3. Reformace a konfesionalizace
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
reformace se přenesla do řad zemských knížat -> vedla k vybudování evangelických zemských církví, od teď reformaci nařizovala vrchnost -> další vlna šíření nového učení, církevní otázka se stala politickou a byla projednávána na zemských sněmech
norimberský sněm 1522/23 - papež Hadrián VI. zavázal k reformování církve a jako protislužbu žádal provádění wormského ediktu (to se ale příliš nedařilo)
1529 říšský sněm ve Špýru:
znovu odhlasováno provádění wormského ediktu
proti němu také poprvé protestovali stavové hlásící se k nové víře – od tohoto sněmu tedy
nazýváni protestanty
Sasko, Braniborsko, Lüneburg, Hesensko, Anhaltsko a 14 říšských měst: Štrasburk, Norimberk, Ulm a Kostnice atd. - tito uzavřeli tajný spolek, hesenský hrabě Filip již v této době pomýšlel na politicky proticísařský spolek a navázal proto spojenectví se Švýcary
teologické rozepře mezi Lutherem a Zwinglim měly být odstraněny na rozpravě v Marburgu 1529 -> k uzavření spolku nedošlo z důvodu trvajících teologických neshod, hlavně v otázce večeře Páně (Luther - Kristus je v přijímání reálně přítomen, Zwingli - přijímání je pouze symbolem)
1530 sněm v Augsburgu:
za novověrce Filip Melanchton vypracoval vyznání víry Confessio Augustana (Augšpurská konfese) a předložil jej sněmu (Melanchton, humanista mezi reformátory, posilován Erasmem byl stále nakloněn k dohodě a nové učení vyložil tak, jako by prakticky neexistovaly rozdíly oproti staré církevní nauce, podle něj nebyl spor veden ani tak o otázky víry, jako o znovuzavedení přijímání podobojí pro laiky, odstranění placených a soukromých mší, zpovědní povinnosti, postních příkazů, klášterních slibů a biskupské jurisdikce)
císař zřídil pro každou stranu výbor, který měl vést jednání -> mluvčími byli Melanchton a Eck
katolickou základnou jednání Confutatio Confessionis Augustanae (Zamítnutí augsburské konfese) od Ecka
Luther (vyčítal Melanchtonovi přílišnou měkkost a ústupky) se sněmu kvůli klatbě nemohl účastnit -> sledoval průběh jednání z hradu Koburg a odtud písemně nabádal své stoupence
zůstalo 5 sporných bodů: kalich pro laiky, kněžské manželství, řeholní sliby, navrácení církevního majetku, který již stačila rozchvátit protestantská knížata, obětní charakter mše
v Augsburgu k dohodě nedošlo -> závěr říšského sněmu přesto vyhlásil jednání o náboženství za ukončená a požadoval od protestantů, aby do 15. dubna 1531 projevili ve sporných otázkách souhlas s katolickou naukou
Augspurské konfese neobsahovala zcela zřetelně důležité a rozporné body v nové nauce, přesně nevystihovala ani Lutherovy názory -> text byl Melanchtonem 1540 přepracován a stal se významným dokumentem pro luterskou větev církve
šmalkaldský spolek (protestantská knížata) a císař uzavřeli norimberský náboženský mír 1532