A1.......................................................................................zrevidováno

praetorský edikt (edictum)

• vyhláška, kterou praetor urbanus (městský) vydával při nástupu do svého úřadu

• při tvoření ediktu vázán i ekvitou (aequitas = smysl pro vyšší spravedlnost)

• ekvita je spíše základem práva, nikoli jeho pramenem

• v posledních 2 stol. nejdůležitějším pramenem soukromého práva

• jeho součástí se staly i zásady výše popsané praxe povolování a zamítání žalob

• zavazoval jen praetora, který jej publikoval, ale co se osvědčilo, přebíral i praetor následující

•  v ediktu se hromadila masa práv – ius praetorium / ius honorarium

• edictum je vyhláška jakéhokoli úředníka, který měl nejvyšší nařizovací pravomoc (imperium)

• úředníci s imperiem

Ius gentium

• právo všem lidem, všem národům, společné

• starověké právní systémy stály na principu personality práva  římské právo chránilo jen římské občany

• rozvoj obchodu, výbojné války, anektování území  nutnost částečné revize principu personality

• 242 př.n.l. praetor cizinecký – nový právotvorný činitel (praetor peregrinus)

• rozhodující byla právotvorná činnost praetora a provinčních správců

• hlavní nástroj poskytované ochrany cizincům (cizinci – hostes, jako nepřátelé)

  • edikt cizineckého praetora (praetor peregrinus)

  • edikty místodržících v provinciích (praesides provinciarum)

  • praetorovi ani provinčním správcům ve své praxi ius civile nestačilo

  • přihlíželi ke zvyklostem a právním pravidlům různých národů, zejména v obchodním životě národů a kmenů

  • v ediktech hromaděny právní normy nestejného původu

• něco převzáno z cizích národních práv (řecká), něco recipováno z obyčejů středomořských obchodníků

• normy se týkaly téměř výlučně jen jedné oblasti majetkového práva  normy obligačního práva

• regulovaly vztahy při směně a napomáhaly obchodním obratu statků

• nová pravidla musela být pružná a co nejméně formální

• rozhodující byla vždy vůle stran a cíl, kterého chtěly dosáhnout

• tato pravidla začala působit i na ius civile, podnět ke zjednodušování

• vliv ius civile na ius gentium slabší

• vliv ius gentium ius civile silnější

• právo rodinné a dědické – vyhrazeno úpravě práva národního, zůstává princip personality

• ius gentium je bohaté na obligační vztahy staré agrární právo naopak na tyto normy chudé

• ius gentium = právo, určené k regulaci styku Římanů s cizinci, resp. cizinců s cizinci na území římského státu

• stává se tedy vedle ius civile a ius honorarium třetí masou římského práva

• ius gentium (právo národů) pouze jako jakýsi terminus technicus

• v 1.st. př.n.l.  používáno i mezi římskými občany  má obecnou platnost - přístupné všem svobodným lidem

• vyplňuje mezeru a usnadňuje postavení římských občanů tam, kde museli zápasit v rámci civilního práva s obtížným formalismem/kde byli bez ochrany vůbec

• ius civile a ius honorarium zůstává stále jen pro římské občany

• sbližování všech tří mas práva