DP-Klimešová-Lucie

Metodické doporučení pro poskytování psychosociální podpory ve zdravotnictví (2020)

doplňuje, že v rámci zlepšení pracovních podmínek a zajištění psychosociální podpory během

náročných událostí (úmrtí pacienta, hromadná neštěstí) jsou zaměstnavatelé povinni poskytovat

certifikovaná školení a peer programy zaměřené na podporu duševního zdraví.

Vévoda a kol. (2019) v rámci prevence zdůrazňují význam kontinuálního odborného

vzdělávání, které pomáhá nejen udržovat a rozvíjet odborné dovednosti, ale také lépe zvládat

stres a náročné situace profesního života. Vévodová a kol. (2016) se domnívají, že všeobecné

a praktické sestry, které mají možnost zúčastňovat se školení zaměřených na zvládání stresu

a věnují se kontinuálnímu vzdělávání či odbornému rozvoji, se cítí kompetentnější po profesní

stránce a lépe připravené čelit pracovním nárokům.

Duševní hygiena a její podpora

Dle poznatků Hosákové a kol. (2015) si sestry často nepřipouštějí své psychické obtíže

a považují se za zdravé.

34

Hosáková a kol. (2015) doporučují v rámci duševního zdraví sester zavést pravidelné

sledování standardizovanými nástroji (např. Mental Health Index) nebo stupnicí hodnocení

psychického zdraví. V rámci péče o duševní zdraví je vhodná duševní hygiena každého jedince,

která zahrnuje nastavení hranic, věnování se mimopracovním aktivitám a odpočinku,

zdůrazňuje Stamm (2010). Autorka také uvádí, že je klíčové sledovat své pocity a včas vyhledat

odbornou pomoc, jestliže se objeví příznaky vyhoření nebo sekundárního traumatického stresu.

Vévoda a kol. (2019) se připojují ke stejnému názoru a potvrzují, že pravidelné monitorování

symptomů vyhoření, případně sekundárního traumatického stresu, může hrát klíčovou roli

při zajištění vyšší kvality profesního života. Vévodová a kol. (2016) doplňují, že zavádění změn

musí být řízeno a plánováno ze strany vedení, neboť podpora a organizace ze strany vedení

vede k úspěšné realizaci požadovaných změn.

35

3 VÝZKUMNÁ ČÁST

Kapitola shrnuje metodiku provedené výzkumné studie a prezentuje její hlavní

výsledky.

3.1 Hlavní a dílčí cíle studie

Hlavním cílem bylo analyzovat kvalitu profesního života u zkoumaného souboru

praktických a všeobecných sester prostřednictvím standardizovaného dotazníku Professional

Quality of Life Scale (ProQOL) a ověřit souvislosti mezi jeho doménami (spokojenost

z pomáhání,

syndrom

vyhoření,

sekundární

traumatický

stres) a

vybranými

sociodemografickými faktory.

Dílčí cíle byly formulovány takto:

1. Zjistit úroveň spokojenosti z pomáhání u zkoumaného souboru praktických

a všeobecných sester a její rozdíly podle typu kvalifikace sestry.

2. Zjistit úroveň spokojenosti z pomáhání u zkoumaného souboru praktických