3. Reformace a konfesionalizace

ŠÍŘENÍ KALVINISMU

• došlo ke sblížení zwinglianismu a kalvinismu - 1549 podepisují Jan Kalvín a Jindřich Bullinger, (nástupce Ulricha Zwingliho) -> zabezpečují jednotu evangelických církví, po Kalvínově smrti obě církve splynuly

• věroučné knihy: Helvetská konfese 1566 (napsaná Bullingere)

Heidelberský katechismus 1562 (vyhýbá se polemice s luterstvím, neobsahuje zásadu predestinace a nehovoří o večeři Páně)

falcký katechismus (vznikl z popudu Jindřicha Zbožného)

• šíření započala ženevská akademie

• ze Ženevy se rozšířila reformace ještě za Kalvínova života po Švýcarsku, do západního Německa (Porýní), Francie, Itálie, Nizozemí, Anglie a Skotska, také v Polsku a Maďarsku

FRANCIE

• kalvíni jako hugenoti (= spříseženci), nakonec se změnili v politickou stranu

• vůdci admirál Coligny a princové Ludvík a Antonín de Condé z rodu Bourbon – Vendôme X katolická strana a v čele šlechtická rodina de Guise

• 1562 vypukla náboženská a občanská válka (hugenotské války 1562 – 1574):

  • za Karla IX. (1560 – 1574), za něhož vedla poručnickou vládu Kateřina Medicejská, se připravovalo

usmíření, které mělo být zpečetěno svatbou protestantského vůdce Jindřicha Navarrského se sestrou Karla IX., Markétou z Valois

• Kateřina a Guisové využili příležitosti v bartolomějské noci z 23. na 24. srpna 1572 a nechali

vyvraždit přítomné hugenoty, padl za oběť také Coligny + hromadné vraždy hugenotů v provinciích

• Jindřichem III. (1574 – 1589) vymřela dynastie Valois a k vládě se dostali Bourboni -> dědicem trůnu Jindřich Navarrský, vůdce hugenotů -> jako Jindřich IV. (1589 – 1610) si musel nástupnictví vykoupit přestupem ke katolictví

• nantský edikt 1598 - hugenotům povolena omezená náboženská svoboda, Francie zůstala

katolická, ale vliv hugenotů byl značný

• až absolutistické království za Ludvíka XIV. (1643 – 1715) nantský edikt r. 1685 zrušilo a požadovalo návrat ke katolictví (více než 200 000 hugenotů uprchlo pro víru z Francie - do Nizozemí, Anglie a německých zemí)

• protestanti ve Francii dostali náboženskou svobodu až za osvícenství v polovině 18.stol. (tzv. toleranční edikt) -> skutečnou rovnoprávnost evangelíkům a svobodné vyznávání jejich víry přinesla až VFR, Napoleonův občanský zákoník a definitivně 1830

NIZOZEMÍ

• politický odpor ke Španělsku (x Habsb.) vedl k rozpoutání války za svobodu (1566 – 1609)

• kalvinisté byli posilováni franc. hugenoty, kteří se sem uchylovali před pronásledováním, 1562 – 66 řádila v Nizozemí inkvizice a naopak desetitisíce kalvinistů uprchlo do Anglie

• 1566 vyústilo v lidové povstání, při kterém byl zničen církevní majetek a bořeny chrámy a kostely

• do Nizozemí vtrhla španěl. armáda + vévoda z Alby – vraždění, rabování -> 1572 povstaly severní provincie pod vedením Viléma Oranžského, který přestoupil z luteránství ke kalvínství

• 1572 uzavřena tzv. gentská pacifikace (svobodné vyznávání kalvinismu v provinciích Holland a Zeeland a zároveň zakazovalo podnikat násilné kroky proti katolismu v ostatních částech země)

• 1579 založilo 7 severních provincií a 3 jižní města Utrechtskou unii

• 1609 kalvinismus státním náboženstvím v severním Nizozemí, zatímco španělské jižní provincie zůstaly katolické

• ohniskem kalvínské vzdělanosti se stala univerzita v Leidenu

• počátkem 17. století rozděleno na dva směry – remonstranty (Arminius) a kontraremonstranty (Gomarus), které se navzájem pronásledovaly -> až po skončení 30-tileté války 1648 se náboženské poměry v zemi ustálily a zavládla zde náboženská svoboda -> rozhodující postavení měla sice reformovaná církev (kalvinisté), ale v zemi se trpěli i remonstranti a katolíci