19.Zdr.pr

Situační metody – často velmi obtížné, ale lze je hodnotit – hodnotí se žákem navrhované řešení

• Patří k metodám problémovým a jsou založeny na bezprostřední konfrontaci zkušeností, vědomostí, dovedností, názorů a postojů učícího se s konkrétními problémovými situacemi, buď simulovanými, nebo sice reálnými, ale pouze nějakým způsobem přibližovanými, zjednodušovanými (popisem)

• Učí žáky řešit konkrétní situace ze života

• Podstatou je, že žáci navrhují řešení pro danou situaci a v diskuzi vybírají nejlepší z nich, čímž rozvíjí schopnost analyzovat danou problematiku

• Řešení problémové učební úlohy, případové studie, vztahující se k praxi

• Několik variant řešení – problémovost situací

• Nezbytnost zvažovat, využít znalosti různých předmětů – mezipředmětovost

• Promítají se zde i vlastní názory a postoje, osobní povahové rysy

Varianty situačních metod

• Metoda rozboru situace

  • Po pečlivém samostatném nastudování materiálů o případu následuje diskuze na toto téma pod vedením učitele

• Řešení konfliktní situace

  • Realizováno odlišně – žáci se seznámí s konfliktní situací formou krátké zprávy nebo sdělení avšak poskytnuté informace už nedoplňují o další údaje a je vyžadováno hned řešení situace

• Řešení incidentu

  • Krátká zpráva o vybrané události, k řešení ale žáci na rozdíl od metody řešení konfliktu dostávají od učitele potřebné informace

  • Po 20 – 30 minutách určených pro dotazy žáci formulují podstatu případu a navrhují možná řešení

  • Na závěr skutečný příběh a vyústění případu v praxi

Inscenační metody – lze spíše hodnotit snahu, než vědomosti a dovednosti

• Patří k problémovým metodám

• Řešení situací se realizuje prostřednictvím hraní rolí

• Aby byla metoda účinná, je třeba všemi prostředky usilovat o neformálnost přístupu k rolím, o ztotožnění se s rolí, přesvědčivost

• Téma inscenace musí být reálné, přiměřené svou náročností na pochopení podstaty a možnosti aktérů adekvátně reagovat

• Důležité je ponechat aktérům dostatek času na ztotožnění se s rolí

• Nevhodné pro velké skupiny

• Strukturovaní inscenace

  • Účastníci znají pouze popis výchozí situace, aktéři pouze rámcovou charakteristiku své role

  • K popisu výchozí situace je připojen pro herce určitý scénář

• Nestrukturovaná inscenace

  • Účastníci i aktéři znají pouze popis výchozí situace, inscenace se rozvíjí podle individuálních strategií aktérů

• Mnohostranná (simultánní) inscenace

  • Rozdělení do skupin, každá má popis výchozí situace a pozorovatele

  • Inscenace se realizují odděleně, pak v plénu pozorovatelé seznámí s průběhem, diskuze, objasnění, zhodnocení

Brainstorming (burza dobrých nápadů)

• Předpokladem je určitá znalost problematiky

• K problému, který se řeší, předkládají aktéři různé často i neobvyklé nápady

• V první fázi se pouze zaznamenávají

• Pak analyzují, hledají se klady a zápory

• Jde o dovednost argumentace, umění vyvracet či podpořit názor

• Náročné na vedení, moderování