OSE_12

12.

1. Klasifikační systém k rozpoznání ošetřovatelských diagnóz „NANDA International“. Kategorie naplňování lidských potřeb jedincem/pacientem a jejich souvislost s FHP autorky Gordonové.

2. Holistický antropologický přístup ke studiu lidského těla ve zdraví a nemoci včetně jeho využití v ošetřovatelství a ošetřovatelské praxi.

1)

- Nanda International = NORTH AMERICAN NURSING DIAGNOSIS ASSOCIATION Internatinal

- ALIANCE 3 N (2001) – NANDA International, NIC, NOC = spolupráce mezi společenstvím NANDA a Centrem pro ošetřovatelskou klasifikaci a klinickou efektivitu Univerzity Iowa v USA

- cílem – poskytnout úplný systém klasifikace oš. fenoménů = terminologie tak, aby byla využitelná v klinické praxi

- oš.dg. publikovány ve dvouletých intervalech nakladatelstvím Wiley-Blachwell – NANDA International Nursing Diagnoses: Definitions and Classification

- klasifikace oš.intervencí a výsledků oš.péče – publikace Nursing Interventions Classification a Nursing Outcomes Classification – nakladatelství Mosby, každé 4 roky¨

-NANDA International – indetifikace problémů pacientů = oš. dg. = mezinárodní diagnostický systém, předkládá standardizované názvy oš.dg. s číselným kódem a jejich definicemi, přehled UZ, SF, RF – > potvrzení výskytu konkr. oš. dg. a stanovení diagnostického závěru -> podkladem pro rozhodnutí o vhodných oš. Intervencích

= asociace, odborné společenství, jehož posláním je podpora vývoje, zdokonalení, šíření a používání standardizované oš. Dg. Terminologie – oš.dg.

• Vznik 1982 z Mezinárodní konferenční skupiny – první prezidentkou Marjory Gordon

• 2002 Nanda International

• Taxonomie I, Taxonomie II

• Vývoj a výzkum dg. Pojmů – oš. profesionálové, informatici, statistici a další specialisté

• Periodika: International Journal of Nursing Terminologies and Classification

FHP – struktura ke sběru informací o pacientovi

Podmínky pro rozvoj oboru ošetřovatelství v USA ve 2. polovině 20. století byly motivací

k práci autorky Gordonové.

Kromě aktivit ve výboru NANDA se zaměřila také na přípravu účelné struktury pro sběr dat o pacientovi, který nazvala Funkční vzorce zdraví (Functional Health Patterns - FHP)

Gordonová FHP publikovala v roce 1974 a zařadila mezi ně těchto jedenáct vzorců zdraví:

- vzorec vnímání zdraví

- vzorec nutriční – metabolický

- vzorec eliminace

- vzorec aktivit – cvičení

- vzorec spánku – odpočinku

- vzorec poznávání – vnímání

- vzorec vnímání sebe sama – sebepojetí

- vzorec rolí – vztahů

- vzorec sexuálně- reproduktivní

- vzorec zvládání zátěže – odolnosti vůči stresu

- vzorec hodnot – víry (přesvědčení)

- Strukturu vzorců zdraví doporučovala využívat při posouzení stavu potřeb pacientů v rámci

1. kroku ošetřovatelského procesu.

- Posouzení stavu jednotlivých vzorců zdraví člověka/pacienta vede ke zjištění, zda si pacient/jedinec v dané zdravotní situaci dokáže saturovat své lidské potřeby optimálním způsobem. K analýze informací o pacientovi je podle Gordonové nutné znát optimální vzorce zdraví. Tedy to, jakým způsobem se člověk standardně a v souvislosti s věkem (vývojem), kulturou, pohlavím i faktory prostředí při naplňování potřeb chová.