Antická filosofie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
ANTICKÁ FILOSOFIE
Předpoklady ke vzniku filosofie v antickém Řecku
Politicko - sociální podmínky
člověk bydlí ve městech (polis), je svobodný, jeho cíl je blaho obce
člověk je spolutvůrce své obce, nese zodpovědnost za svou obec.
Politické boje v rámci diskuse
mořeplavby, obchod, setkání s novými kulturami
Kulturně - náboženské předpoklady
Homérské básně: - modely života, materiál k reflexi, každý Řek je zná
mají vnitř. děj – vše má svou motivaci, svůj důvod => touha lidí tázat se, hledat příčiny
Mýty – snaha vysvětlit smysl univerza (chaos – uspořádání – svět)
- místo člověka v tomto celku (odlišné od ostatního co patří k celku)
- nejsou vysvětlení počátku, ale svědectví o smýšlení, reflexi, zkušenosti člověka o sobě
- svět nevzniká ex nihilo, ale uspořádáním chaosu
- předchůdce filosofie – připravuje otázky, to co je v podvědomí vystupuje
Lidové náboženství.: - naturalistické, přírodní
bohové podobní lidem
nedogmatické, nekněžské ve smyslu předávání nauky
spíše návod k životu
nejsou dané mnohé odpovědi => tázání
bohové zhmotnělé přírodní síly (Hesiodos – Theogois)
Mysteria (hl. Orfická mysteria)
- člověk přežívá smrt, božskost v člověku, která je uvězněna → dualismus
- duše je v těle za trest – snaha očistit se → poznávání osvobozuje
náboženské kulty, mlčenlivost zúčastněných, znázornění mytického příběhu
Tato mystéria učila člověka chápat, že je zodpovědý za svůj osud, že lidská duše převyšuje vše tělesné a jako takové jí náleží vláda nad tělem i s jeho hnutími…
Milétská škola
- první princip hledali v materii – fyzis – to bude prvním principem pro všechny přírodní filosofy
Tháles z Miléta: 610/585 – konec V. století př. Kr.
Za první princip pokládá vodu (látka nezaniká, přijímá různé zp. existence)
ve vodě jako takové je princip nejvíce obsažen; to co dělá vodu vodou je tím prvním principem; oživuje
mnohost je založena na jednotě, vše má jednotný původ.
Anaximandros z Miléta: 611 – 546 př. Kr.
první principem je apeiron (neohraničený, neurčený, nedeterminovaný, nevymezený, nekonečný = kvantitativní nekonečno) – vládne všem věcem a každá věc se vždy vymezuje na úkor druhé
vznikání je vždy popření druhého (čas vymezuje jejich bytí – čas je zde jakýmsi soudcem).
Anaximenés z Mileta: 6.století př. Kr.
první princip není neurčený, ale určený, je pouze nevymezený – vzduch, vznikání zanikání je zhušťování a ředění.
Arché - (arché, lat. principium) = první princip počátek, pralátka, jejímž obměnami vznikají všechny věci; nezaniká
v raných přír. fil. nahlížen jako jednoduchá pralátka (voda, vzduch, oheň) ale i abstraktně (apeiron, číslo), později u Platona Idea - u Aristotela 4 příčiny
důvodem úvah o principu je domněnka, že se znalostí počátku lze zpětně deduktivně odvodit celek skutečnosti.