OSE_14

spolehlivosti

výsledků

zajišťuje se standardními postupy, zjišťuje se statisticky (validita, reliabilita); výzkum lze zopakovat problematická - výsledky jsou subjektivní; zajištění pomocí triangulace dat, metod, výzkumníků, teorie (interpretace údajů několika výzkumníky, porovnání podobných výzkumů, podobných jedinců v podobném kontextu, použití více metod, schválením závěrečné zprávy účastníky)

výsledky

podoba závěrečné zprávy

zobecnění výsledků na populaci, zjištění zákonitostí;

stručná, výstižná výzkumná zpráva, dle zažité struktury: 1/ výzkumný problém, 2/ metodologie, 3/ analýza dat, 4/ diskuse výsledků

vysvětlování chování lidí v určitém kontextu; detailní, interpretativní či jen deskriptivní zpráva, hluboké vyprávění platnost výsledků snaha o platnost pro celou populaci platnost pro danou třídu, žáka, školu význam predikce, zákonitosti deskripce, porozumění, smysl

Metody kvalitativního výzkumu:

• hloubkový rozhovor

• jednou z typických metod, které jsou využívané v kvalitativním výzkumu

• pro tento druh rozhovoru je potřeba sestavit si scénář s otázkami. Těch však není třeba se striktně držet, ale můžeme přímo reagovat na odpovědi respondenta.

• Rozhovor je dobré si nejdříve vyzkoušet a případně scénář ještě upravit, než se začneme dotazovat konkrétního uživatele

• Kontextový rozhovor

• probáhá přímo v prostředí, kterého se rozhovor týká (snaha lépe pochopit chování uživatelů, odhalit jejich problémy a potřeby)

• Kontextový rozhovor může také být součástí některých dalších výzkumných metod — například pozorování nebo stínování.

• Pozorování

• Metoda, která nám poodhalí i další uživatelovy problémy

• Do pozorování může výzkumník zasahovat, pak se jedná o zúčastněné, při nezúčastněném pozorování nemusí uživatel o výzkumníkovi ani vědět. Stejně tak můžeme uživatele sledovat v reálném čase, či zpětně z videozáznamu

• Stínování

• V případě, kdy výzkumník doprovází sledovaného v jeho přirozeném prostředí a sám si zkouší participantovy běžné činnosti, jedná se o tzv. stínování.

• může probíhat dlouhodobě i jednorázově. Po jeho provedení probíhá rozhovor se sledovaným, kde se výzkumník doptává na poznámky, co si udělal během stínování

Kategorie kvalitativního výzkumu:

• Účelem tvorby kategorií je redukovat data na menší jednotky

• Nejčastěji využívaným přístupem je vyvinutí kategoriálního systému a poté kódování dat podle kategorií.

• Předběžný kategoriální systém je někdy navržen již před začátkem sběru dat, ale častěji vzniká až v průběhu analýzy dat až po podrobném prozkoumání dat

• Vývoj kvalitního kategoriálního systému zahrnuje pečlivé pročtení dat se zaměřením se na identifikování skrytých pojmů/myšlenek a jejich vztahů.

• Výzkumníci, jejichž cílem je provést primárně popis mají sklon vytvářet konkrétní kategorie

• Konrétně se nejčastěji jedná o kategorizaci pomocí kodování anebo prezentaci a interpretaci dat