A1.......................................................................................zrevidováno

• ius civile – právo platící pro všechny římské občany

• ius gentium – právo regulující styk Římanů s cizinci a cizinců s cizinci na území Říma

• ius naturale – Ulpianus: „Právo společné všem lidem, ale i všem ostatním živočichům.“

• ius honorarium – na rozdíl od ostatních obsahuje pouze normy ius privatum

Ius civile

• též ius quiritium, římské národní právo

• veškeré právo platící pouze pro římské občany

• svázáno velkým formalismem, formální

• prameny: obyčejová pravidla, královské zákony, Z12D a jeho pontifikální interpretace, komiciální legislativa, senatus consulta (od principátu nahrazovala komiciální legislativu – před tím neměla teoreticky sílu zákona), císařské konstituce (edicta principis, mandata, decreta, rescripta)

• 212 n.l. constitutio Antoniniana – ius civile platí pro všechny

• císař Caracalla udělil římské občanství všem svobodným lidem v říši

- poněkud statické – doplňováno právem honorárním a ius gentium

Ius honorarium

• 367 př.n.l. – lex Licinia Sextia - zákon Liciniův a Sextiův – zřízen nový úřad praetora

• praetor postaven po boku konsulů jako collega minor (menší kolega)

• rozvoj římského práva soukromého byl realizován ve formách ,,protiústavních“

• stálo v protikladu k ius civile - zákon 12 desek, pontifikální interpretace, komiciální zákony

• ne zásadní protiklad – zaváděno, aby civilní právo doplňovalo nebo opravovalo

• platilo, že jediným řádným zákonodárcem jsou lidová shromáždění a řádné zákony na shromážděních schválené

• většina norem Římského práva soukromého má svůj původ v soudní praxi a ediktání činnosti praetorů a kur.aedilů

• zpočatku byl praetor vazan striktně zakonem (vazan formalismem legisakčniho procesu),

• s pokračujicim vyvojem řimske společnosti se však ukazovaly normy civilniho pr. jako nepružně, zastarale,nespravedlive

• praetor začal vytvařet právo v ramci soukromeho soudniho řizeni, a to v jeho prvni časti - in iure

• jeho tvořive činnosti pomohlo i vydani lex Aebutia, který se uzakoňoval neformalní a pružný formulový proces

• praetor zvažil, zda narok žalobce je legalni (ma oporu v zakoně) a zda namitky žalovaneho jsou závažné

• v rámci svého imperia praetor dovoloval řizeni i tam, kde oporu v zakoně neměl

• v rámci svhé imperia praetor zamital řízení, kde se zakonna norma přežila

• při posuzovani ho vedla aequitas - smysl pro vyšši spravedlnost a prosazovani obecneho prospěchu

• právo, jeho činností vytvořené nechápáno jako zcela protikladné ius civile, spiše jeho doplnění, opravení

• činil tak s rizikem intercesse - obžaloby ze zneužití moci

• v ediktech se tak hromadila masa prav, ktere dostali nazev ius praetorium - ius honorarium

• při sve pravotvorne činnosti praetor spolupracoval s profesionalnimi znalci prava

• praetorske vyhlašky – stylizace a koncepce - jsou tudiž dilem republikanske jurisprudence