14-SomN

verbaskóza)

 Polysacharidy

-

Více jak 10 molekul monosacharidů

-

Dají se dělit podle mnoha hledisek, např. podle jejich stravitelnosti:

 Stravitelné, mezi které patří rostlinný a živočišný škrob. Význam rostlinného škrobu ve

stravě je značný, z celkového příjmu sacharidů by měl tvořit největší procento, ve stravě se
nachází převážně v bramborách, obilovinách (výrobky z mouky), rýži

 Částečně stravitelné, mezi které patří pektin, inulin, aj., jsou obsažené hlavně v ovoci,

zelenině, bylinách (jsou označované jako tzv. rozpustná vláknina)

 Nestravitelné - představuje celulóza a hemicelulóza (nestravitelná, resp. nerozpustná

vláknina), obsaženy v rostlinné stravě, převážně ve slupkách obilovin

 Komplexní (složené sacharidy) obsahují i jiné sloučeniny než cukry, např. bílkoviny, lipidy aj.

Fyziologické hledisko

 Z fyziologického hlediska je nejvýznamnější glukóza, která se podílí na udržování hladiny krevního

cukru, kterou označujeme jako glykemie (fyziologická hodnota v krvi na lačno je 3,6-5,2/6,1 mmol/l)

 Významná je také přítomnost živočišného škrobu glykogenu, který tvoří sacharidovou zásobu

organismu. V těle je ho obsaženo asi 380 g, z toho 250 g představuje svalový glykogen, 110 g jaterní
glykogen a zbytek je v krvi a jiných orgánech

 Mezi polysacharidy přítomné v organismu se řadí i heparin, který má antihemokoagulační vlastnosti

Denní doporučená dávka:

 Ve stravě by sacharidy měly tvořit 55-60 % energetického příjmu

 Minimální denní příjem všech sacharidů by neměl být pod 50 g/den, maximální nad 500 g/den
 Většina lidí se pohybuje v rozmezí denního příjmu 100-300 g/den

 Glykemický index potravin (GI) - udává, do jaké míry je schopna potravina zvýšit hladinu cukru v krvi

(glykemii)

 Čím rychleji zvýší hladinu glukozy v krvi, tím má vyšší index

Bílkoviny

 Složeny z aminokyselin (AMK)

 Aminokyseliny jsou tvořeny uhlíkem, vodíkem, kyslíkem, dusíkem a některé sírou

 Aminokyseliny jsou mezi sebou spojeny tzv. peptidovými vazbami mezi aminovou skupinou (-NH)

jedné AMK a karboxylovou (-COOH) skupinou druhé AMK

Dělení

 Esenciální (nepostradatelné)

-

Musí být organismu dodány potravou, neboť organismus si je neumí syntetizovat

-

Mezi esenciální aminokyseliny řadíme: valin,leucin, izoleucin, threonin, methionin, fenylalanin,
tryptofan a lyzin

 Neesenciální (postradatelné)

-

Tělo si je umí vyrobit přeměnou jiných látek či aminokyselin

-

Glycin, alanin, serin, cystein, tyrosin

 Semiesenciální aminokyseliny

-

Jsou nepostradatelné v období růstu a vývoje

-

Arginin a histidin

 Bílkoviny dělíme z hlediska obsahu aminokyselin na:

a. Plnohodnotné - obsahují všechny esenciální aminokyseliny v potřebném množství pro výživu

člověka (např. mléko, vejce)