3. Reformace a konfesionalizace
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
3. REFORMACE A KONFESIONALIZCE (POSTAVY A PROBLÉMY)
proces rozpadu a rozdělování katolické církve můžeme sledovat již od středověku
dělení jednoty a nespokojenost s církví má mnoho příčin a kořenů:
papežské schizma
z církve je instituce, ve které jde spíše o job a bohatství + moc
zkorumpovanost církve – za papeži stojí velké rody (Medicejové, Borgiové), kteří chtějí dosadit své lidi
z biskupství něco jako rodinné podniky -> kumulace rolí, malá péče, mnoho biskupů bez vysvěcení, mnohoobročnictví, úpadek morálních hodnot
nepřístojnosti v náb. životě – nezdravé uctívání ostatků, pověry atd.
rozdíl bohatství nižšího a vyššího kléru
kritizována kuriální daňová a správní praxe
nechuť k instituční církvi, mnozí se proto odvraceli od církve „viditelné“ a očekávali církev „neviditelnou“ (=podle devotio moderna Gerharda Groota z Deventeru - osobní a vnitřní zbožnost, která čerpá hlavní sílu z tichého rozjímání a přemýšlení o Kristově oběti)
např. Vilém z Ockhamu svojí „moderní filosofií“ soudil, že Bůh a člověk odděleni propastí a člověk se o Bohu dozví pouze to, co mu Bůh o sobě zjeví, zdrojem a základem vší víry je (stejně jako později i pro Luthera) výlučně Písmo svaté
nejasnost definice církve – nebylo úplně jasné, kterými církevními díly se řídit (Akvinský, Albert Veliký, Bonaventura atd.) -> stanoveno až na tridentském koncilu
nebyla pravidla pro vedení mše
i tak ale církev stále nositelkou kladných a charitativních hodnot (měla špitály, sirotčince atp., dokonce rostl zájem o svátky a slavnosti a bohoslužby byly nadále hojně navštěvovány
jako předstupně reformace je třeba uvést i humanismus a biblická studia reprezentovaný především Erasmem Rotterdamským (narozen 1496, syn duchovního a dcery lékaře, dostalo se mu vynikajícího vzdělání na humanistické škole v Deventeru a v kruhu kolem Groota, přijímá kněžské svěcení; věnuje se hum. studiím, navštěvuje Anglii (setkává se s Morem, Johnem Fischerem a Johnem Coletem – pod jeho vlivem orientace na hebrejštinu a řečtinu -> 1516 vydává první řecký kritický text Nového zákona; vykládá své myšlenky o reformě církve a teologie - odstranit zlořády, ale nedotknout se podstaty křesťanské víry, jeho reformní návrhy nacházely ohlas a budily naděje v celé Evropě; zpočátku s Lutherem sympatizuje, ale později se s ním rozchází -> na Erasmův spis O svobodné vůli Luther odpovídá spisem O nesvobodné vůli; 1530 působí na jednání Augšpurského sněmu a vybízí k pokoji a toleranci nové víry; umírá 1536 v Basileji
REFORMACE
reformaci lze brát jako 2. christianizaci, protože se klade daleko větší důraz na ortodoxii
reformace také proto, že lidem už nestačily současné hodnoty -> 1514-1517 svolán koncil, který měl řešit obročnictví, ale nepovedlo se, papež to nedodržoval
do čela reformace měli jít humanisté
tématem č. 1 byly odpustky = odpustek měl smazat vinu z nějakého činu (např. u zpovědi kasička, ze které se platila nějaká charitě = dobrý skutek; odpustky měly zkrátit čas v očistci; dochází ke kšeftování, zneužívání atd.)
reformované církve:
slovo boží je jediným pravidlem víry a života
větší důraz na boží svrchovanost nad světem
bohoslužby reformované církve se omezují jedině na kázání božího slova, společnou modlitbu a píseň -> z reformovaných kostelů odstraněny nejen všechny obrazy a sochy, ale i oltář a na hlavní místo byla postavena kazatelna
luterská církev zachovává mši, neruší zpověď (není nutný výčet hříchu) a eucharistie jen těm, kdo dosáhli rozhřešení
kalvinismus – dvojí predestinace: vědomí vyvolenosti je pro Kalvínovy stoupence nejsilnější hnací silou v každodenním křesťanském životě, dle Kalvína je takový člověk Bohem zavržen, ba dokonce Bůh chce zavrhnout určité lidi a naopak jiné svobodně předurčuje k milosti - kdo se zavírá ve víře ve slovo, nemá milost vyvolení (predestinaci vyčetl z neurčitých míst v Bibli, která jednostranně zabsolutizoval)
transsubstanciace: luteráni – chléb je tělo Ježíše, krev je víno, ale věřili ve všudypřítomnost Krista X kalvinisté – přítomnost Krista v okamžiku přijímání chlebu a vína (odmítli Lutherův pohled jako pohanské modlářství) X zwingliáni – pouze symbolická přítomnost Krista