu rešerše výzkumných studií využitých pro potřeby

diskuze. Dále obsahuje samotný text diskuze a závěrečnou část věnovanou limitacím provedené

studie.

4.1 Popis rešerše za účelem vyhledání výzkumných studií

Za účelem porovnání výsledků výzkumné části této diplomové práce s výsledky studií

jiných autorů byla ve dnech 23.–26. března 2025 provedena cílená rešerše. Rešeršní otázky byly

sestaveny pomocí komponent P (participant/osoba), I (intervence/výzkumná metoda),

O (výsledek/výstup zkoumání). Klíčová slova odpovídající jednotlivým komponentám byla

doplněna o synonyma a související pojmy. Vyhledávání bylo realizováno v českém i anglickém

jazyce. Pro rešerši byly využity následující elektronické databáze: Google Scholar, ProQuest,

Web of Science, Wiley Online Library, Medvik a EBSCO.

Vyhledávání bylo omezeno na publikace vydané v období 2015–2025, přičemž

v některých databázích bylo nastaveno přísnější omezení na posledních 5 let. V databázi Web

of Science byla rešerše zúžena na publikace z evropských států. Také byl v některých

databázích zvolen filtr jako „open access“ a omezen na téma „nursing“ a „psychology“.

Jazykové omezení zvoleno nebylo.

Podrobný postup rešerše je prezentován v postupovém diagramu literární rešerše.

Pro zhotovení rešerší v databázích byly využity tyto cílené rešeršní otázky:

1. Jaké jsou dostupné výzkumné studie zkoumající vztah mezi profesním zařazením

(I) praktických a všeobecných sester (P) a spokojeností z pomáhání (O), měřenou

pomocí nástroje ProQOL?

2. Jaké studie se zabývají souvislostí mezi dosaženým vzděláním (I) a úrovní

spokojenosti z pomáhání (O) u praktických a všeobecných sester (P), měřenou

pomocí nástroje ProQOL?

3. Jaké výzkumné studie popisují vztah mezi typem směnného provozu (I) a úrovní

syndromu vyhoření (O) u praktických a všeobecných sester (P), měřeného pomocí

nástroje ProQOL?

4. Jaké studie zkoumají vztah mezi typem pracoviště (I) a výskytem sekundárního

traumatického stresu (O) u sester (P), měřenou pomocí nástroje ProQOL?

5. Jaké jsou dostupné výzkumné studie sledující vztah mezi délkou profesní praxe (I)

a úrovní sekundárního traumatického stresu (O) u praktických a všeobecných sester

(P), měřenou pomocí nástroje ProQOL?

Tabulka 14primární hesla česky

Tabulka 15primární hesla anglicky

P (participant)

I (intervention)

O (outcome)

RO č. 1

practical nurses, general

nurses

professional role

compassion satisfaction

RO č. 2

practical nurses, general

nurses

level of education

compassion satisfaction

RO č. 3

practical nurses, general

nurses

shift work

Burnout

RO č. 4

practical nurses, general

nurses

type of workplace

secondary traumatic stress

RO č. 5

practical nurses, general

nurses

years of professional

experience

secondary traumatic stress

P (participant)

I (intervention)

O (outcome)

RO č. 1

praktické a všeobecné

sestry

profesní zařazení

spokojenost z pomáhání

RO č. 2

praktické a všeobecné

sestry

dosažené vzdělání

spokojenost z pomáhání

RO č. 3

praktické a všeobecné

sestry

typ směnného

provozu

syndrom vyhoření

RO č. 4

praktické a všeobecné

sestry

profesní zařazení

sekundární traumatický stres

RO č. 5

praktické a všeobecné

sestry

délka profesní praxe

sekundární traumatický stres

Tabulka 16 primární hesla s příbuzným pojmem česky

Komponenta

Synonyma a související pojmy

sestry OR zdravotní sestry OR dětské sestry OR vrchní sestry OR staniční sestry OR

diplomované sestry

pozice OR pracovní funkce OR typ pozice

vzdělání OR úroveň vzdělání OR stupeň vzdělání

směnnost OR pracovní směny

oddělení OR zařazení

délka odborné praxe OR roky praxe

míra spokojenosti z pomáhání OR pocit spokojenosti

psychická zátěž OR profesní únava OR vyčerpání

stres OR zátěž

Tabulka 17 primární hesla s příbuzným pojmem anglicky

Component

Synonyms and related terms

Nurses OR healthcare nurses OR pediatric nurses OR head nursee OR charge

nurse

job role OR work role

education level OR academic qualification

shift work OR work schedule

workplace type OR unit type

work experience OR years of practice

satisfaction from helping OR CS

burnout OR BO OR professional burnout

STS OR emotional fatigue OR trauma

Tabulky 14–17 představují přehled rešeršních otázek včetně použitých komponent

P (participant), I (intervence) a O (výstup), které sloužily jako základní rámec pro vyhledávání

studií v českém i anglickém jazyce. Dále jsou uvedeny odpovídající synonyma a příbuzné

pojmy, které byly využity při rozšíření vyhledávacích dotazů v databázích.

Postupový diagram (obr. 1) znázorňuje jednotlivé fáze zpracování rešerše. Celkem bylo

ve vědeckých databázích a šedé literatuře nalezeno 1 047 zdrojů. Po odstranění 235 duplicit

bylo hodnoceno 812 textů dle názvu a abstraktu, z nichž 750 bylo vyřazeno pro nerelevanci.

Dále bylo hodnoceno 62 plných textů, přičemž 51 z nich bylo vyřazeno. Výstupem rešerše bylo

celkem 11 relevantních kvantitativních průřezových studií, které byly následně využity pro

komparaci a diskuzi výsledků naší výzkumné studie.

rel

evan

názvů a ab

rak

tů

text

rel

evan

plných

tex

tů

ŠER

ŠE

z nich odstraněné

nerelevantní

(n = 750)

z nich

odstraněné

duplicity

(n = 235)

hodnoceno

(n = 812)

RELEVANTNÍ VÝSTUPY REŠERŠÍ n = 11

kvantitativních průřezových výzkumných studií

z nich odstraněné

nerelevantní

(n = 51)

Hodnoceno

(n = 62)

Vědecké databáze

Web of Science – 67

ProQuest – 44

Wiley – 14

EBSCO – 262

(n = 387)

Šedá literatura

Google Scholar – 657

Medvik − 3

(n = 660)

Obrázek 1 Postupový diagram rešerší k diskuzi (zdroj: vlastní zpracování)

Bibliografické údaje relevantních výstupů rešerše:

ALGAMDI, Maaidah M. The professional quality of life among nurses in Saudi Arabia:

a multi-centre study. Online. Nursing: Research and Reviews. 2022, vol. 12, pp. 29–37.

DOI: https://doi.org/10.2147/NRR.S333544. [cit. 2025-04-09].

BUREŠOVÁ, Zuzana a JAROŠOVÁ, Darja. Quality of life among hospital nurses. Online.

Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie. 2015, vol. 5, no. 1, pp. 13–17. Dostupné

z: http://www.osetrovatelstvo.eu/archiv/2015-rocnik-5/cislo-1/kvalita-zivota-sester-

pracujicich-v-nemocnic. i. [cit. 2025-04-09].

GÜNDÜZ, Emine Selda; YILDIRIM, Nezaket; AKATIN, Yeliz; a AKGÜL GÜNDOĞDU,

Nurcan. Relationship between nurses’ resilience and quality of professional life. Online.

International Nursing Review. 2024. DOI: https://doi.org/10.1111/inr.12960. [cit. 2025-03-27].

HAN, Suk-Jung; LEE, Soon-Youl a KIM, Sie-Eun. An exploratory study of psychological

distress, professional quality of life, effort-reward imbalance, and turnover intention of hospital

nurses during the COVID-19 pandemic. Online. Healthcare. 2023, vol. 11, no. 19, p. 2695.

Dostupné z: https://www.proquest.com/docview/2876568054/fulltext/4A769FEBBE0D44E7P

Q/8?accountid=16730. [cit. 2025-03-25].

KARTSONAKI, Maria; GEORGOPOULOS, George; Dimitris; KONDILI, Eumorfia; NIERI,

Alexandra Stavroula; ALEVIZAKI, Afroditi; NYKTARI Vasileia a PAPAIOANNOU,

Alexandra. Prevalence and factors associated with compassion fatigue, compassion

satisfaction, burnout in health professionals. Online. Nursing in Critical Care. 2022, vol. 28,

no. 2, pp. 225–235. ISSN 1362-1017. DOI: https://doi.org/10.1111/nicc.12769. [cit. 2025-03-

23].

MAILLET, Stéphanie a READ, A. Emily. Areas of work-life, psychological capital

and emotional intelligence on compassion fatigue and compassion satisfaction among nurses:

A cross-sectional study. Online. Nursing Open. 2024, vol. 11, no. 2. ISSN 2054-1058.

DOI: https://doi.org/10.1002/nop2.2098. [cit. 2025-04-09].

NADARAJAN, Sarah Sharmala; CHUI, Ping Lei; LEE, Wan Ling a ZAINI, Noor Hanita.

Factors influencing compassion satisfaction and compassion fatigue among nurses: a study in

a tertiary hospital. Online. BMC Nursing. 2025, vol. 24, no. 93. ISSN 1472-6955.

DOI: https://doi.org/10.1186/s12912-025-02736-3. [cit. 2025-04-09].

NAZARI, Shima; NIKPEYMA, Nasrin; FAROKHNEZHAD AFSHAR, Pouya a kol.

Workplace incivility and the professional quality of life in nurses. Online. Nursing Ethics. 2023,

vol. 31, no. 2–3, pp. 301–317. ISSN 0969-7330. DOI: https://doi.org/10.1177/0969733023119

3852 [cit. 2025-04-09].

RUIZ-FERNÁNDEZ, María Dolores; PÉREZ-GARCÍA, Esteban a ORTEGA-GALÁN,

Ángela María. Quality of life in nursing professionals: burnout, fatigue, and compassion

satisfaction. Online. International Journal of Environmental Research and Public Health.

2020, vol. 17, no. 4, p. 1253. ISSN 1660-4601. DOI: https://doi.org/10.3390/ijerph17041253.

[cit. 2025-03-25].

SHEN, Jie; YU, Hairong; ZHANG, Yuanyuan a JIANG, Anli. Professional quality of life:

A cross-sectional survey among Chinese clinical nurses. Online. Nursing & Health Sciences.

2015, vol. 17, no. 4, pp. 507–515. DOI: https://doi.org/10.1111/nhs.12228. [cit. 2025-03-21].

WEI, Holly; CAO, Yan; CARROLL, Quinton; WEI, Aaron; RICHARDSON, Sherry;

NWOKOCHA, Tricia; MCINTOSH, Jennifer a HARDIN, Sonya Renae. Nursing work

engagement, professional quality of life, and intent to leave: a structural equation modeling

pathway analysis. Online. Journal of Nursing Research. 2024, vol. 32, no. 5.

DOI: https://doi.org/10.1097/jnr.0000000000000632 .[cit. 2025-04-09].

4.2 Text diskuze

Podkapitola přináší komentář klíčových výsledků výzkumné části diplomové práce

v návaznosti na stanovené cíle. Pozornost je zaměřena na tři domény kvality profesního života

– spokojenost z pomáhání (Compassion Satisfaction – CS), syndrom vyhoření (Burnout – BO)

a sekundární traumatický stres (Secondary Traumatic Stress – STS), které byly sledovány

pomocí standardizovaného nástroje ProQOL. Jednotlivé domény byly hodnoceny ve vztahu

k vybraným sociodemografickým proměnným. Diskuze je strukturována podle dílčích cílů

a doplněna komentáři založenými na 11 relevantních kvantitativních průřezových studiích,

v nichž byl rovněž použit nástroj ProQOL.

