19.Zdr.pr

Ekonomické či jiné tvořivé hry

• Využívány především k výcviku specialistů a vedoucích pracovníků z oblasti ekonomiky

• Pracuje se v několika menších skupinách v delších časových úsecích a s využitím nezbytné dokumentace a techniky za účasti tzv. rozhodčích

• Didaktická hra – často se jedná o hry ve skupině – lze je hodnotit

• Aktivita, jejímž produktem je fixace učební látky

• Přínosem je, že žáci si snadněji fixují učební látku, neboť se u nich probouzí zájem a angažovanost

• Interakční hry – podstatou je interakce s hračkami, hráči. Jsou to hry společenské, s pravidly. Příkladem je rozdělení žáků do dvou skupin – píší proti sobě vzadu na tabuli – například co nejvíce slov na téma chirurgické nástroje. Počítají se jen ta slova, která jsou správně napsaná

• Simulační hry – simulace situace nebo prostředí z reálného světa

• Scénické hry – mají návaznost na divadelní hry – žáci si připravují kulisy atd

• Křížovka, riskuj, otázková hra – lze je hodnotit, často ve skupinkách

• Metody heuristické, řešení problémů – složité pro hodnocení

• Žákům je předložen úkol, který mají vyřešit

• Učitel zde nemá dominantní postavení předavače informací ale je žákovým rádcem a partnerem

• Příkladem: Jakým způsobem můžeš dokázat, že vzduch v míči má určitý objem?

Individuální a skupinová práce

Organizační formy výuky

• Vnější organizační rámec vyučovacího procesu

• Uspořádání vyučovacího procesu v prostoru a čase - vytvoření prostředí a organizace činnosti učitele i žáka při vyučování

• Pro uspořádání výuky jsou z pohledu učitele důležitá dvě hlediska:

1. „S kým a jak pracuje“

   • Zda se jedná v krajních případech o výuku individuální nebo hromadnou, do jaké míry se daří výuku vztahovat k jednotlivým žákům čili individualizovat a do jaké míry je podporována spolupráce žáky

2. „Kde výuka probíhá“

   • Zda v tradiční učebně, nebo ve specializované učebně, případně v přirozeném prostředí

Klasifikace organizačních forem výuky

• Klasifikuje je Maňák a to podle:

1. Vztahu k osobnosti žáka/studenta – individuální, skupinová, hromadná, individualizovaná

2. Charakteru výukového prostředí – výuka ve třídě, v odborné učebně, v laboratoři, v dílně, na školním pozemku, vycházka, exkurze, domácí úkoly

3. Délky trvání – vyučovací hodina, zkrácená vyučovací hodina, dvouhodinová výuka, vysokoškolská lekce, seminář, speciální kurzy

Klasifikace organizačních forem výuky

• Formy individuálního vyučování

• Formy hromadného vyučování

• Smíšené formy vyučování

Individuální vyučování

• Učitel používá jiný postup na každého žáka

• Žák pracuje individuálně bez spolupráce s jinými žáky

• Učitel hodnotí a ověřuje vědomosti u každého žáka zvlášť