3. Reformace a konfesionalizace

NOVOKŘTĚNCI

• hnutí vzniklo ze Zwingliho žáků -> 1526-46 po porážce německé selské války Morava evropským centrem novokřtěnců (jižně od Brna, centra novokřtěnců: Břeclav, Rosice, Slavkov)

• šlechta na Moravě jejich příjetím demonstrovala svojí suverenitu v otázkách náboženství a zároveň jí přinášeli pro svou pracovitost nemalé hospodářské zisky; Jan z Dietrichštejna je přijal na svých statcích jako první

• schopní řemeslníci a zemědělci - chovatelé ovcí, propagace zvýšené specializace v řemeslech (hrnčířství, vinařství)

• izolace od společnosti: a) německý jazyk, b) cechy nechtěly konkurenci, omezení přístupu do měst -> byli ve vesnicích

• byli vyhnáni 1622

TRIDENTSKÝ KONCIL

• 1545-1563

• zasedal (se dvěma přestávkami) v severoitalském městě Tridentu

• po přerušení řezenských jednání o sjednocení byl Pavel III. znepokojen pronikáním protestantismu do Itálie – snahy už před 1545, ale neúspěchy, až po míru s Františkem I. zahájení koncilu

• svolal papež Pavel III. z císařského popudu Karla V. - ten se oproti papeži se také snažil o znovusjednocení víry v německých zemích, protože to nejlépe odpovídalo jeho potřebám centralizace moci + chtěl, aby se vyjádřili protestanti - během 2. zasedání koncilu v letech 1551–1552 byli protestanti dvakrát pozváni a koncil vydal záruky pro bezpečnost reformátorských vyslanců, bylo jim nabídnuto právo diskutovat, avšak upřeno hlasování

• koncil zasedal v 25 zasedáních, avšak celá polovina z nich byla věnována slavnostním vyhlášením

• erasmiánství – snaha obnovit církev (řády) v duchu Písma a vojensky cestu nevyhrocení

• cíl:

  • reagovat na vznik protestantství (nejdříve měla být zlomena vojenská moc šmalkaldského svazu a

pak se měl konat koncil za účasti protestantů) + snaha o nápravu katolické církve s tím, že by

nebyly vytvořeny další konfese

• definovat nauku katolické církve a připravit reformu církevní discipliny a správy

• řešení:

  • koncil upřesnil katolickou věrouku, formuloval nové zásady přístupu k životu a poslání kněze

  • uznal nejvyšší autoritu papežské moci a omezil hromadění církevních úřadů v rukou jedné osoby

  • každý katolický duchovní byl povinen složit vyznání víry, jímž vyjádřil a potvrdil svou katolickou

pravověrnost

• nad výchovou nových kněží bděli biskupové, kterým podléhaly školy - tzv. biskupské semináře

• konec zneužívání církevní moci a zavedení disciplinární reformy (zahrnovala odpustky, stav řádů,

vzdělání kléru, rezidence biskupů a zákaz soubojů)

• největší péči věnuje koncil svátostem. Koncil stvrzuje svátostnou povahu sedmi svátostí a označuje eucharistii za účast na skutečné Kristově oběti, kdy je chleba a víno proměněno v tělo a krev Krista

dochází ke konfesionalizaci hlavních táborů: katolíci: Řím + Itálie, Španělsko, Rakousko, Bavorsko