Dílčí cíl 1: Zjistit úroveň spokojenosti z pomáhání u zkoumaného souboru praktických

a všeobecných sester a její rozdíly podle typu kvalifikace.

Prvním dílčím cílem bylo zjistit úroveň spokojenosti z pomáhání u zkoumaného souboru

praktických a všeobecných sester a porovnat rozdíly mezi těmito dvěma profesními skupinami.

Hypotéza 1 stanovila, že všeobecné sestry vykazují vyšší úroveň spokojenosti z pomáhání než

sestry praktické.

Statistická analýza potvrdila, že mezi profesními skupinami sester existuje statisticky

významný rozdíl v míře spokojenosti z pomáhání. Na základě výsledků Mann–Whitneyho

U testu (p = 0,003) byla zamítnuta nulová hypotéza, potvrzena hypotéza alternativní a na

základě toho potvrzeno, že všeobecné sestry vykazují vyšší úroveň CS než sestry praktické.

Průměrný skór spokojenosti z pomáhání činil u všeobecných sester 37,75 (SD 6,2)

a u praktických sester průměrný skór činil 37,63 (SD 7,1). Obě hodnoty dle metodiky škály

ProQOL odpovídají průměrné úrovni CS. Nicméně vyšší skór byl četností častěji zaznamenán

u všeobecných sester (n = 46) než u praktických (n = 12). Nízká úroveň CS se objevila výhradně

u dvou praktických sester, zatímco všeobecné sestry nízkou úroveň nevykazovaly. Na základě

toho lze konstatovat, že typ profesního zařazení může hrát roli v míře prožívaného uspokojení

z pomoci druhým.

Podobný trend popsali i autoři Nadarajan a kol. (2025) ve své malajské studii

realizované u zkoumaného souboru 323 sester. Také zde 71 % participantů spadalo do průměrné

úrovně CS s průměrným skórem 38,48 (SD 5,50) a žádná skupina nevykazovala nízkou úroveň.

Tento výsledek je v souladu s naší studií, kde převládala průměrná úroveň spokojenosti

z pomáhání a nízká úroveň se vyskytla jen ve dvou případech. S podobným výsledkem v rámci

celkového průměrného skóru této domény zaznamenaly i dvě další studie Nazari a kol. (2023)

a Suk-Jung Han a kol. (2023). Studie Nazari a kol. (2023) uvádí průměrný skór CS ve výši

37,03 (SD 8,89), čímž spadá také dle metodiky ProQOL do pásma průměrné úrovně CS. Suk-

Jung Han a kol. (2023) se ve své studii zaměřili na soubor 250 nemocničních sester v Jižní

Koreji během pandemie COVID-19. Průměrný skór CS dosáhl 29,5 bodů (SD 7,8). Zajímavým

zjištěním pro autory bylo, že nízká úroveň CS se vyskytla u 18,1 % sester, oproti vysoké úrovni

CS pouze v 5,6 %. Toto zjištění může souviset s vysokou psychickou zátěží v daném období.

Zajímavý výsledek přináší studie z roku 2024 od autorů Maillet a Read z Kanady, kteří

zkoumali rozdíly v úrovni CS mezi skupinami „Licensed Practical Nurses“ (LPNs)

a „Registered Nurses“ (RNs). I když rozdíl nebyl statisticky významný (p = 0,07), LPNs

dosáhly vyššího skóru CS (24,65; SD 5,39) než RNs (23,43; SD 6,16). V našem výzkumném

souboru dosáhly vyššího průměrného skóru naopak všeobecné sestry ve srovnání s praktickými

sestrami. Autoři kanadské studie upozorňují, že rozdíly v hodnotách CS mohou souviset

s rozdílným pojetím profesních rolí a organizací práce ve zdravotnických systémech.

Závěrem k prvnímu dílčímu cíli lze konstatovat, že výsledky prokázaly vyšší úroveň

spokojenosti z pomáhání u všeobecných sester, a cíl tak byl naplněn. Lze usuzovat,

že všeobecné sestry díky širším kompetencím, vyšší autonomii, případně různorodější pracovní

náplni pravděpodobně častěji zažívají pocit smysluplnosti a naplnění z práce. Dle Stamm

pracovníci zažívají při péči o druhé. Mesárošová a kol. (2017) dodávají, že osoby s vyšším

CS vykazují nižší úroveň stresu, úzkosti i depresivních stavů.

Dílčí cíl 2: Zjistit úroveň spokojenosti z pomáhání u zkoumaného souboru praktických

a všeobecných sester podle dosaženého vzdělání a její rozdíly mezi vzdělanostními

skupinami.

Druhým dílčím cílem bylo zjistit úroveň spokojenosti z pomáhání u zkoumaného

souboru praktických a všeobecných sester podle dosaženého vzdělání a její rozdíly mezi

vzdělanostními skupinami. Hypotéza 2 stanovila, že úroveň spokojenosti z pomáhání se

statisticky významně liší mezi sestrami se středoškolským, vyšším odborným

a vysokoškolským vzděláním.

Statistická analýza provedená pomocí neparametrického Kruskal–Wallisova testu

prokázala, že mezi sledovanými skupinami nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v úrovni

spokojenosti z pomáhání (p = 0,2726). Z tohoto důvodu nebyla zamítnuta nulová hypotéza.

Přesto lze na základě průměrného skóru jednotlivých úrovní CS dle metodiky ProQOL

pozorovat zajímavé trendy. Výsledky ukázaly, že všechny vzdělanostní skupiny vykazovaly

průměrnou úroveň spokojenosti z pomáhání. Nejvyšší průměrný skór činil 38,5 (SD 4,7)

u sester s vyšším odborným vzděláním, následovaných skupinou s vysokoškolským vzděláním,

u níž činil 38,00 (SD 6,5). Vysoká úroveň CS byla však nejčastěji zastoupena právě u sester

s vysokoškolským vzděláním (n = 26), zatímco nízká úroveň se objevila výhradně

u středoškolsky vzdělaných sester (n = 2), jejichž průměrný skór činil 37,00 (SD 6,8). Lze říct,

že tento trend potvrzuje také medián (40 bodů), který byl nejvyšší právě u skupiny

vysokoškolsky vzdělaných sester. Výsledky naší studie jsou v souladu se zjištěními autorů

Gündüz a kol. (2024), kteří ve své korelační studii na souboru 276 sester z Turecka zkoumali

vliv psychické odolnosti a vzdělání na profesní kvalitu života. Zjistili, že vyšší dosažené

vzdělání bylo statisticky významným prediktorem spokojenosti z pomáhání (p = 0,005),

přičemž průměrná hodnota CS činila 37,97 (SD 12,00), což odpovídá průměrné úrovni

spokojenosti. Autoři doplňují, že vzdělání společně s psychickou odolností hrají významnou

roli v prožívání spokojenosti sester.

Zajímavý kontrast k výše uvedeným výsledkům představuje výzkumná studie autorů

Nazari a kol. (2023), realizovaná v Teheránu na souboru 200 nemocničních sester. S ohledem

na odlišný geografický a kulturní kontext si uvědomujeme možná omezení v přenositelnosti

výsledků, přesto považujeme srovnání za přínosné. Výsledky ukázaly, že soubor sester

s magisterským vzděláním vykazoval nižší úroveň CS se skórem 34,03 (SD 8,84) než soubor

sester s bakalářským vzděláním s průměrným skórem 37,46 (SD 7,92), přičemž tento rozdíl byl

statisticky významný (p = 0,02). Obě skupiny však stále spadaly do průměrné úrovně CS dle

metodiky ProQOL. Ačkoliv výzkumný soubor nezahrnoval sestry se středoškolským či vyšším

odborným vzděláním, autoři studie naznačují, že vyšší vzdělání nemusí nutně znamenat vyšší

úroveň spokojenosti z pomáhání.

Závěrem lze shrnout, že výsledky naší práce nepotvrdily statisticky významné rozdíly

v CS mezi skupinami sester podle dosaženého vzdělání. U všech vzdělanostních skupin byla

zjištěna průměrná úroveň CS, přičemž nejvyšší hodnoty skóru byly zaznamenány u sester

s vysokoškolským vzděláním a vyšším odborným vzděláním. Toto zjištění naznačuje,

že úroveň dosaženého vzdělání může hrát roli v míře prožívaného uspokojení z pomoci

druhým. Lze usuzovat, že vzdělávání v profesi sestry či další odborný rozvoj může představovat

důležitý ochranný faktor před psychickou zátěží a přispívat ke zvýšení celkové spokojenosti.

Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že cíl byl naplněn.

Dílčí cíl 3: Zjistit úroveň syndromu vyhoření u zkoumaného souboru praktických

a všeobecných sester podle typu směnného provozu a její rozdíly mezi jednosměnným

a vícesměnným provozem.

Třetím dílčím cílem bylo zjistit úroveň syndromu vyhoření u zkoumaného souboru

praktických a všeobecných sester a porovnat jej dle typu směnného provozu. Hypotéza

3 stanovila, že sestry pracující ve vícesměnném provozu vykazují vyšší úroveň syndromu

vyhoření než sestry v jednosměnném provozu.

Statistická analýza provedená pomocí Mann–Whitneyho U testu prokázala, že rozdíly

mezi skupinami jsou statisticky významné (p = 0,0073). Na základě těchto výsledků byla

zamítnuta nulová hypotéza a přijata hypotéza alternativní. Medián syndromu vyhoření

u souboru sester ve vícesměnném provozu činil skór 26, zatímco u výzkumného souboru sester

v jednosměnném provozu byl medián 23. Lze tedy konstatovat, že sestry pracující

ve vícesměnném režimu vykazují vyšší úroveň syndromu vyhoření než jejich kolegyně/

kolegové v jednosměnném provozu. Taktéž z rozložení hodnot podle škály ProQOL vyplývají

podporující zjištění. Průměrný skór syndromu vyhoření byl vyšší u výzkumného souboru sester

ve vícesměnném provozu s průměrným skórem 26,71 (SD 5,5), oproti sestrám v jednosměnném

režimu se skórem 24,49 (SD 5,0). Nejčastěji se v obou skupinách vyskytovala průměrná úroveň

syndromu vyhoření (n = 141). Tato úroveň byla častěji zaznamenána u participantů ve

vícesměnném provozu (n = 98). Naopak nízká úroveň BO převažovala u souboru sester

pracujících v jednosměnném režimu (n = 27). Za pozornost stojí zmínka, že vysoká úroveň

syndromu vyhoření nebyla v žádné skupině zaznamenána.

Ke komparaci výsledků byla vyhledána výzkumná studie s podobnými výsledky autorů

Shen a kol. (2015), která zkoumala profesní kvalitu života u 752 klinických sester z Číny.

Autoři zjistili, že sestry pracující méně než 8 hodin denně (tj. bez směnnosti) vykazovaly

statisticky významně nižší úroveň syndromu vyhoření. Jejich průměrný skór činil 20,58

(SD = 3,69). Naopak sestry pracující déle než 8 hodin denně (tj. v režimu 12hodinových směn)

vykazovaly vyšší úroveň syndromu vyhoření s průměrným skórem 21,78 (SD = 3,46). V našem

výzkumném souboru se průměrné hodnoty BO pohybovaly na vyšší úrovni, avšak stále v rámci

kategorie průměrné úrovně syndromu vyhoření. Na rozdíl od výzkumného souboru Shen a kol.

(2015) vykazovali jejich účastníci výhradně nízké hodnoty BO (≤ 22). Výsledky naší studie

však poukazují na vyšší psychické riziko u participantů. A to i přesto, že obě studie sledovaly

obdobný fenomén. Shen a kol. si dovolují tvrdit, že sestry s kratší pracovní dobou mají více

prostoru pro regeneraci, což může významně přispívat ke snížení míry vyhoření.

