14-SomN

Energetický metabolismus

 Organismus potřebuje energii:

1. Pro udržení základních životních funkcí – tzv. bazální energetická potřeba (nižší než je

bazální je pouze energetická potřeba ve spánku, narkóze nebo podchlazení)

2. Pro dodatkovou činnost - tzv. činnostní energetická potřeba (pro svalovou aktivitu)

 Organismus získává energii oxidací živin, při níž se spotřebovává různé množství O2 a tvoří různé

množství CO2, vzniká voda a uvolňuje se energie

 Ta je zachycována v podobě ATP, část se přeměňuje na teplo

 Bazální i činnostní energetickou potřebu organismu lze stanovit, nejběžněji se používá metoda nepřímé

kalorimetrie – k její realizaci je třeba znát:

a) Údaj o spotřebě O2 – stanovuje se analýzou vydechovaného vzduchu

b) Energetický ekvivalent kyslíku

-

Množství energie, které se uvolní oxidací jednotlivých živin při spotřebě jednoho litru O2
(empiricky zjištěná tabulková hodnota)

-

Běžná smíšená potrava má ekvivalent cca 20kJ

-

Výpočet - změřená spotřeba O2 (l/m) se násobí hodnotou energetického ekvivalentu (kJ)

-

Získaný údaj (kJ/m) lze přepočítat na energetickou přeměnu hodinovou nebo denní

 Bazální metabolismus je individuální, je ovlivněna pohlavím, věkem, povrchem těla, tělesným složením

atd. Lze ale určit odhadem – pro dospělého platí v průměru 300kJ/hod

Metabolické pochody v organismu

 Anabolismus – reakce, kdy vznikají z látek jednodušších látky složitější, což vyžaduje velké množství

energie – a ta se spotřebovává. Jedná se o reakci endergonní (endotermické)

 Katabolismus – reakce, kdy se složitější látky štěpí na jednodušší. Dochází k uvolňování energie
 Některé reakce mohou být smíšené, označují se jako amfibolické

Fyziologický význam cukrů, tuků, bílkovin, vitamínů, minerálů a stopových prvků

Sacharidy

 Jde o velkou skupinu chemických látek, které obsahují cukernou jednotku

 Sacharidy představují rychlý a nejvýznamnější zdroj energie. Z 1 g sacharidů se uvolní cca 17,2 kJ.

Dělení

1. Podle počtu uhlíků, které obsahují: triózy, tetrózy, pentózy (ribóza, arabinóza), hexózy (glukóza,

fruktóza, galaktóza, manóza)

2. Podle složení:

 Monosacharidy

-

Jednoduché cukry obsahují jednu cukernou jednotku

-

Řadí se sem glukóza (cukr hroznový), fruktóza (cukr ovocný)

 Disacharidy

-

Dvě molekuly monosacharidů

-

Nejvýznamnější je sacharóza (cukr řepný či třtinový, obsahuje molekulu glukózy a fruktózy),

laktóza (cukr mléčný, obsahuje molekulu glukózy a galaktózy), maltóza (cukr sladový, obsahuje
dvě molekuly glukózy)

 Oligosacharidy

-

2-10 molekul stejných nebo různých monosacharidů

-

Řadí se sem tedy i disacharidy a sacharidy obsažené v luštěninách (rafinóza, stachyóza,