3. Reformace a konfesionalizace

Střední a východní Evropa

Prusko - 1525 přeměněno z řádového území na světské vévodství (pod polskou svrchovaností) velmistrem Albrechtem Braniborským a provedlo církevní reformu

Pobaltí - reformace nejprve v Rize, 1539 zvolen evangelický biskup -> rozhodnut přechod Livonska a Estonska k luteránství, Kursko také přijalo luterství a bylo z něj vytvořeno světské vévodství pod polskou svrchovaností. Zbývající území si mezi sebou rozdělilo Švédsko, Dánsko, Polsko a Rusko.

Polsko-litevský stát - rozličná vyznání, židovská komunita, katolíci a v bývalých ruských državách pravoslavní + v 16. století i protestantismus (nejdříve luterství, které oslovilo především šlechtu).

Maďarsko – reformace zasáhla města i šlechtu, nejprve určována wittenberským směrem; hlavní vliv zde měl Matyáš Biró, Melanchtonův přítel. Později se přikláněl spíše ke švýcarskému směru (kalvínský = reformovaný), přesto v Maďarsku nedošlo k vytvoření žádné protestantské církve.

Sedmihradsko - 1571 uzákoněny 4 konfese: katolická, luterská, reformovaná a unitáři (nejednotný protestantský proud)

Čechy

• k Lutherovu učení se u nás přidala německá šlechta -> lákaly hmotné výhody spojené s reformací, bylo pohodlné mít a jmenovat vlastní duchovní, kteří nepodléhají konzistoři, a připojit záduší k vlastním majetkům

• Luther byl proti Husovu upálení, byl mu zaslán Husův spis De ecclesia -> Luther zaslal českým utrakvistům reformní návrh ve dvou spiscích (povzbuzoval Čechy, aby dokončili, co již dávno v husitské době začali a rozvinul organizační návrh pro utrakvistickou církev - vybízel Čechy, aby si vytvořili samostatné církevní zřízení tím způsobem, že každá obec si sama zvolí kněze a ti si zvolí své představené -> vzbudilo nadšení)

• rehabilitace českých zemí (15./16. století - Evropa nás izoluje, Češi jsou pokládáni téměř za heretiky) -> české země lepší postavení - podkladem je Lutherovo učení

• luterství kromě šlechty přijímali i kantoři a městští písaři

• selský lid přešel k luteránství, pokud tak volil jeho pán

• luterství brzy proniklo do Severních Čech, hlavně do měst horních (v Jáchymově s úspěchem působil Jan Mathesius), v Praze pak v kostele sv. Kříže P. Michal, brzy odpadla od katolictví i Jihlava přičiněním Pavla Sperata

• luterství pronikalo Moravou až do Slezska

• Morava byla prostorem pro setkávání různých náboženských proudů reformace -> klima Moravy 1. pol. 16. stol. podstatně tolerantnější než Polsko (katolíci, postupně některé reformační proudy), rakouské země (x Tyroly + jižní Německo - kolébka novokřtěnství)

• moravské toleranci se blížilo Sedmihradsko (Z a V křesťanství + islám), tolerantní bylo i Nizozemí

• 20./30. léta - 60. léta 16. století – náboženská snášenlivost (Morava se neúčastnila 1. stavovského odboje 1546/7) -> vysoká míra moci stavů na Moravě, do 60. let šlechta garantuje náboženskou snášenlivost, Morava výše než říšské země po augšpurském míru (čí vláda, toho víra)

• přibylo nepřátelských postojů k obrazům, vzývání svatých, klanění se oltářům atd.

• názor utrakvistů: zpočátku ani tak neholdovali nové nauce, jako její protipapežské orientaci; prosazeno na sjezdu duchovních v Hromnicích 1524 přijetí dvaceti článků o církevní správě, kostelních řádech i o otázkách věroučných -> mše svatá jako oběť byla nahrazena večeří Páně (památkou oběti Kristovy) -> utrakvisté se částečně vymanili z katolického biskupského vlivu -> brzy pominulo nadšení a mnohým se zastesklo po starých zvycích a obyčejích (formálně zrušeny artikule hromničného sjezdu, konzistoř zaujala rázné stanovisko a zejména trvala na tom, že nikdo nemůže být knězem bez řádného biskupského svěcení

• názor JB: v 1. polovině 16. století inklinovala k luterství, ke spojení nikdy nedošlo, 2. polovina a hlavně konec 16. století orientace na kalvinisty (členové studovali v Heidelbergu a Ženevě)

• Ferdinand I.:

  • přestože papež roku 1462 kompaktáta zrušil, dohodla se česká šlechta, že je bude nadále uznávat jako zemský zákon -> Kutnohorská smlouva

  • při volbě Ferdinanda I. na český trůn kladen nárok i na to, aby se nový král zavázal k zachovávání kompaktát + splatil půlku státního dluhu (kompaktáta se ovšem vztahují pouze na povolení kališnické víry coby konkurentky katolictví, čehož král později využívá proti novým reformačním proudům i Jednotě bratrské - bratři s Lutherem nesouhlasili v otázce eucharistie a jejího významu, i v pohledu na další svátosti)

  • luterství stálo mimo zákon

  • luterství blízké hlavně německy mluvícím oblastem (obě Lužice a Krušnohoří, ale i Slezsko a na jižní Moravě Jihlava a Znojmo)

  • od 30. let se u nás objevují snahy o nové uspořádání náboženských poměrů a uznání nových směrů - oproti tomu Ferdinand by samozřejmě rád viděl jednu „církev obecnou“

  • Turci obnovili v roce 1543 ofenzívu v Uhrách -> protestantské české stavy využily situace (král potřebuje schválit daně) k náboženské reformě -> král návrh odmítl s odkazem na kompaktáta, která má dle slibu zachovávat a která by tímto byla porušena

  • 1546/1547 během šmalkaldské války Ferdinand chtěl táhnout do Německa na pomoc Karlovi, ale stavy odmítají službu králi -> po skončení š. války neměli stavy spojence, král je potrestal (pár poprav a sebrání majetků) – dbal na to, aby sankce nebyly motivovány jasně nábožensky (pro souzení stavů sestavuje komisi nejen z katolíků)

  • Ferdinand se snaží upevňovat katolickou církev -> obsadil pražské arcibiskupství (1561 Antonín Brus z Mohelnice), snažil se o budování vyšších katolických vzdělávacích institucí, 1555 zřízeno Klementinum (měla být konkurencí pro utrakvistickou univerzitu)

  • 1564 povolení od papeže přijímat v Čechách podobojí (Ferdinand to chtěl kvůli schválení Maxmiliána na trůn)

  • kromě jezuitů působili protireformačně i starší řády: benediktýni (Sázava), premonstráti (Louka, Teplá), cisterciáci (Sedlec, Vyšší Brod), křížovníci, žebravé řády