Zajímavá zjištění přinášejí také výzkumné studie Fernández a kol. (2020) a Kartsonaki

a kol. (2022), které se shodně zabývaly dopadem směnného provozu na úroveň syndromu

vyhoření u sester. Ve výzkumné studii Fernández a kol., realizované ve Španělsku na rozsáhlém

souboru 1 521 sester, byla zaznamenána nejvyšší úroveň syndromu vyhoření u participantů

pracujících v tzv. rotujících směnách (tj. třísměnný provoz). Průměrný skór zde činil 23,98.

Vyšší hodnoty (průměrný skór 24,54) byly zjištěny také u souboru sester pracujících

na odpolední směny. Taktéž u dvousměnného režimu (ranní/odpolední směny) s průměrným

skórem 23,58, u 12hodinových směn s průměrným skórem 23,42) a ranních směn (průměrný

skór = 22,94). Nejnižší úroveň syndromu vyhoření vykazovaly sestry pracující výhradně

na nočních směnách. Průměrný skór činil 20,90 (SD 5,78). I zde statistická analýza potvrdila

významný vliv (p = 0,02) typu směnnosti na úroveň syndromu vyhoření. Tyto uvedené

výsledky podtrhují, že nejen samotná přítomnost směnnosti, ale také její konkrétní forma může

zásadním způsobem ovlivnit prožívání pracovní zátěže. Stejný trend potvrzuje rovněž

výzkumná studie autorů Kartsonaki a kol. (2022) realizovaná v Řecku, která taktéž využila

škálu ProQOL. Práce ve směnném režimu zde byla identifikována také jako významný

prediktor vyšší úrovně syndromu vyhoření (p = 0,011). Průměrný skór BO činil 25,93

u směnných pracovníků oproti 24,18 u těch, kteří pracovali v jednosměnném režimu. Celkový

průměrný skór byl 25,47 (SD 5,15), tedy střední úroveň syndromu vyhoření. Navíc byl

zaznamenán negativní vliv směnnosti také na doménu spokojenosti z pomáhání. Ve srovnání

s těmito dvěma výzkumnými studiemi vykazují výsledky naší práce obdobný trend. Soubor

sester vícesměnného provozu dosahoval taktéž vyšší průměrné hodnoty syndromu vyhoření než

soubor sester jednosměnného režimu. Obě skupiny se stejně jako u výše uvedených studií

pohybují v pásmu průměrné úrovně vyhoření dle metodiky ProQOL. Naše výsledky tak

opakovaně potvrzují, že směnný provoz může představovat významný rizikový faktor zvyšující

profesní zátěž a syndrom vyhoření u zdravotnických pracovníků.

Uvedené poznatky prokazují, že směnnost má potenciál výrazně negativně ovlivňovat

kvalitu profesního života sester. Dle Stamm (2010) je syndrom vyhoření charakterizován jako

emoční, fyzické a duševní vyčerpání, které je výsledkem dlouhodobého pracovního stresu.

V tomto kontextu je nezbytné posilovat preventivní opatření a strategicky podporovat

pracovníky ve směnném provozu. Prevenci a podpůrným strategiím se detailně věnujeme ve

východiscích práce. Závěrem lze shrnout, že výsledky naší studie prokázaly statisticky

významný rozdíl v úrovni syndromu vyhoření mezi sestrami pracujícími ve vícesměnném

a jednosměnném provozu. Na základě těchto zjištění lze konstatovat, že sestry pracující

ve vícesměnném režimu vykazují vyšší úroveň syndromu vyhoření, a tím i vyšší riziko

psychické zátěže než jejich kolegyně v jednosměnném provozu. Cíl byl naplněn.

Dílčí cíl 4: Zjistit úroveň sekundárního traumatického stresu u zkoumaného souboru

praktických a všeobecných sester podle typu pracoviště a její rozdíly mezi jednotlivými

pracovišti.

Čtvrtým dílčím cílem bylo zjistit úroveň sekundárního traumatického stresu

u zkoumaného souboru sester a posoudit její rozdíly podle typu pracoviště. Hypotéza

4 stanovila, že úroveň sekundárního traumatického stresu se liší podle typu pracoviště.

Statistická analýza pomocí neparametrického Kruskal–Wallisova testu tento předpoklad

nepotvrdila. Mezi sledovanými skupinami nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl

(p = 0,7747). Krabicový graf 5 uvedený ve výsledcích této práce naznačil pouze drobné rozdíly

mezi mediány, což znamená, že na základě těchto zjištění nelze zamítnout nulovou hypotézu.

Přesto lze při pohledu na průměrný skór jednotlivých úrovní STS dle metodiky ProQOL

pozorovat určité trendy. Z rozložení výsledků vyplývá, že ve všech skupinách převažovala

průměrná úroveň STS (n = 115). Nejvyšší počet participantů s touto úrovní byl zaznamenán

u sester ze standardních oddělení (n = 47). Nízká úroveň STS byla přítomna u 83 participantů

a nejčastěji se vyskytovala opět u souboru sester ze standardních oddělení. Pozitivním zjištěním

bylo, že vysoká úroveň STS byla zaznamenána pouze u jedné sestry z akutní péče a jedné

z terénní a sociální péče.

V již zmíněné výzkumné studii Kartsonaki a kol. (2022), realizované se souborem

598 sester z 5 nemocnic, byla prokázána statisticky významně vyšší (p = 0,009) úroveň STS

u sester pracujících mimo jednotky intenzivní péče (tj. sestry pracující nejčastěji

na standardních odděleních) ve srovnání s těmi z jednotek intenzivní péče (dále jen „ICU“).

Obě skupiny vykazovaly průměrnou úroveň STS. Práce souboru sester mimo jednotky

intenzivní péče byla potvrzena jako prediktor vyšší úrovně STS. Tento rozdíl autoři připisují

vyšší emoční náročnosti práce mimo intenzivní péči. V naší studii vykazovaly sestry z akutní

péče (do níž jsou zařazeny i jednotky intenzivní péče) průměrný skór 23,44 (SD 6,9) a sestry

ze standardních oddělení skór 23,38 (SD 6,8), což dle metodiky ProQOL odpovídá průměrné

úrovni STS. Ve studii Kartsonaki a kol. (2022) byly vyšší hodnoty STS zaznamenány právě

u sester ze standardních oddělení.

Výzkumná studie Burešové a Jarošové (2015), provedená v České republice na vzorku

188 sester z regionální nemocnice, zjistila, že sestry pracující na ambulanci měly jako jediná

skupina průměrný skór STS odpovídající nízké úrovni STS (21,55; SD 4,48). Naproti tomu

sestry z lůžkových oddělení vykazovaly skór 24,55 (SD 5,01) a ty z intenzivní péče skór 23,44

(SD 4,47), což odpovídá průměrné úrovni zátěže. Přestože mezi jednotlivými skupinami ve

studii Burešové a Jarošové (2015) byly zaznamenány rozdíly v průměrném skóru STS, nebyly

autory označeny jako statisticky významné. Z hlediska praxe však tyto rozdíly mohou být

zajímavé pro další klinické zhodnocení. V našem výzkumném souboru dosáhly sestry

z ambulancí průměrného skóru 23,78 (SD 5,5), sestry z akutní péče (včetně jednotek intenzivní

péče) skóru 23,44 (SD 6,9) a sestry ze standardních oddělení skóru 23,38 (SD 6,8). Všechny

hodnoty spadají do pásma průměrné úrovně STS dle metodiky ProQOL. Autorky Burešová

a Jarošová (2015) konstatují, že ambulantní prostředí může být ochranným faktorem před

rozvojem STS.

Relevantní kontext nabízí studie Algamdi (2022), která sledovala úroveň sekundárního

traumatického stresu (STS) u klinických sester v Saúdské Arábii. Nejvyšší STS bylo zjištěno

u personálu z lůžkových oddělení, následováno intenzivní péčí, přičemž nejnižší úroveň

vykazoval soubor sester z ambulancí. Ve studii Algamdi (2022) byly průměrné hodnoty STS

ve všech kategoriích vyšší než hodnoty zjištěné v našem souboru. Tyto rozdíly však nelze

interpretovat jako přímo porovnatelné kvůli rozdílným metodickým a kulturním podmínkám.

Zatímco u Algamdiho (2022) vykazoval vzorek sester z lůžkových oddělení průměrný skór

29,68 (SD 7,93), v našem výzkumném souboru sestry ze standardních oddělení dosáhly

průměrného skóru 23,38 (SD 6,8). Podobně soubor sester z intenzivní péče měly u autora

Algamdiho (2022) skór 28,86 (SD 7,36), zatímco v naší práci (akutní péče) činil skór 23,44

(SD 6,9). Nejnižší skór STS v Algamdiho studii vykazovaly sestry z ambulantní péče 26,57

(SD 8,16), zatímco naše sestry z ambulancí dosáhly hodnoty 23,78 (SD 5,5). Autoři na tyto

rozdíly reagují a objasňují, že delší kontakt s chronicky nemocnými pacienty a emoční

náročnost péče přispívají ke zvýšenému riziku STS na lůžkových pracovištích. A souhlasí

s výše uvedeným tvrzením autorek Burešové a Jarošové (2015), že ambulantní péče s kratší

interakcí s pacientem může působit jako ochranný faktor. Ve studii Algamdi (2022) byly

průměrné skóry STS vyšší napříč všemi typy pracovišť, přičemž nejvyšší hodnoty byly

zaznamenány u personálu z lůžkových oddělení a intenzivní péče. Také naše data ukazují

podobné pořadí mezi typy pracovišť, kdy nejvyšší hodnoty STS byly zjištěny u sester

ze standardních a akutních oddělení. Přímé závěry nelze vyvozovat z důvodu odlišností mezi

výzkumy, nicméně opakovaná přítomnost tohoto rozložení může být zajímavá pro další

výzkum.

Za zajímavé zjištění lze považovat, že výzkumná studie Burešové a Jarošové (2015)

a zahraniční studie Algamdiho (2022) ukazují obdobné tendence v rozložení míry průměrných

skór sekundárního traumatického stresu podle typu pracoviště. V obou případech byl nejvyšší

skór zaznamenán u sester z lůžkových oddělení, následoval skór personálu z intenzivní péče

a nejnižší hodnoty byly zaznamenány u sester pracujících v ambulantní péči. Tato opakující se

struktura může naznačovat určitý vliv typu pracoviště na úroveň STS, nicméně s ohledem na

rozdíly v designu výzkumů a výběru participantů nelze vyvozovat přímé závěry.

Závěrem lze shrnout, že v našem výzkumném souboru nebyl prokázán statisticky

významný vliv typu pracoviště na úroveň sekundárního traumatického stresu. Přesto data

poukazují na určité rozdíly mezi jednotlivými typy pracovišť. U všech sledovaných skupin

sester byla zjištěna průměrná úroveň sekundárního traumatického stresu dle metodiky ProQOL.

Nejnižšího průměrného skóru dosáhl soubor sester ze standardních oddělení, což může

naznačovat nižší úroveň zátěže u této skupiny. Dílčí cíl byl splněn.

Dílčí cíl 5: Zjistit úroveň sekundárního traumatického stresu u zkoumaného souboru

praktických a všeobecných sester podle délky profesní praxe a její rozdíly mezi skupinami

s odlišnou profesní zkušeností.

Pátým dílčím cílem bylo zjistit úroveň sekundárního traumatického stresu

u zkoumaného souboru sester a posoudit její rozdíly mezi skupinami rozdělenými dle délky

profesní praxe. Hypotéza 5 stanovila, že sestry s delší profesní praxí vykazují vyšší úroveň

sekundárního traumatického stresu než sestry s kratší profesní praxí.

