3. Reformace a konfesionalizace

Kalvínově reformaci a vznikla tam reformovaná církev (Church of Scotland), která přijala nejen reformované učení, ale i presbyterní zřízení

• Alžběta I. (1558 – 1603) vrátila Anglii opět k protestantismu, po stránce teologické a liturgické se však Alžběta snažila udržovat střední cestu mezi katolictvím a puritánstvím

• v Anglii tedy vznikly dvě odlišné evangelické církve - obě měly reformované učení, ale anglikánská církev biskupské zřízení (katol. rysy jí zůstaly i v liturgii a projevech zbožnosti) X skotská zřízení presbyterní

• Anglie s Nizozemím (tehdy nejdůležitější námořní mocnosti) přenesly kalvinismus do zámořských zemí

RAKOUSKÉ ZEMĚ

• kalvinisté vlivní pouze v Horních Rakousích, zástupci jednali aktivně s nekatolickými stavy českými nebo uherskými

• 1608 střetnutí mezi katolicismem a protestantismem (Rudolf II. x Matyáš) -> Rakousy stály za kalvinisty, kterým nic nebránilo v souladu s vírou postavit se panovníkovi -> protestantští stavové dosáhli potvrzení náboženských svobod (Majestát na náboženskou svobodu)

UHRY

• kalvinismus přijala převážně šlechta v Podunají, Potisí a v Sedmihradsku a uherské měšťanstvo, střediskem město Debrecín

• kromě toho se zde uchytili ještě trinitáři

• ke konci 16.století se začala opět prosazovat katolická církev ->postup protireformace byl počátkem 17. století na čas zastaven povstáním Štěpána Bočkaje 1604 – 1606 - Bočkajovi, který byl kalvín, byla sněmem 1604 svěřena vláda v Sedmihradsku i Uhrách a zároveň byla vyhlášena náboženská rovnoprávnost katolíků a evangelíků -> v této cestě pokračovali i Gabor Bethlen a Jiří Rákóczi

BRANIBORSKO-PRUSKO

• za Jana Zikmunda (1609 – 1618) došlo ke změně náboženství v zemi - 1613 přešel ke kalvinismu, nechal zredigovat nové kalvínské vyznání víry a 1614 vydal edikt Confessio Sigismundi, který se týkal veškerého obyvatelstva v zemi -> narazil na odpor, takže musel vydat revers, kterým se povolovala luteránům náboženská svoboda podle Augšpurské konfese + uznal i katolictví

• čin Jana Zikmunda znamenal první zavedení tolerance na německé půdě pro luterány a katolíky v kalvínském knížectví

• kalvínské vyznání kurfiřtovi nijak nebránilo, aby během 30-tileté války nepodporoval katolické Habsburky (např. volbou Ferdinanda II. němec. králem r. 1619)

• 1641 vyhlásilo Braniborsko neutralitu

POLSKO

• reformace ve 20. letech 16.století nejdříve mezi německým měšťanstvem v Prusích, v Krakově a Poznani za vlády Zikmunda II. Augusta (1548 – 1572) v Polsku stoupence čtyř protestantských vyznání: kalvíni, luteráni, bratři, katolíci

• 1570 se luteráni, kalvíni a čeští bratři dohodli na společném znění vyznání víry -> nedosáhli dohody o jednotném kultu ani organizaci

• po tridentském koncilu šlechta konvertovala zpět ke katolictví, luteráni i kalvíni byli zbaveni všech vyšších úřadů a nové jim již nebyly udělovány

• konec 16. a zač. 17. stol. znamenal úpadek protestantismu, protestantští kazatelé museli opustit zemi