OSE_8

8. Poznatky ze sociální a kulturní antropologie – modelové příklady vycházející z reálného života člověka s vazbou na profilaci studenta (např. v multikulturní, interkulturní, transkulturní ošetřovatelské péči).

Alternativní didaktické koncepce a inovace ve vazbě na ošetřovatelské předměty.

Antropologie = tvořena dvěma řeckými slovy, antropos (člověk) a logos (rozum) = věda o člověku

Kulturní a sociální antropologie je společenská věda, která se zabývá lidskými kulturami, jejich vznikem a vývojem, srovnáváním různých kultur a významem kultury pro člověka. Na rozdíl od sociologie však vychází od jednotlivce a klade důraz na to, jak lidé svým kulturám a společnostem sami rozumějí.

Sociální antropologie je nauka o člověku ve společnosti. Zásadní význam v oboru antropologie má také termín kultura. Pochází z latinského slova colere, což znamená pěstovat, kultivovat. (Stejný původ má i slovo kolonie). Kulturní antropologie je tedy „nauka o kultivovaných lidech.“

Specifika ošetřovatelské péče o minoritní skupiny

Vientamci

• nejvíce zastoupen je buddhismus, jsou silně nábožensky založení

• v žádné domácnosti nechybí oltář s vonnými tyčinka, ovocem a fotkami příbuzných

• rodina nejdůležitější jednotku společnosti, pro své členy představuje zázemí, v němž se řeší všechny problémy včetně zdravotních, povinností rodiny je postarat se o nemocného, především v chudších oblastech, kde je zdravotní péče stále nedostupná.

• hlavní jídla dne jsou pro Vietnamce oběd a večeře, jí se pomalu a řeší se rodinné záležitosti. Jídlo by mělo být teplé a posledním chodem je vždy polévka

• Vietnamci jsou charakterističtí svým stoickým postojem k vyjádření bolesti nebo jiných problémů, vycházejí z učení zásad slušného chování (nezatěžovat své blízké vlastními problémy, být v každé situaci klidní a vyrovnaní), které jim jsou vštěpovány již od dětství

• od pobytu ve zdravotnickém zařízení Vietnamci očekávají dostatek informací ohledně prováděných procedur a testů, vyžadují zachování soukromí a za tlumočníka preferují spíše člena rodiny

• ošetřování v rukavicích považují za hygienické a vítané

• mají odlišné vnímání času, každou činnost chápou jako po sobě následující okamžiky, nikoli jako celek

• svou pozornost upírají na přítomnost, v japonské gramatice bychom marně hledali minulý a budoucí čas

• chceme-li ,aby respektovali časové pravidelnosti – je nutné to zdůraznit a přesně rozvrhnout – přesně daného harmonogramu se drží

• bolest snáší klidně, nedávají ji znát navenek, dokonce se i při bolesti usmívají

• analgetika sami nevyžádají, odmítají je z obavy před závislostí

Romové

• Romové jsou známi svými silnými projevy emocí

• V souvislosti s hospitalizací se u nich může vyvinout komplex méněcennosti spojený se slabší vůlí a trpělivostí.

• Hospitalizaci obecně špatně snáší, můžeme se setkat s neochotou ve spolupráci se zdravotníky, nedůvěrou k personálu až projevy agresivity.

• Důležitý je pro ně kontakt s rodinou a její spoluúčast na rozhodování v jednotlivých krocích léčby.

• Rizikem je přístup Romů k užívání léků, které berou pouze do odeznění prvních příznaků

• Špatná orientace podle hodin – problém s dodržením časového harmonogramu /vyšetření, užívání ATB, příprava na vyšetření/