Statistická analýza pomocí neparametrického Kruskal–Wallisova testu tento předpoklad

nepotvrdila. Mezi skupinami rozdělenými dle délky praxe nebyl zjištěn statisticky významný

rozdíl (p = 0,8412). Krabicový graf 6 uvedený ve výsledcích této práce zachytil drobnou

odlišnost v mediánech mezi skupinami. Nejvyšší hodnota mediánu (25) byla zaznamenána

u sester s praxí 11–20 let, zatímco nejnižší medián (23) vykazovala skupina s 1–10 lety praxe.

Na základě těchto dat nebylo možné zamítnout nulovou hypotézu. Přesto analýza průměrných

skór dle ProQOL odhalila určité rozdíly. U všech skupin převažovala průměrná úroveň STS

(n = 115), přičemž nejvyšší zastoupení měla skupina s nejkratší praxí (n = 47). Nejvyšší

průměrný skór STS měly sestry s 11–20 lety praxe o hodnotě 24,57 (SD 6,51). Nejnižší průměr

vykázala skupina s nejdelší praxí (31 a více let) o hodnotě 23,88 (SD 6,68).

V již zmíněné výzkumné studii Shen a kol. (2015), realizované v Číně, autoři sledovali

souvislost mezi délkou praxe a STS u souboru 752 sester. Výsledky jednoznačně prokázaly

statisticky významný vztah (p = 0,030). Nejvyšší skór STS byl zjištěn u sester s praxí 16 a více

let, činil 21,68 (SD 3,96). Nejnižší průměrný skór vykazovaly sestry s praxí 1–3 roky – 19,42

(SD 4,65). Autoři tento jev vysvětlují tím, že zkušenější sestry (tedy s delší profesní praxí)

vykonávají náročnější výkony, nesou větší pečovatelskou zátěž a zodpovědnost, což zvyšuje

riziko STS. V našem výzkumném souboru vykazovala skupina s nejdelší praxí (31 a více let)

nejnižší průměrný skór STS – 23,88 (SD 6,68), zatímco nejvyšší hodnota byla zjištěna

u skupiny s 11–20 lety praxe – 24,57 (SD 6,51). Zatímco tedy studie z Číny potvrzuje vzestup

STS s délkou praxe, naše výsledky naznačují spíše opačný trend. Navíc všechny průměrné

skóry v naší práci spadají do pásma průměrné úrovně STS. Zatímco ve studii Shen (2015) byly

všechny hodnoty výrazně nižší a spadaly zásadně do kategorie nízké úrovně STS.

Domácí studie Burešové a Jarošové (2015), která analyzovala vztah mezi délkou praxe

a STS u 188 nemocničních sester, přinesla podobné výsledky jako Shen (2015). Nejvyšší

průměrný skór STS 26,44 (SD 4,93) byl zjištěn u skupiny s nejdelší praxí (31 a více let),

přičemž tento rozdíl byl statisticky významný. Tato skupina navíc vykazovala i nejnižší

subjektivně vnímanou kvalitu života, které se autorky věnovaly také. V naší výzkumné studii

soubor sester s nejdelší praxí (taktéž 31 a více let) dosáhl skóru 23,88 (SD 6,68), což je nižší

hodnota než ve výše uvedené studii, přičemž obě hodnoty spadají do pásma průměrné úrovně

STS dle ProQOL. Zatímco ve studii Burešové a Jarošové (2015) měla skupina s nejdelší praxí

nejvyšší průměrný skór STS, v našem výzkumném souboru tato skupina naopak vykazovala

nejnižší průměr. Tento rozdíl může být ovlivněn celkovým vývojem v oblasti preventivních

opatření a podpůrných strategií v profesi, kterým se věnujeme podrobněji ve východiscích

práce.

Odlišný trend naopak přinesla studie Wei a kol. (2024), realizovaná v USA na souboru

900 registrovaných sester. Ve studii bylo prokázáno, že délka praxe má statisticky významně

negativní vztah v souvislosti k STS. Delší profesní praxe podle autorů působí jako ochranný

faktor. Tyto výsledky uvádějí odlišné souvislosti mezi výzkumnými studiemi Shen i Burešové

a Jarošové z roků 2015, v nichž delší praxe bývá spojována spíše s vyšší emoční zátěží. Jak

Wei a kol. (2024) ve své diskuzi uvádějí, zkušenější sestry jsou často odolnější, mají lépe

rozvinuté copingové strategie a lépe zvládají emočně náročné situace. Podle autorů jsou méně

zkušené sestry (tj. s kratší délkou praxe) náchylnější k rozvoji STS, jelikož jejich empatie často

převyšuje schopnost zvládat emočně náročné situace.

Lze tedy konstatovat, že výsledky uvedených výzkumných studií nejsou v tomto ohledu

zcela konzistentní. Zatímco Shen (2015) a Burešová a Jarošová (2015) nacházejí trend

zvyšujícího se STS s délkou praxe, Wei (2024) tvrdí opak a považuje délku praxe za ochranný

faktor.

V naší výzkumné studii byly zaznamenány jiné proporce zátěže v jednotlivých

skupinách. STS je nejvyšší u sester se střední délkou praxe (11–20 let), zatímco nejnižší zátěž

vykazují sestry s nejdelší praxí (31+ let). Statistická analýza pomocí Kruskal–Wallisova testu

však neprokázala statisticky významné rozdíly mezi skupinami podle délky praxe (p = 0,8412).

Všechny zjištěné hodnoty spadají do pásma průměrné úrovně STS dle metodiky ProQOL. Dílčí

cíl byl splněn.

Hlavním cílem bylo analyzovat kvalitu profesního života u zkoumaného souboru

praktických a všeobecných sester prostřednictvím standardizovaného dotazníku

Professional Quality of Life Scale (ProQOL) a ověřit souvislosti mezi jeho doménami

(spokojenost z pomáhání, syndrom vyhoření, sekundární traumatický stres) a vybranými

sociodemografickými faktory.

Na základě výsledků statistických analýz a interpretace dat dle metodiky nástroje

ProQOL lze konstatovat, že hlavní cíl práce byl naplněn. Byla prozkoumána kvalita profesního

života praktických a všeobecných sester a ověřeny souvislosti jejich domén s vybranými

sociodemografickými faktory. Statisticky významné rozdíly byly potvrzeny u spokojenosti

z pomáhání ve vztahu k profesnímu zařazení – vyšší úroveň vykazovaly všeobecné sestry,

zatímco praktické sestry měly úroveň nižší. Rozdíl se projevil i ve vztahu k dosaženému

vzdělání. Vyšší spokojenost z pomáhání vykazovaly sestry s vysokoškolským vzděláním

a s vyšším odborným vzděláním, nižší pak sestry se středoškolským vzděláním. V případě

syndromu vyhoření byla potvrzena statisticky významná souvislost se směnným provozem

– vyšší úroveň vykazovaly sestry ve vícesměnném režimu, nejnižší hodnoty se naopak objevily

u těch, které pracovaly v jednosměnném provozu. V oblasti sekundárního traumatického stresu

nebyl potvrzen statisticky významný rozdíl ani podle typu pracoviště, ani dle délky praxe.

Přesto interpretace výsledků ukázala, že nejvyšší průměrné hodnoty se vyskytovaly u sester

z terénní a sociální péče a u skupiny s 11–20 lety praxe. Naopak nejnižší úroveň STS měly

sestry ze standardních oddělení a ty s nejdelší praxí. U všech tří domén (spokojenost

z pomáhání, syndrom vyhoření, sekundární traumatický stres) se většina participantů

pohybovala v pásmu průměrné úrovně dle metodiky ProQOL, což odpovídá i zjištěním

ve vybraných zahraničních a domácích studiích. Získaná data tak potvrzují význam některých

sociodemografických faktorů pro prožívání kvality profesního života u všeobecných

a praktických sester. Diskuze byla vedena s využitím 11 kvantitativních průřezových studií,

ve kterých byl shodně použit standardizovaný nástroj ProQOL, což umožnilo věcně podložené

srovnání trendů a interpretaci výsledků v širším kontextu odborné literatury.

Limitace studie

Naší výzkumné studie se zúčastnilo celkem 200 participantů, což představuje adekvátní

velikost vzorku pro kvantitativní šetření. Nástroj byl šířen výhradně online prostřednictvím

dvou uzavřených skupin na sociální síti Facebook („Zdravotní sestra“ a „Sestřičky“) s přibližně

20 000 členů pro každou skupinu. Ačkoli byla zajištěna široká distribuce a technická

dostupnost, relativně nižší počet vyplněných dotazníků může být důsledkem vysoké pracovní

zátěže a časového vytížení sester.

Mezi metodologická omezení studie patří využití dostupného výběru participantů

prostřednictvím uzavřených online skupin. Tento způsob výběru byl založen na dobrovolnosti

a dostupnosti, což znamená, že nebylo možné ovlivnit, které osoby se do výzkumu skutečně

zapojily. Mohl být tedy ovlivněn charakter zkoumaného souboru, např. vyšším zastoupením

aktivních uživatelek sociálních sítí, s větším zájmem o danou problematiku nebo více

motivovaných ke sdílení zkušeností. Další limitací je nerovnoměrné rozložení participantů

v rámci některých proměnných – např. výrazná převaha všeobecných sester oproti praktickým

či vyšší zastoupení participantů z vícesměnného provozu. Tyto disproporce mohly ovlivnit

srovnání mezi jednotlivými skupinami.

Z metodologického hlediska je také důležité zmínit omezení spojená s použitým

nástrojem ProQOL. Pro vyhodnocení výsledků byla využita slovenská metodika Köverové

(2016, 2018), jelikož česká verze metodiky pro zpracování a interpretaci výsledků zatím

neexistuje. V českém prostředí je k dispozici pouze překlad samotného dotazníku (Drahošová

a Jarošová, 2012), avšak kompletní manuál, který by umožňoval hlubší a komplexnější využití

nástroje, není oficiálně přeložen do češtiny/slovenštiny. Lze doplnit, že podle Králové,

Andraščíkové a Vévody (2018) dotazník ProQOL v některých zemích střední Evropy dosud

neprošel úplnou lingvistickou a psychometrickou validací. Tento fakt může být relevantní

zejména při odborné interpretaci a komentování výsledků v kapitole Diskuze. A to ve vztahu

ke studiím realizovaným v zemích střední Evropy, kde byly využity jiné jazykové verze

nástroje.

5 SHRNUTÍ A ZÁVĚRY

Diplomová práce se zaměřila na analýzu kvality profesního života praktických

a všeobecných sester. Východiska práce shrnuly stávající poznatky o kvalitě života, profesních

specifikách sester, jejich kompetencích, osobnostních charakteristikách a faktorech

ovlivňujících kvalitu profesního života. Zahrnovala také přehled metod hodnocení kvality

profesního života včetně poznatků výzkumných studií zaměřených na kvalitu profesního života.

Cílem výzkumné části bylo analyzovat kvalitu profesního života u vybraného souboru

praktických a všeobecných sester prostřednictvím standardizovaného nástroje Professional

Quality of Life Scale (ProQOL). Tento nástroj hodnotí tři klíčové domény: spokojenost

z pomáhání (CS), syndrom vyhoření (BO) a sekundární traumatický stres (STS). Dotazník byl

rozšířen o sociodemografické položky zaměřené na typ pracoviště, dosažené vzdělání, profesní

zařazení, délku praxe a typ směnného provozu. Do výzkumné studie se zapojilo celkem

200 participantů.

