OSE_19.

Management rizik

• riziko představuje kombinaci pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu a stupně negativního dopadu takového jevu na výstup procesu

• představuje ucelenou strategii směřující k ochraně majetku, dobré pověsti nemocnice a k ochraně pacientů, návštěv a zaměstnanců před případnými škodami nebo poškozením zdraví

• cílem managementu rizik je rizika odstraňovat nebo je alespoň posouvat do akceptovatelné oblasti

Řízení rizik

• systémové a osobní příčiny pochybení a omylů:

• nedostatečná orientace nových pracovníků

• nedostatečná nebo nevhodná komunikace

• nedostatečná informovanost

• nedostatečná supervize/dohled

• nezajištění bezpečí pacienta

• nepozornost v důsledku narušení soustředění

• k nejzávažnějším omylům patří medikační omyly (19 % všech pochybení sester)

• dále neposkytnutí důležité včasné péče bez dostatečných znalostí a dovedností

• důležité pro manažera rizik je výběr spolehlivého a kompletního personálu, dostatečná edukace personálu, řízení chodu oddělení a koordinace personálu, nepřetržitá kontrola a hodnocení personálu

Postup

• identifikace rizik

• vyhodnocení rizik

• návrhy ke snížení nebo prevenci rizik

• evaluace aktivit managementu rizik

Cíl programu řízení rizik

↓ výskyt nežádoucích událostí (NU) vedoucí k:

• poškození zdraví klienta/zaměstnanec

• poškození majetku a pověsti ZZ

• prevence finančních ztrát (soudní spory)

Krizový management

Krize, krizová situace

• krize – vyhrocení nebo vznik problémové situace, kterou není možné řešit dosavadními postupy

• krizová situace – mimořádná událost, při níž dochází k vyhlášení některého z krizových stavů, jako je stav nebezpečí, stav ohrožení, nouzový nebo válečný stav

Fáze krize

1. předkrizová situace – riziková analýza definuje hrozby a pravděpodobnosti jejich naplnění

2. varovné období – začínají se objevovat varovné signály, zprávy, vyrozumění obsahující informace o zvyšující se pravděpodobnosti naplnění určitých hrozeb

3. série tísňových událostí – kumulace a stupňování tísňových události vedou k vyhlášení příslušného stupně krizových opatření, dochází k aktivaci krizového managementu, průběžná analýza událostí a stavu organizace

4. přechodný stav – obnovuje se pořádek a základní činnosti, je zamezeno číření krize

5. pokrizová fáze – obnovuje se funkčnost a původní stav, provádí se celková analýza příčin mimořádných událostí, přijímají se nová opatření

Krizový management

• soubor specifických přístupů, metod a nástrojů využívaných řídícími pracovníky k zajištěné funkčnosti subjektu za podmínek působení nepříznivých vlivů vyvolaných eskalací hrozeb určitého typu

• význam krizového managementu v praxi:

• specifická aktivita (profese)

• skupina řídících pracovníků (personifikace pojmu)

• vědní disciplína