A18.....................................................................................zrevidovano

Císařské zákonodárství

• intestátní dědické právo prošlo dalšími změnami, jejichž základem byly senatusconsulta, pozdějí císařské konstituce

• změny se týkaly civilní intestátní posloupnosti, praetorská intestátní posloupnost nebyla dotčena

• změny aplikovány v rámci 2.třídy Unde legitimi – došlo k rozšíření strohých agnátských principů¨

• posloupnost matky po manželském a nemanželském dítěti (SC Tertullianum)

• posloupnost dětí manželských a nemanželských po matce (SC Orfitianum)

• posloupnost descendentů (vnuků a dalších) po ascendentech ze strany matčiny (konstituce Valentiniána II. a Anastasia)

• umožněno, aby osoby, které z tohoto okruhu přicházely jako dědicové praetorského práva, nebyly povolávány až ve třetí třídě kognátské, nýbrž jako legitimní dědicové již v předchozí druhé třídě

Justiniánská novela č. 118 z roku 543n.l.

• původně ani justiniánské právo neodstranilo rozdíly mezi civilní a praetorskou intestátní posloupností

• novela č. 127 – další změny a konečná úprava dědického práva

• zákonní dědicové byli nadále považováni jen dědicové kognátští, bez rozdílů, bez ohledu na pohlaví a na to, zda příbuzenský vztah prostředkuje muž či žena, bez ohledu na pohlaví

• dědicové rozděleni do 4 tříd:

1. descendenti

   • potomci zůstavitelovi

   • vzdálenější povoláváni po bližších

   • pozůstalost dělena

a) in capita – mezi děti

b) in stirpes – ostatní dědicové

1. ascendenti a sourozenci (plnorodí) se svými dětmi

   • pozůstalost dělena

a) in capita – mezi rodiče a sourozence

b) in stirpes - pro ostatní, hlavně děti sourozenců či vzdálenější ascendenty (dělení ,,podle linií“)

1. polorodí sourozenci a jejich děti

2. všichni další kognátští příbuzní bez rozdílu stupně

   • vždy byli současně povoláváni příbuzní téhož stupně

   • a) in capita – mezi všechny

   • justiniánské právo z práva praetorského převzalo postupné povolávání dědiců (i uvnitř tříd)

   • nemanželské děti dědily zásadně jen po matce a jejích příbuzných

   • nemanželské děti dědily po nemanželském otci, jen byly-li legitimovány (vlastně převzetí dřívější úpravy)

   • vdova, jež neměla vlastní hmotné zajištění, byl přiznán nárok na určitou část (např. ¼) pozůstalosti bez ohledu na další dědice, prosazením kognátského příbuzenství byla ohroženo její hmotné zajištění