Statistická analýza odhalila několik statisticky významných rozdílů. V oblasti domény

spokojenosti z pomáhání (CS) bylo zjištěno, že všeobecné sestry vykazovaly vyšší úroveň

spokojenosti než sestry praktické. Dále bylo prokázáno, že sestry pracující ve vícesměnném

provozu vykazují vyšší úroveň syndromu vyhoření (BO) než jejich kolegyně v jednosměnném

provozu. V případě domény spokojenosti z pomáhání ve vztahu k dosaženému vzdělání nebyl

zjištěn statisticky významný rozdíl, avšak sestry s vyšším odborným a vysokoškolským

vzděláním dosahovaly vyšších průměrných hodnot skóru CS (38,5 a 38,0) než sestry

se středoškolským vzděláním (37,0). Statisticky významné rozdíly nebyly prokázány ani

v případě domény sekundárního traumatického stresu (STS) ve vztahu k typu pracoviště a délce

profesní praxe. Přesto se v těchto oblastech objevily zajímavé trendy. Popisné statistiky však

ukázaly, že nejvyšší průměrný skór STS vykazovaly sestry z terénní a sociální péče

(24,97) a skupina s 11–20 lety praxe (24,57), zatímco nejnižší úroveň STS byla zaznamenána

u sester ze standardních oddělení (23,38) a s nejdelší délkou praxe (31 a více let) s průměrným

skórem 23,88.

Napříč všemi třemi doménami se u naprosté většiny participantů objevovala průměrná

úroveň podle metodiky ProQOL. Odpovídají tomu i výsledky většiny zahraničních

kvantitativních studií využívajících tento nástroj. Odlišnost byla zaznamenána ve vztahu mezi

délkou praxe a úrovní STS. Zatímco některé jiné studie uváděly rostoucí trend STS s délkou

praxe, v našem výzkumném souboru byla nejnižší hodnota zaznamenána u sester s nejdelší

praxí.

Zjištěné poznatky poukazují na to, že některé sociodemografické faktory mohou

významně ovlivňovat kvalitu profesního života praktických a všeobecných sester. Lze tedy

konstatovat, že stanovené cíle diplomové práce byly naplněny.

Výsledky této studie mohou sloužit jako výchozí bod pro další výzkumné aktivity.

Zároveň poskytují důležitý podklad pro navrhování opatření zaměřených na zlepšení

pracovních podmínek. A to zejména u sester ve vícesměnném provozu a u těch s nižší úrovní

dosaženého vzdělání. Zjištění této výzkumné práce by mohla najít uplatnění i ve vzdělávacím

procesu jako podpůrný nástroj v edukaci studentů zdravotnických škol připravujících

se na výkon profese praktické či všeobecné sestry. Mohou napomáhat lepšímu porozumění

rizik spojených s tímto povoláním, jako je syndrom vyhoření či sekundární traumatický stres.

Zároveň by mohly podpořit včasné rozpoznání a prevenci těchto jevů již v průběhu studia.

Pedagogickým pracovníkům by výsledky mohly poskytnout konkrétní data a výstupy,

využitelné při výuce odborných předmětů zaměřených na ošetřovatelskou profesi a její rozvoj.

Praktickým a všeobecným sestrám v klinické praxi pak mohou nabídnout orientační

vhled do míry zátěže spojené s výkonem jejich povolání. Z pohledu vedení zdravotnických

zařízení mohou tyto poznatky sloužit jako nástroj k identifikaci oblastí, kde je vhodné posílit

systém podpory zaměstnanců. Tím by se mohly vytvořit předpoklady ke zvýšení spokojenosti,

stability pracovního týmu a celkové kvality péče poskytované pacientům.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

APA PsycNet. Work-Related Quality of Life Scale (WRQoL). Online. In: psycnet.apa.org ©

2025 Dostupné z: https://doi.org/10.1037/t58303-000

. [cit. 2025-03-21].

BALKOVÁ, Hilda. Motivácia v pracovním procesu. Zdravotnictví a medicína. Online. Sestra.

2016, roč. 2016, č. 11, s. 28–29. ISSN 2336-2987. Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/clanky/

motivacia-v-pracovnom-procese/

. [cit. 2025-03-21].

BARTONÍČKOVÁ, Daniela; KALÁNKOVÁ, Dominika a MIKŠOVÁ, Zdeňka. Vzdělávání

sester jako nepostradatelný aspekt poskytování profesionální ošetřovatelské péče. Online. In:

Florence: odborný časopis pro nelékařské zdravotnické pracovníky. 4. 3. 2017. Dostupné

z: ttps ://www .florence .cz /odborne -clanky /recenzovane -clanky /vzdelavani -sester -jako -

nepostradatelny -aspekt -poskytovani -profesionalni -osetrovatelske -pece/ . [cit. 2024-12-20].

BÁRTLOVÁ, Sylva; TÓTHOVÁ, Valérie; CHLOUBOVÁ, Ivana; ŠEDOVÁ, Lenka;

OLIŠAROVÁ, Věra; MICHÁLKOVÁ, Helena a PRAJSOVÁ Jitka. The quality of health of

the Czech population at the age of 40+ using the Short Form – 36 (SF-36). Online. Kontakt:

Journal of nursing and social sciences related to health and illness. 2020, vol. 22, no. 1, pp.

16–26. ISSN 1212-4117. DOI: https://doi.org/10.32725/kont.2020.003. [cit. 2025-03-21].

BUREŠOVÁ, Zuzana; JAROŠOVÁ, Darja. Quality of life among hospital nurses. Online.

Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie. 2015, vol. 5, no. 1, pp. 13–17. ISSN 1338-6263.

Dostupné z: http://www.osetrovatelstvo.eu/archiv/2015-rocnik-5/cislo-1/kvalita-zivota-sester-

pracujicich-v-nemocnici. [cit. 2024-12-20].

ČESKO. Vyhláška č. 55 ze dne 1. března 2011, o činnostech zdravotnických pracovníků

a jiných odborných pracovníků. Online. In: Zákony pro lidi. 2011. Dostupné

z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-55. [cit. 2024-12-19].

ČESKO. Zákon č. 96 ze dne 4. února 2004, o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti

k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících

s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon

o nelékařských zdravotnických povoláních). Online In: Zákony pro lidi. 2004. Dostupné

z: ttps://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-96. [cit. 2024-12-19].

DRAHOŠOVÁ, Lenka a JAROŠOVÁ, Dana. Koncept péče v ošetřovatelství. Online. Central

European Journal of Nursing and Midwifery. 2016, roč. 7, č. 2, s. 453–460.

DOI: 10.15452/CEJNM.2016.07.0014. Dostupné z: https://cejnm.osu.cz/artkey/cjn-201602-

0007_pojem-pece-v-osetrovatelstvi.php. [cit. 2025-03-21].

DYNÁKOVÁ, Šárka. Supervize jako prevence syndromu vyhoření ve zdravotnictví –

zkušenosti supervizora ve zdravotnictví. In: JIRKOVSKÝ, Daniel, ed. Cesta k modernímu

ošetřovatelství XX.: recenzovaný sborník příspěvků z odborné konference s mezinárodní účastí,

Praha, 13. září 2018. Praha: Fakultní nemocnice v Motole, 2018, s. 19–23. ISBN 978-80-87347-

40-9.

EASTON, Simon a VAN LAAR, Darren. Quality of working life – what, how and why? Online.

Psychology Research 2013, vol. 3, no. 10, pp. 596–605. DOI: https://doi.org/10.17265/2159-

5542/2013.10.006 [cit. 2025-03-21].

EBOZP. Kvalita pracovního života. Online. Encyklopedie BOZP 9. února 2024. Dostupné

z: https://ebozp.vubp.cz/wiki/index.php?title=Kvalita_pracovn%C3%ADho_%C5%BEivota.

[cit. 2025-03-21].

EKA, Ni Gusti Ayu, and Peggy TAHULENDING. Professional Quality of Life as Perceived

by New Graduate Nurses. Online. KnE Life Sciences. 2018, vol. 4, no. 1, pp. 272–278.

DOI:10.18502/kls.v4i1.1389. [cit. 2024-12-20].

GURKOVÁ, Elena. Praktický úvod do metodologie výzkumu v ošetřovatelství. Olomouc:

Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických věd. 2019. ISBN 978-80-244-5627-

0. DOI: https://doi.org/10.5507/fzv.19.24456270

GURKOVÁ, Elena. Hodnocení kvality života: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum.

Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3625-9.

HECZKOVÁ, Jana a BULAVA, Alan. Důvody odchodů sester z profese. Urologie pro praxi

[online].

2018,

roč.

19,

č.

95–98.

ISSN

1213-1768.

DOI:

https://doi.org/10.36290/uro.2018.065. [cit. 2025-03-21].

HEGARTY, David a BUCHANAN, Ben. Psychologist Norms for the Professional Quality of

Life Scale (ProQOL). Online. In: novopsych.com 29. listopadu 2021. Dostupné

ttps://novopsych.com.au/news/psychologist-norms-for-the-professional-quality-of-life-

scale-proqol. [cit. 2025-03-21].

HOSÁKOVÁ, Jiřina; KAČOROVÁ, Jana a VALCHAŘOVÁ, Lucie. Duševní zdraví jako

faktor ovlivňující kvalitu poskytované péče. Online. In: JIRKOVSKÝ, Daniel, ed. Cesta

k modernímu ošetřovatelství XVII.: recenzovaný sborník příspěvků z odborné konference

s mezinárodní účastí. Praha, 17. 9. 2015. Praha: Fakultní nemocnice v Motole. 2015, s. 26–31.

ISBN 978-80-87347-20-1. Dostupné z: https://www.fnmotol.cz/wp-content/uploads/sbornik-

cmo-2015-17092015.pdf. [cit. 2024-12-20].

HUDÁKOVÁ, Anna a MAJERNÍKOVÁ, Ľubica. Kvalita života seniorů v kontextu

ošetřovatelství. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4772-9.

CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. 2.,

aktualizované vydání. Praha: Grada, 2016. ISBN 978-80-247-5326-3.

JANKECHOVÁ, Monika; BYSTRICKÁ, Zuzana a PECHOVÁ, Katarína. Autonómia

v povolání sestry. Online. In: JIRKOVSKÝ, Daniel, ed. Cesta k modernímu ošetřovatelství

XIX.: recenzovaný sborník příspěvků z odborné konference s mezinárodní účastí, Praha, 14.

září 2017. Praha: Fakultní nemocnice v Motole, 2017, s. 15–19. ISBN 978-80-87347-37-9.

Dostupné také z: https://www.fnmotol.cz/wp-content/uploads/sbornik-cmo-2017.pdf. [cit.

2024-12-20].

JAROŠOVÁ, Darja a ČURDOVÁ, Bohumila. Škála kvality profesního života (ProQOL-CZ).

Online. Překlad české verze z originálu: STAMM, B. Hudnall. Professional Quality of Life

Scale (ProQOL), Version 5 (2009). Ostrava: Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská

fakulta, Ostravská univerzita. 2012. Dostupné z: https://www.proqol.org. [cit. 2025-03-21].

JAVŮRKOVÁ, Alena; RAUDENSKÁ, Jaroslava a GLOMBÍKOVÁ, Nikola. Prediktory

syndromu vyhoření u zdravotnického personálu. In: JIRKOVSKÝ, Daniel, ed. Cesta

k modernímu ošetřovatelství XX.: recenzovaný sborník příspěvků z odborné konference

s mezinárodní účastí, Praha, 13. září 2018. Praha: Fakultní nemocnice v Motole, 2018, s. 14–

18. ISBN 978-80-87347-40-9.

KABÁTOVÁ, Oľga a PUTEKOVÁ, Silvia. Obrázek sestry očima laickej veřejnosti. Online.

In: JIRKOVSKÝ, Daniel, ed. Cesta k modernímu ošetřovatelství XIX.: recenzovaný sborník

příspěvků z odborné konference s mezinárodní účastí, Praha, 14. září 2017. Praha: Fakultní

nemocnice v Motole, 2017, s. 14. ISBN 978-80-87347-37-9. Dostupné také

z: https://www.fnmotol.cz/wp-content/uploads/sbornik-cmo-2017.pdf [cit. 2025-03-21].

