3. Reformace a konfesionalizace

LUTERÁNSTVÍ

Martin Luther (1483-1546)

• navštěvoval základní školu, v Magdeburku školu latinskou, 1501 nastoupil na univerzitu v Erfurtu (zde se v teologii a filozofii setkává s Ockhamovou via moderna)

• podle otcova přání se měl stát právníkem, ale 1505 se stal mnichem, vstupuje do augustiniánského kláštera, přijímá i kněžské svěcení a začíná vlastní teologické studium

• prožívá duchovní deprese a strach z opuštěnosti a zavržení od Boha. Představený kláštera

• Luther získává titul doktora teologie, 1512 přebírá biblickou profesuru a začíná přednášet na univerzitě ve Wittenberku

• důležitým bodem Lutherova života byl tzv. zážitek ve věži

• vnitřní přerod: při studiu Pavlovy epištoly Římanům mu vysvitl význam Boží spravedlnosti ne jako přísné soudcovské, ale jako spravedlnosti milosti, skrze kterou se Bůh dívá na hříšníka, a to díky Kristovu utrpení = v aktu spásy je tedy podle Luthera rozhodující pouze víra založená na příslibu v Písmu svatém -> pouhou vírou (sola fide) a pouze skrze Písmo (sola Scriptura) a jen díky Boží milosti (sola gratia) lze dojít spásy

• Luther tak nahradil celý středověký systém – nahradil to, že se musí dělat dobré skutky, aby došlo ke spáse tím, že stačí věřit a dobré skutky nejsou příčinou spásy, ale jejím důsledkem

• pro představu očistce to najednou znamenalo, že není potřeba různých pobožností (chození do kostelů, na poutě, v extrémech vstupy do kláštera, bičování se, postění se atd.), protože před Bohem jsou si všichni rovni

• 1517 odpustková kampaň:

  • vyhlášena papežem na popud Albrechta Braniborského – kostely nařízeny výběr odpustků

  • u nás pověřeni františkáni (i přes jejich odpor, museli prostě vybírat)

  • nakonec se zjistilo, že polovina peněz měla jít na přestavbu baziliky sv. Petra a druhá polovina šla do kapsy Albrechtu na splátku půjčky u Fuggerů (půjčil si, protože chtěl koupit mohučské arcibiskupství + taky si nastřádal moc odpustků do zásoby) -> poslední kapka, obrovská kritika

• 1517 Luther sepsal náměty k disputaci o odpustcích do svých 95 tezí, které se díky jeho příznivcům brzy rozšířily tiskem po celém Německu -> Albrecht (Luther mu narušoval slibný obchod) Luthera zažaloval v Římě -> 1518 proti Lutherovi a jeho „bludným tezím“ zahájen proces

• Friedrich Moudrý (saský kurfiřt a Lutherův pán) – díky němu Luther nebyl vyslýchán v Římě, ale na říšském sněmu v Augsburgu -> Luther prchl z Augsburgu a odvolal se k papeži a posléze i ke všeobecnému koncilu

• 1519 tzv. lipská disputace mezi Martinem Lutherem a Johannem Eckem - Luther se vyslovil proti pravomoci papeže na prodej odpustků a napadl samu existenci papežského primátu tím, že pro ni nenachází kořeny v Písmu + současně přednesl i pochybnosti o neomylnosti koncilů -> Eck odcestoval do Říma a proces s Lutherem 1520 obnoven -> Lutherovo učení bylo odsouzeno jako bludařství -> Luther bulou do klatby -> Luther bulu spolu s knihami kanonického práva veřejně spálil a odpověděl několika spisy vyzývajícími k obnově a reformě církve (Křesťanské šlechtě německého národa o zlepšení stavu křesťanstva, Zvěst o babylónském zajetí církve, O svobodě křesťanského člověka, O dobrých skutcích)

• 1520 římským císařem Karel V. - nepříliš vstřícné vztahy s papežem, předpoklady, že se postaví na stranu reformátora, ale ne

• 1521 Luther nejprve vyslechnut na říšském sněmu ve Wormsu (znovu jasně hájil své přesvědčení a byl ochoten uznat omyl pouze pod důkazy z Písma) -> Karel Lutherovu obhajobu odmítl, uznal stanovisko církve a uvrhl na něj říšskou klatbu – wormský edikt

• Luther unesen do bezpečí hradu Wartburgu, aby unikl pronásledování

• Lutherovo učení se rychle šířilo a nacházelo v německém prostředí netušený ohlas (řeholníci a řeholnice, kněží vstupovali do svazku manželského, opouštěli své kláštery, napadání kněží atd.)

• proticírkevní atmosféra (obrazoborectví atd.) přiměla Luthera 1522 opustit hrad -> začal ve Wittenbergu kázat

• vystoupil proti Tomáši Müntzerovi (Lutherův žák, vůdce selské války, snažil se sjednotit síly v Německu) - hlásal, že Bůh se nezjevuje pouze Písmem, nýbrž i „vnitřním světlem a duchovním slovem“ -> Müntzer pobízel k vyhubení nekřesťanské vrchnosti a chtěl vše společné (předchůdce komunismu?), po selské válce 1525 popraven

• Luther vyžadoval írkevní poslušnost (na rozdíl od Kalvína, který prohlašoval právo odporu proti „bezbožné“ vrchnosti v určitých případech za náboženskou povinnost)

• luterská církev je světské moci podřízena X kalvínská reformovaná církev usiluje o nezávislost na ní, ale aktivně zasahuje do veřejného života

• říšští rytíři pod vedením Hanse von Sickingena X církev:

  • napadli trevírského arcibiskupa, zplundrovali jeho statky a vesnice

  • 1524 vstoupili do boje i sedláci -> vypracovali své požadavky do podoby „12 artikulů všeho sedláctva“ a předložili je Lutherovi k posouzení -> ten je vyzval k zachování míru a trpělivosti a vyzval knížata a pány, aby vyšli sedlákům vstříc

  • sedláci žhářství a agrese -> Luther se postavil na stranu vrchnosti a šel do ozbrojeného útoku proti selským houfům

  • selská válka skončila ničivou porážkou sedláků