3. Reformace a konfesionalizace
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
ŠÍŘENÍ KALVINISMU
došlo ke sblížení zwinglianismu a kalvinismu - 1549 podepisují Jan Kalvín a Jindřich Bullinger, (nástupce Ulricha Zwingliho) -> zabezpečují jednotu evangelických církví, po Kalvínově smrti obě církve splynuly
věroučné knihy: Helvetská konfese 1566 (napsaná Bullingere)
Heidelberský katechismus 1562 (vyhýbá se polemice s luterstvím, neobsahuje zásadu predestinace a nehovoří o večeři Páně)
falcký katechismus (vznikl z popudu Jindřicha Zbožného)
šíření započala ženevská akademie
ze Ženevy se rozšířila reformace ještě za Kalvínova života po Švýcarsku, do západního Německa (Porýní), Francie, Itálie, Nizozemí, Anglie a Skotska, také v Polsku a Maďarsku
FRANCIE
kalvíni jako hugenoti (= spříseženci), nakonec se změnili v politickou stranu
vůdci admirál Coligny a princové Ludvík a Antonín de Condé z rodu Bourbon – Vendôme X katolická strana a v čele šlechtická rodina de Guise
1562 vypukla náboženská a občanská válka (hugenotské války 1562 – 1574):
za Karla IX. (1560 – 1574), za něhož vedla poručnickou vládu Kateřina Medicejská, se připravovalo
usmíření, které mělo být zpečetěno svatbou protestantského vůdce Jindřicha Navarrského se sestrou Karla IX., Markétou z Valois
Kateřina a Guisové využili příležitosti v bartolomějské noci z 23. na 24. srpna 1572 a nechali
vyvraždit přítomné hugenoty, padl za oběť také Coligny + hromadné vraždy hugenotů v provinciích
Jindřichem III. (1574 – 1589) vymřela dynastie Valois a k vládě se dostali Bourboni -> dědicem trůnu Jindřich Navarrský, vůdce hugenotů -> jako Jindřich IV. (1589 – 1610) si musel nástupnictví vykoupit přestupem ke katolictví
nantský edikt 1598 - hugenotům povolena omezená náboženská svoboda, Francie zůstala
katolická, ale vliv hugenotů byl značný
až absolutistické království za Ludvíka XIV. (1643 – 1715) nantský edikt r. 1685 zrušilo a požadovalo návrat ke katolictví (více než 200 000 hugenotů uprchlo pro víru z Francie - do Nizozemí, Anglie a německých zemí)
protestanti ve Francii dostali náboženskou svobodu až za osvícenství v polovině 18.stol. (tzv. toleranční edikt) -> skutečnou rovnoprávnost evangelíkům a svobodné vyznávání jejich víry přinesla až VFR, Napoleonův občanský zákoník a definitivně 1830
NIZOZEMÍ
politický odpor ke Španělsku (x Habsb.) vedl k rozpoutání války za svobodu (1566 – 1609)
kalvinisté byli posilováni franc. hugenoty, kteří se sem uchylovali před pronásledováním, 1562 – 66 řádila v Nizozemí inkvizice a naopak desetitisíce kalvinistů uprchlo do Anglie
1566 vyústilo v lidové povstání, při kterém byl zničen církevní majetek a bořeny chrámy a kostely
do Nizozemí vtrhla španěl. armáda + vévoda z Alby – vraždění, rabování -> 1572 povstaly severní provincie pod vedením Viléma Oranžského, který přestoupil z luteránství ke kalvínství
1572 uzavřena tzv. gentská pacifikace (svobodné vyznávání kalvinismu v provinciích Holland a Zeeland a zároveň zakazovalo podnikat násilné kroky proti katolismu v ostatních částech země)
1579 založilo 7 severních provincií a 3 jižní města Utrechtskou unii
1609 kalvinismus státním náboženstvím v severním Nizozemí, zatímco španělské jižní provincie zůstaly katolické
ohniskem kalvínské vzdělanosti se stala univerzita v Leidenu
počátkem 17. století rozděleno na dva směry – remonstranty (Arminius) a kontraremonstranty (Gomarus), které se navzájem pronásledovaly -> až po skončení 30-tileté války 1648 se náboženské poměry v zemi ustálily a zavládla zde náboženská svoboda -> rozhodující postavení měla sice reformovaná církev (kalvinisté), ale v zemi se trpěli i remonstranti a katolíci