KLIMEŠOVÁ, Lucie. Kvalita života pacientů před implantací kyčelního kloubu. Bakalářská

práce. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Ústav zdravotnických

věd. Vedoucí práce Petr Snopek. 2023.

KOWITLAWAKUL, Yap a kol. Investigating nurses’ quality of life and work-life balance

statuses in Singapore. Online. International Nursing Review. 2018, roč. 6, č. 1, s. 61–69. ISSN

0020-8132. Dostupné z: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/inr.12457. [2024-12-

26].

KOZÁKOVÁ, Radka; REITEROVÁ, Eva; VÉVODOVÁ, Šárka; VÉVODA, Jiří

a GRYGOVÁ, Bronislava. Vzájemné vztahy mezi kvalitou života, zátěží a syndromem

vyhoření při poskytování profesionální zdravotně-sociální péče (e-Poster). Online.

In: BUŽGOVÁ, Radka a Lucie SIKOROVÁ, eds. Ošetřovatelský výzkum a praxe založená na

důkazech: sborník příspěvků z X. mezinárodního sympozia ošetřovatelství, Ostrava, 26. května

2016. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta, 2016, s. 102–103. ISBN 978-

80-7464-826-7. Dostupné také z: https://dokumenty.osu.cz/lf/uom/uom-publikace/sbornik-

2016.pdf [cit. 2024-12-20].

KÖVEROVÁ, Miroslava. Škála profesijnej kvality života (ProQOL) – slovenská verze. Online.

Překlad české verze z originálu: STAMM, B. Hudnall. Profesionální stupnice kvality života

(ProQOL), verze 5 (2009). In: proqol.org 2016–2018. Dostupné z: www.proqol.org [cit. 2025-

03-21].

KRÁLOVÁ, Petra; ANDRAŠČÍKOVÁ, Štefánia a VÉVODA Jiří. ProQOL – validace

a přípravy na mezinárodní studii kvality pracovního života všeobecných sester. Online.

In: GREIFFENEGGOVÁ, Liana, ed. Propojení teorie a praxe v ošetřovatelství a porodní

asistenci: recenzovaný sborník příspěvků z konference s mezinárodní účastí, Brno, 30.

listopadu 2018. 1. elektronické vydání. Brno: Masarykova univerzita. 2018, s. 47–53. ISBN

978-80-210-9181-8. Dostupné také z: https://www.med.muni.cz/konferenceose/documents/sb

ornik_2018.pdf. [cit. 2025-03-21].

KŘIVKOVÁ, Jana a REICHERTOVÁ, Stanislava. Kompetence sester v Evropské unii. Online.

In: JIRKOVSKÝ, Daniel, ed. Cesta k modernímu ošetřovatelství XVII.: recenzovaný sborník

příspěvků z odborné konference s mezinárodní účastí, Praha, 17. 9. 2015. Praha: Fakultní

nemocnice

v Motole.

2015,

180–186.

ISBN

978-80-87347-20-1.

Dostupné

z: https://www.fnmotol.cz/wp-content/uploads/sbornik-cmo-2015-17092015.pdf. [cit. 2024-

12-20].

MACHÁLKOVÁ, Lenka; REITEROVÁ, Eva; ŠÁTEKOVÁ, Lenka; ŠEVČÍKOVÁ, Blažena

a ŠIKORSKÁ, Lenka. Spánek všeobecných sester v kontextu diurnální preference a směnného

režimu. Online. Profese on-line 2020, roč. 13, č. 2, s. 11–19. ISSN 1803-4330.

DOI: https://doi.org/10.5507/pol.2020.012. [cit. 2025-02-03].

MAGERČIAKOVÁ, Mariana a KOBER, Lukáš. Motivace sester po pandemii covidu-19.

Praha: Grada, 2023. ISBN 978-80-271-3730-5.

MARKOVÁ, Iva; VÁCLAVÍKOVÁ, Klára; RŮŽIČKOVÁ, Petra a SEMENCOVÁ,

Vlastimila. Motivace studentek pro výběr profese všeobecné sestry. Motivace studentů pro

volbu povolání všeobecné sestry. Online. In: RÁLBOVSKÁ, Rebeka a Jiří HALÁSKA (eds.).

Aspekty práce pomáhajících profesí 2020: Sborník příspěvků ze studentské vědecké konference

AWHP 2020. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta biomedicínského

inženýrství. 2020, s. 25–30. ISBN 978-80-01-06783-3. DOI: https ://doi .org /10.14311 /BK

.9788001067833. [cit. 2024-12-20].

MAREČKOVÁ, Jana. Manuál ke tvorbě DP: co potřebuji umět a znát? Manuál. Olomouc:

Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra antropologie a zdravovědy,

2023.

MARQUEZ, David X.; AGUIÑAGA, Susan; VÁSQUEZ, Priscilla M; CONROY, David E.;

ERICKSON, Kirk I.; HILLMAN, Charles; STILLMAN, Chelsea M., BALLARD, Rachel M.

a kol. A systematic review of physical activity and quality of life and well-being. Online.

Translational Behavioral Medicine. 2020, vol. 10, no. 5, pp. 1098–1109

DOI: https://doi.org/10.1093/tbm/ibz198. [cit. 2025-03-21].

MELLANOVÁ, Alena. Psychosociální problematika v ošetřovatelské profesi. Praha: Grada,

2017. ISBN 978-80-247-5589-2.

MESÁROŠOVÁ, Margita a kol. Starostlivosť o seba a dôsledky vykonávania pomáhajúcich

profesí. Online. Košice: Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Filozofická fakulta,

2017. ISBN 978-80-8152-571-1. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/profile/Mirosl

ava-Koeverova/publication/323199640_Starostlivost_o_seba_a_dosledky_vykonavania _pom

ahajucich_profesii/links/5a85974a458515b8af88b989/Starostlivost-o-seba-a-dosledky-vykona

vania-pomahajucich-profesii.pdf. [cit. 2025-03-21].

Metodické doporučení pro poskytování psychosociální podpory ve zdravotnictví. Online. In:

Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Praha: Ministerstvo zdravotnictví. 2019. Poslední

aktualizace 24. 6. 2020. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/metodicke-

doporuceni-pro-poskytovani-psychosocialni-podpory-ve-zdravotnictvi-_17753_3.html. [2024-

09-24].

MOON, Sun Jung a JANG, Haena. Factors Influencing Professional Quality of Life in Intensive

Care Unit Nurses of University Hospitals. Online. Journal of Korean Critical Care Nursing.

2022, vol. 15, no. 3, pp. 23–36. DOI: https://doi.org/10.34250/jkccn.2022.15.3.23. [cit. 2024-

12-20].

novopsych.com.

Dostupné

https://novopsych.com.au/assessments/clinician-self-

assessment/the-professional-quality-of-life-scale-5-proqol. [cit. 2025-03-21].

OLIŠAROVÁ, Věra; DOLÁK, František a TÓTHOVÁ, Valérie. Kvalita života jako součást

ošetřovatelství. Online. Kontakt. 2013, roč. 15, č. 1, s. 14–21 [cit. 2025-03-21]. ISSN 1804-

7122. Dostupné z: https://kont.zsf.jcu.cz/pdfs/knt/2013/01/03.pdf

PEJTERSEN, Jan Hyld; KRISTENSEN, Tage Søndergård; BORG, Vilhelm a BJORNER,

Jakob Bue. The second version of the Copenhagen Psychosocial Questionnaire. Online.

Scandinavian Journal of Public Health. 2010, vol. 38, no. 3.suppl, pp. 8–24.

DOI: https://doi.org/10.1177/1403494809349858. [cit. 2025-03-21].

PLACHÁ, Hana. Pracovní nespokojenost sester v České republice. Online. Praktický lékař.

2015,

roč.

95,

č.

59–64.

ISSN

0032-6739.

Dostupné

také

z: https://www.prolekare.cz/casopisy/prakticky-lekar/2015-2/pracovni-nespokojenost-sester-

v-ceske-republice-51998 [cit. 2025-02-03].

POLIAKOVÁ, Nikoleta. Riziko syndrómu vyhorenia v profesi sestra. In: JIRKOVSKÝ,

Daniel, ed. Cesta k modernímu ošetřovatelství XIX.: recenzovaný sborník příspěvků z odborné

konference s mezinárodní účastí, Praha, 14. září 2017. Praha: Fakultní nemocnice v Motole,

2017, s. 59–66. ISBN 978-80-87347-37-9.

Dostupné z: https://proqol.org/. [cit. 2025-03-21].

pracovnipohoda.cz. Indikátor SQWLi. Online. In: pracovnipohoda.cz. Praha: Výzkumný ústav

bezpečnosti

práce

Sociologický

ústav

ČR.

2025a.

Dostupné

z: https://www.pracovnipohoda.cz/o-projektu-kpz/o-projektu/indikator-sqwli. [cit. 2025-03-

21].

pracovnipohoda.cz. Kvalita pracovního života: zlepšení vaší pracovní pohody. Online. In:

2025b. Dostupné z: https://www.pracovnipohoda.cz/clanky/kariera-rekvalifikace/kvalita-

pracovniho-zivota-zlepsete-svou-pracovni-pohodu. [cit. 2025-03-21].

RAMBOUSKOVÁ, Anna a RATISLAVOVÁ, Kateřina. Motivace v profesi všeobecných

sester. Online. Ošetřovatelské perspektivy. 2018, roč. 1, č. 2, s. 29–37. ISSN 2570-785X. DOI:

https://doi.org/10.25142/osp.2018.017. [cit. 2025-02-03].

ROGALEWICZ, Vítězslav; BARTÁK, Michal a SIHELNÍKOVÁ, Mária. Poznámka k použití

dotazníku kvality života WHOQOL-BREF v českém prostředí. Online. Časopis lékařů českých.

2017,

roč.

156,

č.

88–91.

ISSN

1805-4420.

Dostupné

z: https://www.researchgate.net/publication/316981829. [cit. 2025-03-21].

ŘEHOŘOVÁ, Martina. O čem sní sestry. Online. Zdravotnictví a medicína. Sestra. 2015, roč.

2015, č. 1, s. 24–25. ISSN 2336-2987. Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/clanky/o-cem-sni-

sestry/. [cit. 2025-03-21].

SHEN, Jie; YU, Hairong; ZHANG, Yuanyuan a JIANG, Anli. Professional quality of life:

A cross-sectional survey among Chinese clinical nurses. Online. Nursing & Health Sciences.

2015, vol. 17, no. 4, pp. 507–515. DOI: https://doi.org/10.1111/nhs.12228. [cit. 2025-03-21].

SILI, Alessandro; De MARIA, Maddalena; FIORINI, Jacopo; ZAGHINI, Francesco a Claudio,

BARBARNELLI. Nurses’ quality of life scale: Validation and psychometric properties. Online.

Evaluation & The Health Professions. 2022, vol. 45, no. 3, pp. 249–259.

DOI: https://doi.org/10.1177/01632787221075660. [cit. 2025-03-21].

STAMM, Beth Hudnall. The Concise ProQOL Manual: The concise manual for the

Professional Quality of Life Scale, 2nd Edition. Online. In: Professional Quality of Life

Measure. Pocatello (Idaho). 2010. Dostupné z: https://proqol.org/uploads/ProQOLManual.pdf.

[2024-12-20].

STAMM, Beth Hudnall. Professional Quality of Life: Compassion Satisfaction and Fatigue

z: https://www.utsouthwestern.edu/education/graduate-medical-education/assets/pro-qol-

english-self-score.pdf. [cit. 2025-03-21].

SZAKÁCS, Juliánna a SILISTEANUH, Andrei-Emanuel. Hodnocení kvality života u pacientů

s chronickými degenerativními osteoartikulárními onemocněními (gonartróza). Online. Balneo

and PRM Research Journal. 2022, sv. 13, č. 2, s. 1–8. ISSN 2734-844X. Dostupné

z: https://doi.org/10.12680/balneo.2022.503. [cit. 2025-02-28].

