OSE_19.

• předmětem je zkoumání a řešení krizových situací a krizí, které vznikají v důsledku:

• živelních pohrom

• antropogenních havárií

• eskalací rizik ekonomického charakteru

• sociálních a společenských forem ohrožení

Vznik krizové situace

1. neúmyslně – přírodní katastrofa

2. na základě konfliktu – politika, obchodní válka

Úrovně procesu

• řízení rizik – specifická aktivita, jejímž cílem minimalizovat (zamezit) možnost vzniku krize

• řízení krizí – vyšší fáze krizového managementu, která má za cíl dostat krizi pod kontrolu, redukovat rozsah škod a ztrát a minimalizovat dobu trvání krize

Metody řízení

1. pro-aktivní řízení – typ řízení, ve kterém jsou předem prováděna opatření a činnosti na odvrácení nebo alespoň zmírnění některých nežádoucích jevů a je zajišťována připravenost na zvládnutí očekávaných nežádoucích jevů

2. reaktivní řízení – typ řízení, ve kterém jsou problémy řešeny, až když nastanou

Vývojové fáze

1. fáze prevence – souhrn činností, které vedou k zabránění vzniku krizových situací

2. fáze připravenosti – souhrn činností vedoucích k zajištění akceschopnosti a bezpečnosti systému při poskytování záchranných a likvidačních prací a opatření k řešení krizových situací

3. fáze odezvy – souhrn činností, které zaručují rychlé překonání krizové situace s minimálními následky

4. fáze obnovy – činnosti, které směřují k rychlé obnově infrastruktury v postižené oblasti

Příprava na vyučovací jednotku a popis konkrétního příkladu pro výuku v rámci odborné praxe – ošetřování nemocných ve zdravotnických zařízeních

Příprava na výuku

• je náročnou myšlenkovou činností, kdy si učitel opakovaně promítá v mysli celou vyučovací jednotku a zároveň provádí její úpravy tak, aby odpovídala jeho záměru.

• většina učitelů si výsledky této činnosti zaznamenává alespoň stručně, stanovená forma ale není

Projektování/plánování výuky má několik kroků:

1. studium kurikulárních dokumentů

• studium učebních osnov – důležité jsou zejména úvodní kapitoly, kde jsou formulovány výukové cíle, jichž mají žáci dosáhnout. K těmto cílům by měla výuka neustále směřovat. Vedle osnov se důležitými kurikulárními dokumenty stávají také standardy vzdělávání

• studium učebnice – je potřeba porovnat obsah učebnice s obsahem učiva vymezeným osnovami. V případě, že obsahy nesouhlasí, měl by se učitel rozhodnout o tom, který z doplňujících materiálů bude používat, aby bylo dosaženo cílů daných osnovami

1. zjištění potřeb žáků

• kutikulární dokumenty je třeba porovnat s potřebami žáků a jejich dosavadními znalostmi.

1. tematický plán učiva

• je konečnou představou o výuce ve školním roce. Stanovuje tematické celky, počty hodin, které se jim budou věnovat.

Typy přípravy na výuku – dle Slavomíra Ryse: