A15.....................................................................................zrevidováno

1. splnění rezolutní podmínky  účinky jednání končí

• vlastnické právo se vrací zpátky a ruší se všechny dispozice realizované na jeho úkor

• hospodářský efekt se také vztahuje zpět

• zavázanému vzniká povinnost vydat všechny výtěžky, které by oprávněný těžil, kdyby k podmíněnému jednání nebylo došlo

condicio deficit – zmaření podmínky

• nastanou-li okolnosti, za kterých se nemůže podmínka nikdy splnit

• 1. suspenzivní – jednání nebude nikdy učinné

  2. rezolutní – končí nejistota a právní stav je definitivní

2. Uložení času - dies

• váže právní účinky jednání na událost, které v budoucnosti jistě nastane

• termín může být určen jako pevné datum nebo budoucí událost, která nastat musí

1. lhůta počínací – účinky nastávají od určitého termínu (dies a quo / terminus a quo)

2. lhůta končící – účinky mají k určitému termínu skončit (terminus ad quem / dies ad quem)

• právo omezené časem = právo přítomné, odkládá se pouze jeho výkon

• odpadá nejistota

• nemá retroaktivní účinky

• právní jednání, ke kterým nesmělo být připojeno určení časem:

• actus legitimi

• ustavení dědice v testamentu

• převod vlastnického práva – nesměla být lhůta končící (do Diokleciána)

• čas určován:

1. podle kalendáře

2. podle lhůty (na 2 měsíce, na jeden týden)

3. určením události, která nastat musí, nepřímé stanovení

rčení, používaná dodnes k určení času

1. dies certus an, certus quando (den, který jistě nastane a ví se jistě kdy) – např.24.prosince 2004

2. dies certus an, incertus quando (den, který jistě nastane, neví se ovšem kdy) – např. až Titus zemře

3. dies incertus an, certus quando (den, který není jistý, nastane-li však, ví se kdy)– př. až Titus dosáhne zletilosti

4. dies incertus an, certus quando (den, který není jistý, neví se ani, kdy nastane) – př. až se Titus bude ženit, ale

ženit se také vůbec nemusí

• poslední 2 v římském právu považovány za podmínku, protože jim chybí určitost, která je pro uložení času nutná

3. Modus – určení účelové

• dárce či zůstavitel může při lukrativních právních jednání uložit obdařenému, aby něco vykonal

• při darování, odkazu, ustanovení dědicem

• obdařený má vykonat např. stavbu náhrobku, manumissi otroka, nakládal určitým způsobem s majetkem

• má okamžité účinky - nemá účinky odkládací, ale zavazuje - naopak podmínka odkládá a nezavazuje

• splnění modu může vymáhat zvláštní žalobou dárce, případně může dar odvolat

1) modus qualificatus – jen takový modus je závazný, sleduje zájem

1. dárce – může vymáhat zvláštní žalobou n. dar odvolat

2. třetí osoby – např. dědic - může žalovat

3. veřejný zájem – může být zakročeno z moci úřední

2) modus simplex

• sleduje zájem obdarovaného  není závazný – chápe se jako dobrá rada