ŠOCHMANOVÁ, Martina. České zdravotnictví a postavení nelékařů. Online. In:

JIRKOVSKÝ, Daniel, ed. Cesta k modernímu ošetřovatelství XVII.: recenzovaný sborník

příspěvků z odborné konference s mezinárodní účastí, Praha, 17. 9. 2015. Praha: Fakultní

nemocnice

Motole,

2015,

ISBN

978-80-87347-20-1.

Dostupné

z: https://www.fnmotol.cz/wp-content/uploads/sbornik-cmo-2015-17092015.pdf. [cit. 2024-

12-20].

ŠKOCHOVÁ, Dagmar a NĚMCOVÁ, Jitka. Sesterská profese a boj s profesionální deformací.

In: TUREČKOVÁ, Iveta (ed.). 13. vědecká mezinárodní konference: Nové trendy a technologie

v ošetřovatelské péči. Praha: Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., 2018, s. 1–180. ISBN 978-80-

905728-0-1.

ŠPIRUDOVÁ, Lenka. Doprovázení v ošetřovatelství I: pomáhající profese, doprovázení

a systém podpory pro pacienty. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-5710-0.

TODARO-FRANCESCHI, Vidette. Compassion Fatigue and Burnout in Nursing: Enhancing

Professional Quality of Life. 3rd ed. New York: Springer Publishing Company, 2024. 366

s. ISBN 978-0-8261-5529-0.

URÍČKOVÁ, Alena a LAJDOVÁ, Andrea. Status sestier ve společnosti. Online. In:

JIRKOVSKÝ, Daniel, ed. Cesta k modernímu ošetřovatelství XX.: recenzovaný sborník

příspěvků z odborné konference s mezinárodní účastí, Praha, 13. září 2018. Praha: Fakultní

nemocnice v Motole, 2018, s. 30–32. ISBN 978-80-87347-40-9. Dostupné také

z: https://www.fnmotol.cz/wp-content/uploads/sbornik-cmo-2018.pdf. [cit. 2025-03-21].

U.S. DEPARTMENT OF VETERANS AFFAIRS. Self-Assessment: Other Tools. Online. In:

PTSD:

National

Center

for

PTSD

19.

prosince

2024.

Dostupné

z: https://www.ptsd.va.gov/professional/treat/self-assessment/other_tools.asp. [cit. 2025-03-

21].

VÁCLAVÍKOVÁ, Klára a KOZÁKOVÁ, Radka. Dopady mobbingu na zdraví souboru sester,

překlad a validace General Health Questionnaire-28 – dílčí výsledky. Online. Praktický lékař.

2021,

101(Suppl.

1, díl 2), s. 32–37. ISSN 0032-6739. Dostupné také

z: https://www.prolekare.cz/casopisy/prakticky-lekar/2021-suplementum-1-dil-2/dopady-mob

bingu-na-zdravi-souboru-sester-preklad-a-validace-general-health-questionnaire-28-dilci-vysl

edky-1279. [cit. 2025-03-21].

VACHOVÁ, Monika. Syndrom pomocníka jako zdroj motivace pomáhajících profesí

v hospicové péči. Online. Caritas et Veritas. 2020, roč. 10, č. 1, s. 65–74. ISSN 1805-094X.

Dostupné z: https://www.caritasetveritas.cz/pdfs/cev/2020/01/08.pdf. [cit. 2024-10-15]

VÉVODOVÁ, Šárka; VÉVODA, Jiří a CHRASTINA, Jan. Motivace sester a syndrom

vyhoření: existuje souvislost? Online. Profese on-line. 2014, roč. 7, č. 1, s. 9–15. ISSN 1803-

4330. DOI: https://doi.org/10.5507/pol.2014.002. [cit. 2025-02-03].

VÉVODA, Jiří; VÉVODOVÁ, Šárka a SOBOTKOVÁ, Hana. Faktory ovlivňující pracovní

spokojenost a motivaci všeobecných sester. Online. Praktický lékař. 2020, 100(Suppl.), s. 44–

49. ISSN 0032-6739. Dostupné také z: https://www.prolekare.cz/casopisy/prakticky-

lekar/2020-supplementum/faktory-ovlivnujici-pracovni-spokojenost-a-motivaci-vseobecnych-

sester-124488. [cit. 2025-02-03].

VÉVODA, Jiří; VÉVODOVÁ, Šárka a NAKLÁDALOVÁ, Marie. Psychosociální rizika ve

zdravotnictví. Online. Časopis lékařů českých. 2019, roč. 157, č. 8, s. 411-–418. ISSN 1805-

4420. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/331274447_Psychosocialni_rizik

a_ve_zdravotnictvi.[2024-05-01].

VÉVODOVÁ, Šárka; VÉVODA, Jiří; VETEŠNÍKOVÁ, Marcela; KISVETROVÁ, Helena

a CHRASTINA, Jan. The relationship between burnout syndrome and empathy among nurses

in emergency medical services. Online. Kontakt. 2016, roč. 18, č. 1, s. 17–22. ISSN 1804-7122.

Dostupné z: https://kont.zsf.jcu.cz/pdfs/knt/2016/01/03.pdf. [cit. 2024-10-17].

WAGNER, Anke; NÜBLING, Matthias; HAMMER, Antje; MANSER, Tanja a RIEGER,

Monika A. WorkSafeMed Consortium. Comparing perceived psychosocial working conditions

of nurses and physicians in two university hospitals in Germany with other German

professionals – feasibility of scale conversion between two versions of the German Copenhagen

Psychosocial Questionnaire (COPSOQ). Online. Journal of Occupational Medicine and

Toxicology. 2020, vol. 15, no. 26. DOI: https://doi.org/10.1186/s12995-020-00277-w. [cit.

2025-03-21].

ZEMAN, Marek. Koncept SEIQoL jako nástroj pro hodnocení kvality života. Online. Kontakt.

2008,

roč.

10,

č.

140–149.

ISSN

1212-4117.

Dostupné

z: https://kont.zsf.jcu.cz/pdfs/knt/2008/01/20.pdf. [cit. 2025-03-21].

ŽIVČICOVÁ, Eva; MASÁROVÁ, Tatiana a GULLEROVÁ, Monika. Change in the quality of

life in different countries of the world: Assessment on the EQLS database. Online. Problems

and Perspectives in Management. 2023, vol. 21, no. 3, pp. 558–572. DOI:

https://doi.org/10.21511/ppm.21(3).2023.44. [cit. 2025-03-21].

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK

ARO – Anesteziologicko-resuscitační oddělení

BO – Burnout (syndrom vyhoření)

CBI – Copenhagen Burnout Inventory

COPSOQ II – Copenhagen Psychosocial Questionnaire II

CS – Compassion Satisfaction (spokojenost z pomáhání)

DPS – Domov pro seniory

GDPR – General Data Protection Regulation (nařízení EU o ochraně osobních údajů)

HRQoL – Health Related Quality of Life (kvalita života podmíněná zdravím)

ICU – Intensive Care Unit (Jednotka intenzivní péče)

JIP – Jednotka intenzivní péče

LPNs – Licensed Practical Nurses

MBI – Maslach Burnout Inventory

MZ ČR – Ministerstvo zdravotnictví České republiky

NLZP – Nelékařští zdravotničtí pracovníci

NQOLS – Nurses’ Quality of Life Scale

PQL – Professional Quality of Life

ProQOL – Professional Quality of Life Scale

QWL – Quality of Working Life (kvalita pracovního života)

QoL – Quality of Life (kvalita života)

RNs – Registered Nurses

RO – Rešeršní otázka

SF-36 – Short Form-36, generický dotazník kvality života

SQWLi – Subjectively-assessed Quality of Working Life index

STSS – Secondary Traumatic Stress Scale

STS – Secondary Traumatic Stress (sekundární traumatický stres)

SZŠ – Střední zdravotnická škola

VOŠ – Vyšší odborná škola

VS – Vysokoškolské vzdělání

WHO – World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)

WHOQOL – World Health Organization Quality of Life Assessment

WHOQOL-100 – Dotazník WHO pro hodnocení kvality života

WHOQOL-BREF – Zkrácená verze dotazníku WHOQOL

WRQoL – Work-Related Quality of Life

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1 Postupový diagram rešerší k diskuzi (zdroj: vlastní zpracování) ........................... 61

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1 Interpretace souhrnného skóru pro jednotlivé domény ProQOL (zdroj: vlastní
zpracování) ............................................................................................................................... 42
Tabulka 2 Sociodemografická charakteristika souboru (zdroj: vlastní zpracování) ................ 45
Tabulka 3 Výsledky jednotlivých domén nástroje ProQOL (zdroj: vlastní zpracování) ......... 46
Tabulka 4 Výsledky Mann–Whitneyova U testu –profesní zařazení a spokojenost z pomáhání
(zdroj: vlastní zpracování) ........................................................................................................ 48
Tabulka 5 Úroveň spokojenosti z pomáhání dle profesního zařazení ...................................... 49

Tabulka 6Výsledky Kruskal–Wallisova testu – dosažené vzdělání a spokojenost z pomáhání
.................................................................................................................................................. 50

Tabulka 7 Úroveň spokojenosti z pomáhání dle dosaženého vzdělání .................................... 51

Tabulka 8 Výsledky Mann–Whitneyova U testu – směnnost a syndrom vyhoření ................. 52

Tabulka 9 Úroveň syndromu vyhoření dle směnného provozu ............................................... 53

Tabulka 10Výsledky Kruskal–Wallisova testu – typ pracoviště a sekundární traumatický stres
.................................................................................................................................................. 54

Tabulka 11 Úroveň sekundárního traumatického stresu dle typu pracoviště ........................... 55

Tabulka 12 Výsledky Kruskal–Wallisova testu – délka praxe a sekundární traumatický stres
.................................................................................................................................................. 56

Tabulka 13

Úroveň sekundárního traumatického stresu dle délky praxe .......................... 57

Tabulka 14primární hesla česky .............................................................................................. 59

Tabulka 15primární hesla anglicky ......................................................................................... 59

Tabulka 16 primární hesla s příbuzným pojmem česky ........................................................... 60

Tabulka 17 primární hesla s příbuzným pojmem anglicky ...................................................... 60

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha I – Nástroj ProQOL s doplněnými sociodemografickými údaji včetně informovaného

souhlasu se zapojením do výzkumné studie

Příloha II – Povolení k použití originální verze dotazníku ProQOL od oficiálních autorů

Příloha III – Potvrzení o souhlasu s použitím české verze dotazníku ProQOL

PŘÍLOHA P I: NÁSTROJ PROQOL S DOPLNĚNÝMI

SOCIODEMOGRAFICKÝMI ÚDAJI VČETNĚ INFORMOVANÉHO

SOUHLASU SE ZAPOJENÍM DO VÝZKUMNÉ STUDIE

Kvalita profesního života osob vykonávajících povolání na pozici
praktické a všeobecné sestry

DOTAZNÍK

Dobrý den,

mé jméno je Lucie Klimešová a na Univerzitě Palackého studuji navazující magisterský obor

Učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy. Ve své diplomové práci se zabývám

problematikou kvality profesního života osob vykonávajících povolání na pozici praktické

a všeobecné sestry.

Tímto bych Vás ráda požádala o vyplnění dotazníku, který by měl reflektovat Vaši vnímanou

kvalitu profesního života. Cílem výzkumné studie je zjištění prevalence syndromu vyhoření,

sekundárního traumatického stresu a pocitu spokojenosti z pomáhání u praktických a všeobecných

sester.

Dotazník se skládá ze dvou částí. První část tvoří standardizovaná škála ProQOL a druhá část

sociodemografické a doplňující položky.

