OSE_14

k popisu, interpretaci životních zkušeností a jejich popis a pochopení.

• Kvalitativní výzkum se vyznačuje přístupem ke zevšeobecňování dle subjektivního vnímání

a interpretace lidské činnosti, analýzou výpovědí intuitivním způsobem.

• Využíván je v případech, kdy zkoumáme život lidí, historii, chod organizací, společenské procesy

• Prováděn je nejčastěji jako intenzivní, dlouhý kontakt s terénem, či životní situací. Závěry tohoto výzkumu jsou specifickým vyprávěním o činech i myšlenkách respondentů.

• během provádění kvalitativního výzkumu pracujeme s malým počtem respondentů.

• Oproti kvantitativnímu výzkumu se v kvalitativním výzkumu uplatňují induktivní metody, je náročný na čas, vědomosti, dovednosti badatele.

• Kvalitativní výzkum využívá hloubkových individuálních rozhovorů, skupinových rozhovorů apod.

V ošetřovatelství je značně kvalitativní výzkum uplatňován, jelikož umožňuje vědecký

přístup k ověřování činností, úroveň, účinnost interakce v ošetřovatelské péči, holistický

obraz pacienta, jeho prožívání, naděje, utrpení apod. Zaměření kvalitativního výzkumu

je široké a komplexní, usuzování dialektické a induktivní, vytváří teorie a hypotézy,

využívá pozorování a komunikaci, individuální interpretaci.

Výhody kvalitativního výzkumu:

• vyžaduje propojení různých strategií využívaných ke sběru dat (např. triangulace);

• je flexibilní, umožňuje přizpůsobit se novým informacím v průběhu sběru dat;

• je holistický, snaží se o porozumění celku;

• vyžaduje průběžné analyzování dat a poté formulaci dalších postupů a rozhodnutí, kdy sběr dat končí;

• výzkumníci se stávají přímými účastníky výzkumu (jsou jeho součástí)

Konkrétní kroky nutné k realizaci kvalitativního výzkumu

Název fáze Co je potřeba uvést v závěrečné práci

Úvod/příprava

Předběžné stanovení cílů a výzkumných otázek. Je třeba zvolit hlavní tematickou linii (někteří autoři hovoří o tom, že je třeba „uplést tenkou červenou nit“), která se bude prolínat celou výzkumnou zprávou, respektive závěrečnou prací. Nejprve je třeba srozumitelně vyložit: o čem výzkum bude (viz úvodní kapitoly), proč je v kontextu dané vědecké disciplíny významný, jaké nálezy budou představeny, případně jaké teorie budou rozvíjeny, a jak bude text strukturován. Doporučuje se držet věcného tónu – nestavět do popředí osobní zaujetí autora, do popředí by mělo vystoupit téma samotné (Šeďová, Švaříček, 201350).

Přehled (rešerše literatury)

Provedení přehledu (rešerše) literatury týkající se zkoumaného fenoménu. Zdůvodnění relevance jednotlivých zdrojů. Tento krok je klíčovou součástí výzkumné práce, kdy výzkumník shromažďuje potřebné informace týkající se již proběhlých výzkumů v dané problematice. Díky patřičné rešerši může navázat na zjištění jiných výzkumníků a současně vytváří teoretickou základnu o zkoumaném fenoménu aj. (Mareš, 201351). Více viz kapitola o vyhledávání informací a PICO otázce.