3. Reformace a konfesionalizace
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
1541 sně v Řežně - mělo dojít k dohodě mezi katolíky a protestanty -> jednání ztroskotalo na učení o svátostech a církvi, císař nabyl vědomí, že smíru lze nyní dosáhnout jedině zbraněmi -> vypověděl válku šmalkaldskému spolku -> Karel sice vyhrál, ale reformace se šířila dál (1546 zemřel v Eislebenu Martin Luther)
Karel deklaroval tzv. Augsburský interim - dovoloval protestantům kalich a laikům kněžské manželství, co do nauky byl ale katolický -> negativní odezvy, knížecí povstání
Karel prchl a do války se dostává jeho bratr Ferdinand -> uzavře s protestanty 1552 pasovskou úmluvu (tolerance náboženství), která vedla 1555 k augsburskému míru = katolíci a luteráni tímto v říši rovnoprávní (ne kalvinisté, novokřtěnci atd.), praxí se stalo cuius regio, eius religio
ŠÍŘENÍ LUTERÁNSTVÍ
Severní Evropa
během 20. a 30. let 16. století se luterství rozšířilo do severní Evropy, kde si – na rozdíl od ostatních evropských zemí – získalo vedoucí postavení
přijetí nové víry zde nebylo spontánní vůlí lidí, ale politikou, která lidem nové náboženství nadiktovala
Dánsko
Už dánský král Kristián II. (1513-1523) byl pro reformaci (pod vlivem Karlstadta, který strávil roku 1520 několik týdnů v Kodani), ale narazil na odpor šlechty a duchovních. Útěkem 1523 poskytl trůn Fridrichu I. (1523-1533) -> ten musel katolicky smýšlející šlechtě slíbit, že nepodnikne žádné proticírkevní kroky, sám však později nové víře nakloněn toleroval protestantská kázání a dokonce jmenoval vlastním kaplanem protestantského kazatele. 1527 vyhlásil toleranci luteránství na sněmu v Odesne. Dánská reformace plně proběhla za Kristiána III. (1533-1559). Nový církevní řád zpracoval Lutherův spolupracovník -> velká část církevního majetku připadla koruně, biskupové byli nahrazeni superintendenty, kteří byli posléze biskupy opět nazýváni, ale o apoštolské sukcesi zde nemůže být řeč (= nepřetržitá kontinuita úřadu od 12 apoštolů). Do Norska, které bylo spojeno s Dánskem, proniká reformace od roku 1536 a od roku 1539 i na Island.
Švédsko
Ve Švédsku, které bylo od roku 1521 nezávislé na Dánsku, se reformační povědomí rozšiřuje díky Olausi a Lorenzovi Petri (studovali ve Wittenbergu) + osobní zájem krále Gustava Wasy, který doufal, že reformace mu napomůže k upevnění vlastní moci a nezávislosti na Dánsku -> 1527 vyhlásil svobodu nekatolického kázání a vynutil si, aby církevní majetek připadl trůnu -> církev postavena pod královskou moc -> král obsazoval církevní posty, zároveň ponechal katolické ceremoniály (konzervativní charakter), zachována i biskupská titulatura. Protože si staří biskupové zachovali vliv - reforma velmi pomalu. Lidé se zpočátku proti nové víře bouřili (1529 povstání v Smaland), luterství proto mohlo zakořenit až v další generaci.