Je mi dobře známo, že nemáte času nazbyt, a proto si o to více cením Vašeho času, který věnujete

pro vyplnění tohoto dotazníku. Výsledky dotazníkového šetření jsou anonymní a poslouží pouze

k účelům vypracování diplomové práce. Při odeslání vyplněného formuláře dáváte informovaný

souhlas ke zpracování dat a použití výsledků v souladu s GDPR.

Děkuji Vám předem za vyplnění dotazníku a přeji všem hodně sil a zdraví.

Bc. Lucie Klimešová

PROHLÁŠENÍ

Vyplněním a odesláním formuláře prohlašuji, že SOUHLASÍM S ÚČASTÍ NA VÝŠE UVEDENÉ

STUDII.

Byl/a jsem informována o cíli, metodách a anonymním zpracování dat, která budou využita pouze

pro účely této diplomové práce. Účast je dobrovolná a mohu ji kdykoliv bez udání důvodu ukončit.

Všechny získané údaje budou zpracovány v souladu s GDPR a nebudou spojeny s mojí identitou.

1. ČÁST

ŠKÁLA KVALITY PROFESNÍHO ŽIVOTA (ProQOL-CZ)

PROFESSIONAL QUALITY OF LIFE SCALE (ProQOL)

Compassion Satisfaction and Compassion Fatigue

(ProQOL) Version 5 (2009)

Když pomáháte lidem, jste v přímém kontaktu s jejich životy. Pravděpodobně již máte
zkušenosti, že Váš soucit s lidmi, kterým pomáháte, může mít na Vás pozitivní nebo negativní
vliv. Níže jsou uvedena tvrzení (pozitivní i negativní) týkající se Vašich zkušeností jako
pomáhajícího. Zamyslete se nad každým tvrzením o Vás a Vaší současné pracovní situaci
v oblasti pomáhání. Označte číslem, které reálně vyjadřuje, jak často jste zažil/a tyto situace
v posledních 30 dnech.

Jsem šťastný/á.

Příliš se zaměstnávám myšlenkami na lidi, kterým pomáhám.

Mám pocit uspokojení z toho, že mohu pomáhat lidem.

Cítím se být „propojen/a“ s druhými.

Při neočekávaných zvucích sebou trhnu nebo se polekám.

Po práci s těmi, kterým pomáhám, se cítím posílen/a.

Je pro mě náročné oddělit svůj osobní a pracovní život.

Nejsem tak produktivní v práci, protože nespím kvůli traumatickým zážitkům lidí,
kterým pomáhám.

Myslím, že mě mohl ovlivnit traumatický stres těch, kterým pomáhám.

10. Jako pomáhající mám pocit, jako kdyby z mé práce nebylo úniku.

11. Kvůli pomáhání se z různých věcí cítím ve velkém napětí.

12. Mám rád/a svoji práci pomáhajícího.

13. Cítím se depresivně kvůli traumatickým zážitkům lidí, kterým pomáhám.

14. Cítím se tak, jako kdybych zažíval/a trauma někoho, komu pomáhám.

15. Moje životní filozofie mi pomáhá vydržet v mé práci.

16. Těší mě, jak dokážu držet krok s technikami a postupy v pomáhání.

17. Jsem tím, kým jsem vždy chtěl/a být.

18. Má práce mě uspokojuje.

19. Cítím se vyčerpán/a ze své práce.

20. Mám kladné myšlenky a pocity o těch, kterým pomáhám, a o tom, jak bych jim mohl/a

pomoci.

21. Cítím se "zahlceně", protože moje pracovní vytížení se zdá být nekonečné.

22. Věřím, že mohu něco změnit prostřednictvím své práce.

1 = nikdy

2 = zřídka

3 = někdy

4 = často

5 = velmi často

23. Vyhýbám se určitým aktivitám nebo situacím, protože mi připomínají děsivé zážitky

lidí, kterým pomáhám.

24. Jsem hrdý/á na to, že mohu pomáhat.

25. Jako důsledek své práce mám vtíravé a děsivé myšlenky.

26. Cítím se být „pohlcený/á“ systémem.

27. Myslím si, že jsem jako pomáhající úspěšný/á ve své práci.

28. Nedokážu si vybavit důležité části své práce s oběťmi traumat.

29. Jsem velmi starostlivý člověk.

30. Jsem šťastný/a, že jsem si vybral/a tuto práci.

2. ČÁST

SOCIODEMOGRAFICKÉ A DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

1. Uveďte, jaké je Vaše nynější profesní zařazení

a) všeobecná sestra

b) praktická sestra

c) pediatrická (dětská) sestra

d) vrchní sestra

e) staniční sestra

2. Uveďte Vaše nejvyšší dosažené vzdělání

a) střední zdravotnické vzdělání

b) vyšší odborné vzdělání

c) vysokoškolské vzdělání

3. Uveďte, zda máte specializaci v oboru

a) ano

b) ne

4. Uveďte, kolik let pracujete ve zdravotnictví

a) 1–10 let

b) 11–20 let

c) 21–30 let

d) 31 a více

5. Uveďte, na jakém pracovišti působíte

a) ambulance praktického lékaře pro dospělé / děti a dorost

b) standardní oddělení (specifikujte typ: …………………………………………………….)

c) ambulance (specifikujte typ: ………………………………………………………….)

d) JIP, ARO

e) operační sál

f) domácí péče / terénní pečovatelská služba

g) domovy pro seniory

h) jiné, jaké, prosím uveďte: …………………………………………………………………………………….

6. Uveďte, v jakém zdravotnickém zařízení pracujete. Uveďte název města, typ a název zařízení

(příklad: Název města: Zlín, Název zařízení: Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně, Typ: krajská

nemocnice)

Název města: ………………………………………………………………………………………………..

Název zařízení: ………………………………………………………………………………………………..

Typ zařízení: ……………………………………………………………………………………………………

7. Uveďte, zda máte dostatek praktických a všeobecných sester na vašem pracovišti

a) ano, máme dostatek sester

b) ne, nemáme na našem pracovišti dostatek sester

c) na našem pracovišti není potřeba navyšovat personál sester

8. Uveďte, zda máte na svém pracovišti dostatek pomocných zdravotnických pracovníků (nižšího

zdravotnického personálu, např. sanitáře, pečovatele aj.)

a) ano, máme dostatek

b) ne, nemáme dostatek

c) na pracovišti nepracují pomocní zdravotničtí pracovníci

9. Uveďte, v jakém zdravotnickém sektoru působíte

a) statní sektor

b) soukromý sektor

10. Uveďte, v jakém druhu směnného provozu pracujete

a) jednosměnný provoz

b) dvousměnný provoz

c) třísměnný provoz

11. Uveďte, kolik směn pracujete průměrně za měsíc

a) do 15 směn

b) více než 15 směn

12. Uveďte, zda dlouhodobě pracujete nad limit svého úvazku (přesčasové hodiny) po dobu

minimálně 3 po sobě jdoucích měsíců

a) ano, pracuji pravidelně nad limit svého úvazku každý měsíc po dobu minimálně 3 po sobě

jdoucích měsíců

b) ano, pracuji nad limit svého úvazku, ale nepravidelně

c) ne, nepracuji nad limit svého úvazku

13. Uveďte, zda přesčasové hodiny (tedy nad limit svého úvazku) máte plně propláceny

a) ano

b) ne

14. Uveďte, jak jste spokojen/a se svým finančním ohodnocením

a) spokojen/a

b) nespokojen/a

c) neřeším finanční ohodnocení

15. Uveďte Váš aktuální rodinný stav

a) žiji sama (sám)

b) s partnerem/partnerkou

c) vdaná/ženatý

d) jiný, jaký, prosím uveďte: ………………………………………………………

16. Uveďte, jaký je Váš věk

a) 18–29 let

b) 30–39 let

c) 40–49 let

d) 50 a více let

17. Uveďte, jaké je Vaše pohlaví

a) žena

b) muž

PŘÍLOHA P II: POVOLENÍ K POUŽÍTÍ PROQOL OD OFICIÁLNÍCH

AUTORŮ

Permission to Use the ProQOL

Thank you for your interest in using the Professional Quality of Life Measure
(ProQOL). Please share the following information with us to obtain permission to use
the measure:

Please provide your contact

information:

Email

Address

luckaklimesova421@seznam.cz

Name

Quality of professional life of individuals practicing the profession in the positions of
practical and general nurses

Organization Name, if applicable

Department of Anthropology and Health Sciences, Faculty of Education, Palacky University
in Olomouc

Country

Czech republic

Please tell us briefly about your project:

In my thesis, I would like to examine the professional quality of life of individuals
practicing the profession in the positions of practical and general nurses using this
questionnaire. The questionnaire is intended for general and practical nurses with a
minimum of one year of experience. The aim of this questionnaire is to gather
information enriched with items related to the sociodemographic details of the respective
respondent. The questionnaire will be completely anonymous and voluntary. It will be
distributed within closed Facebook groups, primarily among general and practical nurses,
through a link to the created survey

What is the population you will be using the ProQOL with?

The questionnaire is intended for individuals in the positions of general and practical
nurses with a minimum of one year of experience.

I would like to inquire whether this questionnaire has already been translated into Czech
and if there is a translated manual or guide available. Otherwise, I would like to request a

translation or information on where I could have this manual professionally translated.
Thank you very much for your response. Please contact me at my provided email if
necessary.

In what language/s do you plan to use the ProQOL?

Listed here are the languages in which the ProQOL is currently available
(see https://proqol.org/ProQol_Test.html). If you wish to use a language not listed
here, please select "Other" and specify which language/s.

Other: Czech language

The ProQOL measure may be freely copied and used, without individualized
permission from the ProQOL office, as long as:

You credit The Center for Victims of Torture and provide a
link towww.ProQOL.org; It is not sold; and
No changes are made, other than creating or using a translation, and/or replacing
"[helper]" with a more specific term such as "nurse."

Note that the following situations are acceptable:

You can reformat the ProQOL, including putting it in a virtual format

You can use the ProQOL as part of work you are paid to do, such as at a training: you just
cannot sell Does your use of the ProQOL abide by the three criteria listed above? (If yes, you
are free to use the ProQOL immediately upon submitting this form. If not, the ProQOL office
will be in contact in order to establish your permission to use the measure.)

Yes

Thank you for your interest in the ProQOL! We hope that you find it useful. You will
receive an email from the ProQOL office that records your answers to these questions
and provides your permission to use the ProQOL.

We invite any comments from you about the ProQOL and the experience of using it
at proqol@cvt.org. Please also contact us if you have any questions about using the
ProQOL, even if you noted them on this form. Note that unfortunately, our capacity
is quite limited so we may not be able to respond to your note: however, we greatly
appreciate your engagement.

the measure itse

PŘÍLOHA P III: POTVRZENÍ O SOUHLASU S POUŽITÍM ČESKÉ

VERZE PROQOL

Jarošová Darja

Komu:Klimesova Lucie

Po 27.11.2023 20:07
Dobry den,
ceskou verzi dotazniku ProQOL muzete pouzit. Urcite jeste pozadejte o souhlas puvodniho
autora.
Metodiky vyhodnocovani standardne neprekladame. Pokud metodika existuje, mel by ji
poskytnout autor.
https://socialwork.buffalo.edu/content/dam/socialwork/home/self-care-kit/compassion-
satisfaction-and-fatigue-stamm-2009.pdf
S pozdravem,
Darja Jarosova

Nahráno: 20.10.2025 Typ: Žádný Počet stažení: 0

Témata, do kterých materiál patří

Podobné materiály

18. Světová historiografie raného novověku B 03 - Mezinárodní vztahy v meziválečném období ZÁKLADY SOCIOLOGIE Počátky mnišství

Rozšířené hledání

Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!

Zaregistruj se

Facebook